středa 26. prosince 2018

Gabrielovo Inferno - Sylvain Reynard

Autor: Sylvain Reynard
Originál: Gabriel´s Inferno, The Berkley Publishing Group, 2011
V ČR: Hana Netušilová a Kristýna Vítková, XYZ, 2013
Série: Hříšné odstíny vášně (1. díl)
Počet stran: 560

Anotace: Profesor Gabriel Emerson je ve dne uznávaným specialistou na Danta, v noci se změní na šelmu zmítanou erotickými touhami a téměř zvířecími pudy. Aby dostal vše, co chce, využívá neuvěřitelného šarmu a skvělého vzhledu, pod kterým se ovšem skrývá temná minulost, a prázdnota. Pak se v jeho životě objeví studentka Julia a s ní i svádění, zakázaná láska a možná i vykoupení z Gabrielova osobního pekla...

  Kdyby alespoň jedinkrát naznačil, že ji chce, udělala by pro Gabriela, toho muže, se kterým strávila noc v lesích, cokoli. Sestoupila by do bran pekelných a přivlekla by ho zpátky. Byla by Samem jeho Frodovi a následovala by ho útrob Hory Osudu. 
                                                                                                            (Kapitola 10, str. 130) 

  Gabriel Emerson je, jak už jste si mohli přečíst v anotaci, profesorem. Přednáší na jedné univerzitě o Dantovi. Přes noc se rád vydává na cesty sexuálního dobrodružství. Přes den mistrně ovládá svou práci a snaží se nějak vypořádat se svou minulostí, což pro něj vůbec není snadné. Naopak. Jeho vlastní minulé skutky pro něj mají až zdrcující účinky. 
  Jednoho dne na jeho přednášku přijde dívka jménem Julianne, která ho na první pohled okouzlí. A zdá se Julii také není lhostejný. Vztah mezi studentkou a profesorem je však naprosto vyloučený... Nebo ne? 

  Hnědooký anděl plakal nad démonem. Anděl plakal, protože se zhrozil z pouhého pomyšlení na to, že by mu někdo ubližoval.  
                                                                                                    (Kapitola 21, str. str. 358)

  SYLVAIN REYNARD  je kanadský spisovatel se zájmem o renesanční umění a přehnaným poutem k městu Florencii. (Mimochodem, je třeba poznamenat, že vypravěč Gabrielova Inferna měl ve smlouvě napsat tento životopisný dodatek a může potvrdit, že SR je opravdu skutečný a má záviděníhodnou sbírku skotských kostkovaných ponožek.) Zajímavostí je, že si autor dává velký pozor, aby ho nikdy nevyfotili, takže pokud nevidíte jeho fotku, není to moje chyba, ale nechce se z nějakého důvodu nechat nikým vyfotit.

  "Mohl bys mít kteroukoliv ženu bys chtěl, Gabrieli."
    Zamračil se."Já chci jenom tebe."              
Opřela se o jeho hruď a usmála se. 
Být bez tebe, Julianne, to je jako trvalá a nekonečná noc bez hvězd."  
(Kapitola 21, str. 367) 

  Musím říct, že jsem ráda, že jsem si nejdřív přečetla trilogii Padesát odstínů, alespoň mám nyní srovnání. Jak mnozí z nás jistě ví, tato série je právě s tou výše jmenovanou dost často srovnávána. I když porovnávání knih s jinými nemám v oblibě, jsou chvíle, kdy si to neodpustím. Ta chvíle právě nastala.  
  Jak asi víte, trilogie Padesát odstínů šedi se mi líbila. To jsem však ještě netušila, že ji něco může překonat. Pochopte, jednalo se o první romány tohoto žánru, a tak je to celkem pochopitelné. Ano, oba pánové - jak Gabriel, tak i Christian mají temnou minulost; se kterou se perou, seč jim síly stačí. Oba jsou, bych řekla až nechutně bohatí. A oba jsou pro to, aby dostali svou milovanou, ochotni udělat naprosto cokoli. 
  Christian se při setkání jeho milované Anastasie musel naučit romantice, Gabriel se bude muset naučit být něžný. Gabriel už totiž od prvního pohledu na Julii romantický JE. Další věc, která se mi na celé sérii o Gabrielovi líbí, je, že on ji potká a i přes to, že ho Julia velmi fyzicky i duševně přitahuje, svoje touhy celkem ovládá. Ne jako Christian, že Anastasii viděl a téměř okamžitě nabídl, jestli mu nepůjde dělat sub...
  A dámy jsou také velmi rozdílné. Jasně, obě mají společné dvě věci: za prvé - ani jedna nemá sexuální zkušenosti a za druhé - obě by se pro své miláčky doslova rozkrájely a naservírovaly na stříbrném podnose, kdy o to pánové stáli. 
  Na rozdíl od Padesáti odstínů, se zde nevyskytuje žádná otravná Anastasiina vnitřní bohyně s podvědomím. Kromě toho mi Julia přijde i mnohem více mentálně vyspělejší než Anastasie. 
  V Gabrielově Infernu nechyběla romantika, různá krásná přirovnání, nadnesené věty... Ve druhé ukázce je zrovna vyjádřeno, jak Gabriel viděl Julii - viděl ji jako hnědookého anděla a sebe vinou své minulosti jako démona. 
  Přijde mi, že se Gabriel hrozně podceňoval a nebyl vůbec tak špatný, jak popisoval. 
Já jsem si ho zamilovala už po pár stránkách. Slovy každopádně už něžný byl od začátku. A takový romantik... Ach! Nešlo ho nemít ráda. 
  Styl psaní autora se mi hned zalíbil, i když musím přiznat, že když jsem si tuhle knížku asi v patnácti letech v elektronické podobě otevřela, přestala mě bavit. Po pravdě jsem jí tenkrát nechápala. A nechápala jsem ani fanynky série. Nyní už je chápu. Řadím se mezi ně také. 
  Knížka se čte hrozně rychle, je čtivá. Škoda, že jsem ji četla pouze v elektronické podobě. Tu musím mít doma! Obálka je skvostná. Miluju rudé růže. 
  Na další díly se určitě chystám a určitě se potom pustím i do Prince, což je kniha spojující sérii o Gabrielovi a autorovou druhou sérií, jejíž první díl se nazývá "Temná Raven." 
  Zkrátka - kdybych si měla vybrat mezi Gabrielem a Chtristianem, volím jednoznačně Gabriela, protože s ním by si myslím chtěla prostě chodit většina z nás. (Já tedy ano.) 
  Také se mi líbí, že autor bezvadně dokázal trefit pocity ženy - tedy pocity Julie. Téma zakázané lásky je pro mě vždycky atraktivní a snad nikdy mě nepřestane bavit. Danému páru vždycky hrozně fandím. 
  Touto recenzí jsem nechtěla shodit Padesát odstínů, přece jen i na téhle sérii jsem si našla něco, co mě bavilo. Jen říkám, že nebyla tak dobrá, jako tahle kniha, kterou jsem před pár minutami dočetla. 
  Rozhodně doporučuji všem fanynkám žánru, romantičkám a milovnicím lehkého čtení s nádechem vášně a smyslnosti.
   
                                                         Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky







úterý 18. prosince 2018

Sběratel trofejí - Sarah Flint


Autorka: Sarah Flint
Originál: The Trophy Taker, 2017
V ČR: Jakub Kapras, Knihy Dobrovský/Omega, 2018
Počet stran: 384

Anotace: SLEDUJE… ČÍHÁ... A POČÍTÁ PRSTY.
  Detektiv konstábl Charlie Staffordová je zpět.
  Londýn sužuje vlna brutálních rasových útoků. Zároveň je ve westnorwoodském parku nalezena zohavená mrtvola ženy bez prstýnku a s vyřízlým srdcem. K vyšetřování se na žádost oddělení vražd připojuje také tým CSU pod vedením detektiva inspektora Geoffreyho  Huntera.
  Spolu s ním vyráží do terénu i mladá policistka Charlie Staffordová, kterou již známe z autorčina debutu.
   V následujících kapitolách s námi autorka rozehrává mistrnou partii, možná o něco méně drsnou než v debutovém Maminčině mazánkovi, ale o to rafinovanější. Podivných vražd se shodným bodem operandi přibývá, okruh podezřelých se rozrůstá, každý z nich má velmi uvěřitelný motiv a čtenář do poslední chvíle netuší, kdo je pachatel.
  Hunter se Staffordovou a ostatními členy týmu postupují metodicky, pečlivě schraňují důkazy, analyzují a vyslýchají...
  Dopadne Charlie Staffordová rasového násilníka Millera? Podaří se jí zastavit zvráceného vraha a sběratele prstů? A co ji to bude stát?


  Srdce mu ztichlo, zkamenělo a on si pro sebe tiše zamumlal: "Vyrvalas mi srdce z těla, Susan. Jednou si vezmu to tvoje." 
(Prolog, Před 32 lety, str. 8) 

  S Charlie Staffordovou a Geoffrym Hunterem se již díky Maminčinu mazánkovi známe. Svůj první případ vyřešili, a tak se směle vrhají na další. Nová kniha - nový případ. To jako první musím ocenit, i když nyní krátce k ději. 
  Anotace nám toho řekla celkem hodně, což u této knihy není na škodu, protože nám pomůže k tomu, abychom byli zvědaví, jak celý příběh dopadne. Anotace správně říká, že se v knize řeší dva případy. Prvním z nich jsou rasové útoky, které jsou podle mého názoru také dost surové a druhý se týká už samotného názvu. Druhý případ se totiž týká muže, který na začátku, jak už nám říká anotace, zabije ženu. Nebudu prozrazovat proč. Nicméně vždycky si ze své oběti nechá prst a vyřízne jí srdce. Vlastně asi ani víc prozrazovat nebudu, protože by toho už bylo moc... Pokud vás zajímá, jak případy nakonec dopadnou, musíte si ke knize sednout a přečíst, více totiž neprozradím. 

  Tělem mu projela vlna prudkého vzteku, jako by mu do útrob sáhli doběla rozpáleným pohrabáčem. Hlava mu třeštila. Proč ho policajti nenechají na pokoji? To je tak těžké pochopit, že nikdy nepřestane? Měnit se neměl v plánu, a pokud by mu snad jeho způsob života chtěl někdo zakazovat, bude se bránit.
                                                                                                         (Kapitola 15; str. 116) 



  SARAH FLINT je pseudonym britské autorky, která 35 let pracovala u Metropolitní policie. Práce policistky se stala jejím posláním. Mezitím se však roky snažila prosadit jako spisovatelka, a když od svého vydavatele obdržela smlouvu, rozhodla, se svou kariéru u policie ukončit a začít se naplno věnovat psaní. 
  Ve svých příbězích čerpá z mnoha skutečných případů, na jejich vyřešení se během své služby podílela. 

  A on, místo toho, aby to zarazil a vysvětlil mu, co je správné a přiměřené, dovolil v chlapci probudit  v něm touhu, kterou se nikdy předtím neodvážil vyslyšet, vášeň, o níž tajně snil, ale kterou vedle Susan nikdy nezažil. 
                                                                                            (Kapitola 26,str. 221) 

    Když jsem se dívala na svou starou recenzi na Maminčina mazánka, zjistila jsem, že už je to přes rok, co jsem tento autorčin debut přečetla. Maminčin mazánek se mi hodně líbil, (pokud jste tu recenzi četli, tak to víte) a proto jsem byla hrozně zvědavá na další autorčinu knihu.  Byla jsem velmi nadšená, když mi přišel balíček právě se Sběratelem trofejí, protože se Charlie Staffordová stala mou  vůbec nejoblíbenější vyšetřovatelkou a autorčin styl psaní je jak čtivý, tak i poutavý. 
  Maminčin mazánek onehdy nasadil vysokou laťku, a tak jsem byla hodně zvědavá, co na knížku řeknu. Musím říct, že ve výsledku nejsem vůbec zklamaná. Jako první asi vyzdvihnu obálku, která je, stejně jako u předchozí knihy, mrazivá, což od příběhů tohoto žánru očekáváme.  
  Už jen samotný námět láká čtenáře, aby si příběh přečetl. I to je velké plus. Když porovnám Mazánka a Sběratele, po pravdě se mi stále o trošičku víc líbil autorčin debut. 
  Ne, že by tato kniha byla špatná, to naříkám, ale na první případ zkrátka nemá (dle mého názoru). Na druhou stranu mi tahle publikace přijde více brutálnější, což by mohlo přilákat čtenáře, kteří mají rádi drsné knížky. 
  Ve Sběrateli trofejí mi totiž přijde, že je málo kapitol z pohledu pachatele a píše se zde zabývají vyšetřováním, což zase není na škodu, protože se zde objevují i další postavy z vyšetřovacího týmu a to je velice zajímavé. Kapitoly z pohledu pachatele jsou totiž více zajímavé a hodně posouvají děj. Také se můžeme dočíst, jak ten člověk uvažuje. 
   Ani tato kniha však není o tyto kapitoly ošizená. Možná je trošku divné, že jsem si knížku s tímto tématem vybrala na předvánoční čas. Důvod mého jednání je však velice prostý. Za prvé mě hodně nalákala už jen anotace, za druhé jsem se na Charlie Staffordovou těšila a za třetí mě mrzelo, že mi na čtení nezbyl čas už dřív. Knížka je skvělá. 
  Sarah Flint prostě opět dokázala, že umí psát. Její styl psaní mě baví a vím, že se k jejím příběhům budu ráda vracet. Děj má spád i nečekaný konec. Rozuzlení? To je prostě pecka. Akorát je problém, že když člověk nemá moc času číst, když je v napínavé části, musí pořád myslet jen na ten příběh. Někdy nemusí pak přestat ani číst, dokud danou situaci nedočte... To je výsadou skvělých knih, mezi které se bez pochyby jistě řadí i tato. 
  Navíc v knihovně vypadá opravdu krásně. Další důvod si ji pořídit, přečíst. Vážně jsem zvědavá, co bude Charlie řešit příště. Sarah Flint mě prostě baví. Líbí se mi, že umí popsat i vyšetřování tak, aby se čtenáři hezky četlo, nenudil se. 
  Rozhodně doporučuji. Pokud ještě váháte nad vánočním dárkem pro někoho, kdo má rád thrillery/detektivky, tohle je právě tip pro vás! Myslím, že rozhodně neuděláte chybu. Knihu doporučuji hlavně pro fanoušky knihy Maminčin mazánek. 
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Knihy Dobrovský.
  Knihu můžete zakoupit ZDE.


       Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky/Výsledek obrázku pro hvězdičky



sobota 15. prosince 2018

Příšerné tchyně - Anna Jansson




Autorka: Anna Jansson
Originál: SVÄRMÖDRAN UTAN GRÄNSER, Norstedts Publishing Group, 2016
V ČR: Adriana Kubrychtová, Dobrovský/Omega, 2018
Série: Bohyně osudu ze salónu d´Amour (2. díl)
Počet stran: 368

Anotace: Z pohádek známe většinou zlé macechy. Ve skutečnosti by se měl člověk mít na pozoru spíše před tchýněmi. To napadá Angeliku Lagermark v těch nejhorších chvílích. Před půl rokem chytila na svatbě kytici a vlastní svatby měla plnou hlavu, ale teď  si už není tak jistá. je Magnus ten, s kým chce strávit zbytek života? S jeho matkou Judith, která se k Angelice nečekaně nastěhovala kvůli vytopení vlastního bytu vodou z prasklého akvária, zbytek života strávit rozhodně nechce. 
  Angelika provozuje kadeřnický salon na Gotlandu, ovšem ve skutečnosti se věnuje ještě jiné činnosti: pomáhá lidem najít lásku. Nikdy není náhoda, vedle koho se v salonu d´Amour posadíte. Jedná se totiž o pečlivě naplánované setkání. A samozřejmě nikdy není pozdě na nalezení toho pravého. 
  Kniha Příšerné tchyně volně navazuje na úspěšný román Bohyně osudu ze salonu d´Amour

   Zamilovanost u mě přerostla v lásku. Zamilovanost je sobecká a chce všechno. Láska si přeje pro milovaného jen to nejlepší. Ale nejsem žádný anděl, co se obětuje. Nechci být bez něj. Cítím se  toho zmatená. 
(Pediculus capitis, str. 66) 

  S Angelikou Lagermark jsme se již v předchozím díle seznámili. Poznali jsme, že i přes osobní trable je hodnou ženou, která miluje svou práce a o své zákazníky se pečlivě stará. Angelika není pouze kadeřnicí, nýbrž když přijdete do jejího kadeřnictví s problémem s láskou, ona ho vždy vyřeší. Zkrátka ví, jak na lásku. I proto se jí říká Bohyně osudu. 
  Před časem i tato žena našla svého milovaného. Tato událost jí logicky pomohla k tomu, aby se mohla lépe vypořádat s těžkostmi osudu. Potkala totiž Magnuse a jeho bratra Rickyho. Do Magnuse se zamilovala. Nyní však čelí otázce, jestli tento vztah bude ideální i v budoucnu. 
  Do toho se k Angelice přistěhovala Magnusova matka Judith, která si omylem vinou prasklého akvárka vytopila vlastní byt. A tím hlavní hrdince začíná peklo. Judith totiž pořádně zamíchá kartami...

  Judith pokračuje: "Neházejte fén z okna na chodník z vyšších výšek, než doporučuje výrobce. Nepolykejte kabel. Poranění zubů vzniklé orální galvanizací mezi kovem plomb a měděnými dráty kabelu nebude hrazeno."
                                                                                                (Bezpečnost především, str. 196)



  ANNA JANSSON vyrůstala s knihami. Všechny, které napsala - kriminální romány, dětské knihy i literaturu faktu -, jsou prostoupeny duchem pohádkových příběhů. Mnoho let pracovala jako zdravotní sestra. Její prvotinou byly příběhy lidí, které potkala v nemocnici. I do kriminálních příběhů dokáže vložit současné etické problémy, týkající se vztahu lidí  k životu a smrti.
  Kromě psaní románů pořádá také přednášky o etických otázkách zdravotní péče a na toto téma napsala řadu knih.
  Její kniha Podivný pták (Främmande fågel) byla v roce 2006 nominována na cenu Glasnyckeln, cenu pro nejlepší skandinávský kriminální román. Podle jejích předloh byla natočena celá řada celovečerních a televizních filmů, které měly úspěch ve Švédsku,  Německu i Spojených státech.

  Zařídím to. Běž do té lékárny a pospěš si, ať jsi zpátky dřív, než začnu být nervózní a budu stříhat lidi i do uší.                                          
("Berete nějaké léky na předpis?", str. 215)


    Zhruba v březnu tohoto roku jsem na blog dávala recenzi na první knihu od autorky. Angeliku Lagermark jsem si zamilovala již po přečtení prvního dílu. Hlavní hrdinka mi, jak už jsem psala v první recenzi, silně připomínala Bridget Jonesovou.
  Druhý díl mě, na to, že bývají většinou vycpávkové, bavil možná ještě o trochu víc než jednička. To je důkazem toho, že si série zaslouží vaší pozornost. Ani v tomto díle nechyběly vtipy. Humor však není jediným pocitem, který se v knize objevuje a ovládá vás při čtení  - vyskytují se zde i vážné situace a problémy. I když tuto knihu může někdo označit za červenou knihovnu, já bych se spíše přiklonila k názoru, že jde o takový náhled do života jiných osob. Podle mého názoru je tato publikace zkrátka o životě obyčejné ženy - kadeřnice.
  To je jeden z důvodů, proč se mi série tak líbí. Navíc díl od dílu má hezčí obálku. Přiznám se, že byly chvíle, kdy jsem měla Judith chuť přetáhnout, ale většinu času se mi spíše líbila, protože mi přišla celkem vtipná. Na druhou stranu mě přímo iritovala svými řečmi směrem k Angelice. Bylo mi jí zkrátka líto.
  Nad čím jsem se musela pousmát bylo, že když jsem knihu dočítala, byl dvanáctý prosinec a stejně tak měla tohle datum i Angelika. Nejvíce jsem si kromě hlavní postavy oblíbila kluka jménem Folke.   Z celé knížky mi bylo nejvíce líto právě jeho. (Kdo četl, ví proč).
  Autorčin styl psaní mi vyhovoval, knížka se mi četla dobře, působila mile a celkově mi zlepšila náladu. Byla jsem ráda, že Ricky už nebyl takový blbeček jako v prvním díle. Nyní mi přišel celkem sympatický a vůbec mi nevadil.
  Jak jsem v prvním díle měla celkem ráda Magnuse, nyní bych ho za některé věci nejradši propleskla. Co si o sobě vůbec myslel?!
  Kniha je nenáročnou oddechovkou, která mi ovšem pomohla, aby se díky konci lépe navnadila na vánoční náladu a ukázala mi, že syndromem druhých dílů rozhodně (jako jedna z mála) netrpí. Rozhodně doporučuji všem ženám a dívkám, které hledají vtipnou, nenáročnou četbu s nádechem romantiky. Nutnost pro fanynky série!
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Dobroský/Omega. 
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

sobota 8. prosince 2018

Speciál: Mých TOP 10 filmů

  Vážení čtenáři a čtenářky,
uplynula už nějaká doba, co jsem založila tento blog (první příspěvek jsem zde publikovala 27.12. 2015), ale web o knihách si vedu už od roku 2014 (dříve byl na estrankách). Dneska sem píšu přesně stý příspěvek. Na oslavu tohoto jubilea jsem se rozhodla udělat seznam svých 10 nejoblíbenějších filmů, které nejspíš budou děleny na části - za nějaký čas přidám dalších deset. Doufám, že se vám článek bude líbit.


   1. Catwoman
     Tento  film o ženě,  která se takřka během noci stala super hrdinkou asi všichni znáte. Jedná se o film, který se na svět dostal už roku 2004, což znamená, že je možná trochu starší, ale mě osobně to nevadí. Příběh se mi líbí. Je zajímavé ve 100 minutách sledovat postupnou proměnu hlavní postavy. Nechybí akce, ani láska (decentně).   
  Někomu se nemusí líbit, ale mě se líbí, a tak jsem ho sem přidala. I po letech, když se na snímek koukám, jsem stále napnutá jak kšandy.

2. Harry Potter: Tajemná komnata
Výsledek obrázku pro tajemná komnata harry potter


 




Schválně jsem vybrala tenhle moment, protože nejvíce z tohoto dílu miluju právě postavu Dobbyho (kromě Harryho a Hermiony). V naší rodině jsem fanynka Harryho Pottera akorát já, a tak mě ségra nechápe, co se mi na těch filmech i knížkách líbí. Dobby je prostě super a musela jsem ho sem zařadit. Jestli bych kromě již zmiňovaných postav chtěla někoho potkat, byl by to právě on. Jeho hláška: "Dobby je volný!" mi pomohla milovat Harryho, takže tímto mu za to děkuji. (Před filmem jsem četla knížku, časem na ně zkusím přidat recenze).

3. Harry Potter: Vězeň z Azkabanu
Fotografie z filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu / Harry Potter and the Prisoner of Azkaban Jak už jsem výše zmínila, Harryho jsem si opravdu zamilovala, (tak, jako většina lidí) a nemohla jsem po zkouknuti a dočtení druhého dílu dočkat třetího.
  A nezklamala jsem se. Nevím proč, ale tento díl je pro mě nejdojemnější. Nejvíce mě vždy dojme scéna se Siriusem, kterého mám ve filmu snad ještě o něco radši než v knížce.

4. San Andreas 
Výsledek obrázku pro san andreas film 
  Tento snímek z roku 2015 naprosto zbožňuju. Nedávno běžel v televizi. Samozřejmě jsem nesměla chybět. Jedná se o velmi napínavý film o přežití, který podle mého názoru chytne a nepustí.
Nejvíce jsem si oblíbila postavu Bena. Obzvláště se mi líbí  scéna s větou: "Jsi naprosto neuvěřitelná." Svou roli tam má také známý herec Vin Diesel.

5. Titanic
Výsledek obrázku pro titanic film  Tento film je dnes již klasikou, u kterého jedno oko nezůstane suché. Pokaždé, když se na snímek dívám, na konci ukápne slza.
  Hlavní roli zde hrají Leonardo di Caprio (Jack) a Kate Winsletová (Rose), kterým to spolu na plátně ohromně sluší. Pokaždé, když se na film dívám, jim věřím každé slovo a mohla bych ho vidět pořád dokola. Neomrzel by.

6. Zlodějka knih
Výsledek obrázku pro zlodějka knih filmNa tento film mě nalákal už trailer. Vlastně jsem nejprve četla knihu, kterou jsem měla vážně neskutečně rychle přečtenou.
  Hlavní postavu Liesel jsem si hned oblíbila, ovšem nejvíce mi přirost k srdci Max (již v knize).Recenzi na knihu od spisovatele Markuse Zusaka si můžete přečíst ZDE. (Prosím o schovívavost, je to asi nejhorší recenze, jakou jsem kdy napsala - vůbec s ní nejsem spokojená. V budoucnu jí nejspíš předělám.)
Výsledek obrázku pro vesmír mezi námi
7.Vesmír mezi námi 
  Přijde mi, že se o tomhle filmu vůbec nemluví, což je škoda. Vlastně jsem se k němu dostala celkem náhodou, když jsem hledala něco, na co jsem se ještě nedívala.
   Celý děj se v podstatě točí kolem toho, co se stane, když se zamilujete do kluka z jiné planety. Přesto se nejedná o žádnou přeslazeninu. (Upozornění pro ty, kterým toto vadí).

Výsledek obrázku pro hobbit8. Hobbit/Pán prstenů 

  K těmto filmům jsem se dostala hlavně díky tátovi, který je největším fanouškem, jakého znám. Přiznám se, ke knihám jsem se zatím nedostala, ale rozhodně je mám v plánu.
  Pokud jde o to, kterou postavu jsem si zde nejvíce oblíbila jsou tři: Killy, Tauriel, Legolas.
  Naprosto jsem si zamilovala ten, svět, kde se příběh odehrává a chápu všechny fanoušky, mezi které se nyní řadím i já.


Výsledek obrázku pro zatím spolu zatím živi
9. Zatím spolu, zatím živi

  Další závislost. Od léta do dneška jsem tohle viděla asi 5x. Naprosto jsem tomto filmu propadla. Jak můžete vidět na fotografii, hraje v něm známý a v naší rodině (kromě V. Diesela) velmi oblíbený herec Tom Cruise. 
  Ve filmu nechybí akce ani romantika - ideální kombinace na zimní večery (a nejen na ně).

10. Anděl hledá lásku 

  Jako poslední film jsem vybrala čistou romantiku, kterou jsem objevila v létě. Myslím, že je ideální si tento snímek pustit nyní, v předvánočním čase. 
  Přiznám se, že v první řadě jsem si myslela, že v názvu je ten anděl myšlen jen metaforicky, ale o něj tam ve skutečnosti celou dobu jde...  Asi však nebude pro Výsledek obrázku pro anděl hledá láskukaždého. Rozhodně stojí za to, aby se o něm vědělo a věřím, že si své diváky určitě najde. Dokonce bylo i pár úsměvných momentů, ale objevují se tam hlavně vážnější témata. 


   Doufám, že jste si dnešní příspěvek užili. Příště už se můžete těšit na klasickou recenzi na knihu. Hrozně mě bavilo psát tenhle článek, i když mi jeho příprava trvala déle, než normálně. Filmy nejsou seřazeny podle nějakého pořadí, brala jsem je prostě tak, jak mi přišli na mysl. Mějte se krásně a děkuju, že můj blog stále navštěvujete.

                                                                       

čtvrtek 6. prosince 2018

Něco mezi tím - Melissa de la Cruz

Autorka: Melissa de la Cruz
Originál: SOMETHING IN BETWEEN, 2016
V ČR: Zuzana Izquierdo Montes, Dobrovský/Omega, 2018
Počet stran: 464

Anotace: JAKO BY PODE MNOU ZELA PRÁZDNOTA, JAKO BY VŠECHNO, ČEHO JSEM DOSÁHLA, NEEXISTOVALO, RVE MĚ TO NA KUSY, DRTÍ. KDO VLASTNĚ JSEM? KAM PATŘÍM?
  Jasmine Santosová vždy dokázala naplnit veškerá očekávání. Je oblíbená, pilně studuje, její filipínští rodiče na ni mohou být pyšní a je připravena přijmout ocenění ve formě stipendia na vysoké škole.
  Ale pak se vše zbortí. Ocenění státním stipendiem a pozvánka všem nominovaným její rodiče přinutí, aby jí prozradili pravdu - jejich před několika lety vypršela. Celá její rodina zde žije ilegálně. To znamená, že nebude žádné stipendium, možná ani univerzita, a na obzoru je hrozba deportace.
  A tak se z Jasmine poprvé v životě stává rebelka... 

  Život může být kouzelný. 
(11; str. 118) 

    Představte si hodnou holku s výbornými studijními výsledky, oblíbenou; prostě ve všem perfektní. Přesně taková je naše hlavní hrdinka Jasmine Santosová. Hned v úvodu knihy se dozvídá, že byla přijata na vysokou školu se stipendiem, na kterou tak tvrdě dřela. Jenže to má jeden háček...
  Když totiž přijde domů a tuto báječnou novinu oznámí svým rodičům, velmi ji zarazí, že jsou najednou skleslí. Brzy na to se Jasmine dozví, že rodině vypršela víza a nemohou tudíž v Americe zůstat. Není se co divit, že tato událost postavami pořádně zamává.
  Po celý zbytek knihy sledujeme boj jedné dívky s úřady, které vyhrožují, že se Jasmine bude muset i s rodinou vrátit na Filipíny a zničením tak všech nadějí, které hrdinka měla. Jasmine totiž nebojuje jen za své sny... Bude deportovaná? Ustojí to nebo se zhroutí?

Postrádám své kamarády, ale zdá se, že já jim nescházím.
                                                                                                         (29; str.  294)

  Melissa je bývalá editorka módních časopisů, psala pro New York Times, Marie Claire, Harper´s Bazaar, Glamour, Cosmopolitan, Allure the San Francisco Chronicle, 
McSweeney ´s, Teen Vogue, CosmoGirl! a Seventeen. Jako odbornice na módu a trendy se objevila také na CNN, E! Fox News.
  Vyrůstala na Manile, poté se s celou rodinou přestěhovala do San Francisca, kde vystudovala střední školu the Convent of the Sacred Heart.
  Na Kolumbijské univerzitě pak získala titul v oboru historie umění a angličtiny. Dnes se svým manželem  a dcerou žije v Los Angeles a Palm Springs.

  Žádné "zásluhy"  neexistují, co se vztahů týká. Člověk prostě přijímá lásku, které se mu dostává, a považuje se za šťastného. 
                                                                            (30; str. 313) 

  S autorčiným stylem psaní jsem e seznámila až prostřednictvím této knihy, která mě na první pohled zaujala svým námětem i obálkou. Na téma přistěhovalců jsem ještě nic nečetla (žádnou knížku), takže jsem měla o to větší důvod si jí přečíst. 
  Po pravdě jsem moc ráda, že jsem to udělala. I když měla ze začátku na můj vkus trošku pomalejší rozjezd, ve výsledku se mi hodně líbila. Jsem ráda, že jsem ji neodložila. Co se týče Jasmine, bylo mi jí hrozně líto. Ona tak dřela, aby se dostala na vysokou a pak se najednou dozvěděla, že se jí ten sen může zhrotit. Přiznám se narovinu - nejspíš by mě v podobné situaci klepla pepka. 
  Mou nejoblíbenější postavou překvapivě nebyla samotná Jasmine, jako tomu většinou u nejhlavnějších postav bývá, ale Royce. Kdo je Royce, to už si budete muset sami přečíst. Byl prostě báječný.
  Myslím, že knih na podobné téma není tolik, což je celkem škoda, protože je celkem sledovat už jen vývoj dané postavy za podobné zkušenosti. (Nebo o nich alespoň nevím, tolik se o těchto knihách nemluví).
  Knížku jsem měla přečtenou již v úterý, ale nějak mi nezbyl čas, abych článek dopsala. Upřímně nevím, proč jsem čtení tohohle příběhu tak dlouho odkládala. Poslední dobou pozoruji, že se mi tahle skutečnost děje celkem často. - Na knížky jsem zvědavá, ale dlouho je odkládám a nevím, proč. 
    Obálka knížky se mi hrozně líbí, protože z ní úplně dýchá léto, což pro někoho, kdo miluje teploučko, není vůbec na škodu při současném počasí... 
  Abych se ještě vyjádřila k tomu, která postava mi vůbec nesedla, tak jím byl opět kluk - přesněji řečeno bratr Royce.  Namyšlený frajírek, který musí mít všechno a všechny. S ním bych se ani náhodou nechtěla v životě setkat. 
  Autorčin styl psaní je celkem čtivý. Do posledních kapitol jsem nevěděla, jak tedy celá záležitost skončí. To je něco, co na knihách velmi cením - to napětí že nevím, jak příběh skončí. Myslím, že děj chytne za srdce. 
  Co se mi na knize dále líbí, je, že na začátku každé kapitoly se nacházejí citáty známých osobností, které se k dané části dle mého názoru perfektně hodí a knihu skvěle obohacují. 
  Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi příběhy o životě a nevadí jim pomalejší začátky. Dokonce byla i situace, která mě šokovala. 
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega/Dobrovský. 
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.

                                                            Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky










Pekelné stroje 1: Mechanický anděl - Cassandra Clare

Autorka: Cassandra Clare Originál: Clockwork Angel, 2010 V ČR: Lenka Faltejsková, Yoli, 2015 Série: Pekelné stroje (1. díl) Počet st...