úterý 27. února 2018

Ódinovo dítě - Siri Pettersenová



Autorka: Siri Pettersonová
Originál: Odinsbarn, Gyldedal, Oslo, 2013
V ČR: Jitka Jindřišková, Host, 2017 (dotisk 1. vydání)
Série: Havraní kruhy (1. díl)
Počet stran: 568

Anotace: Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho nejsi nikdo. 
Jen nákaza.
Pouhý mýtus. 
Člověk.

  Hirka se ve svých patnácti letech dozvídá, že je Ódinovo dítě - bezocasá stvůra z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná.
  Někdo si však přeje, aby její tajemství vyplulo na povrch, a hodlá toho docílit všemi prostředky. Hirka, jíž jde náhle o život, musí uprchnout. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel branou mezi světy...
  První díl úspěšné norské fantasy trilogie Havraní kruhy inspirované severskou mytologií je nejen skvěle gradovaným dobrodružstvím, ale také příběhem o touze po spravedlnosti, o nebezpečí slepé víry a právu či odhodlání vést druhé.

  Ramoja vzala za kliku a chystala se k odchodu. "Nepřítel tvého nepřítele je tvým přítelem, Thorralde. Pokud to myslíš vážně, existuje jednou místo, kam se vydat. Znáš ho."
        (Zrazená, str. 139)

    Příběh vypráví o již zmiňované dívce Hirce, která dovrší věku patnácti zim. Hirka je poměrně bystrá dívka, a tak jí neujde, že není všechno tak, jak by mělo být. Nemá totiž ocas. Je tedy tzv. Ódinovým dítětem. Plísní.
  Žije s Thorraldem, mužem, který vše zařídí tak, aby uchránil milovanou dívku před nebezpečím. 
  Čas však plyne dál a Thorraldovi brzy začne být jasné, že tajemství, které zatím zná jen on, by mohlo být již brzy veřejně známé. Chystá se totiž Obřad, na které se ukáže veškerá pravda. 
  Obřad má totiž za úkol prověřit, jak mocná je schopnost přimknout - jak mocná je Síla nacházející se v určitém jedinci. Problém je v tom, že tuto schopnost mají pouze ti jedinci, kteří mají ocas. 
  Shodou okolností se Hirka vydává na celkem dlouhou cestu, aby splnila Thorraldovo přání a zachránila si život. 
  Je tedy celkem logické, že Hirka nepatří do světa jako například její kamarád Rime, nýbrž úplně do jiného - a pro ni neznámého světa, který ještě nestihla za svůj život prozkoumat.  
  Ódinovo dítě však není jediné, které prošlo branou. A zdaleka ne nebezpečnějším. Svět Hirky je na pokraji zhroucení. A k tomu město sužuje hrozná zpráva - nejen, že musí čelit organizaci Kolkagga, záhadným tvorům ve službách Vidoucího, ale hlavně - Slepí se vrátili...

  "Všichni umírají. Nezáleží na tom. Všechno umírá. Stejně jako všechno žije, Nezáleží na tom, Hirko. Jsme rozkládáni a zase sestavováni dohromady, jako nová stvoření. Jsi obloha, jsi země, voda a oheň. Živá a mrtvá. Všichni jsme mrtví. Už teď." 
                                                                                                                              (Ocas, str. 380)



  Siri Pettersenová (nar. 1971) je norská spisovatelka, autorka komiksů a ilustrátorů pocházející z Thondheimu. Z její komiksové tvorby a nejznámější humoristická série s politickými podtóny Anti-Klimaks. Za první díl trilogie Havraní kruhy: Ódinovo dítě (2013, česky Host 2016) obdržela  ocenění Fabelprisen, ocenění udělované nejlepší norské knize v žánru sci-fi a fantasy. Ódinovo dítě bylo nominováno i na cenu norského ministerstva kultury pro debutanty, Cenu knižních blogerů a celá trilogie na Cenu knihkupců (jako vůbec první fantasy titul v historii). U nakladatelství vyšlo ještě pokračování Plíseň (jaro 2017) a Síla (podzim 2017). 
  Trilogie Havraní kruhy bude zfilmována. 

  Opřela si čelo o Rimeho bradu. Objal ji a přitáhl k sobě. "Jsem Rime An-Elderin,"zamumlal do jejích vlasů.  "Odvaha je důležitá. Láska je důležitá. Pravdy a spravedlnosti se dočkáme. Ne v Jeho jménu, ale v mém vlastním." 
 (Zatracení, str. 444)

  Většina lidí má problém se v knize ze začátku zorientovat, začíst se. Proto jsem si knihu bála objednat. Bála jsem se, ale zároveň jsem byla zvědavá, co na příběh řeknu a jak ho pochopím. A tak zvědavost opět byla mocnější než můj počáteční strach.
  Těch pár měsíců, o mi kniha ležela v knihovničce, mě kniha každým dnem více a více lákala. Až minulý týden (myslím, že se jednalo  o středu), jsem se k příběhu konečně dočkala.
  musím říct, že už od začátku mě příběh zcela pohltil. Neměla jsem problém se v knize zorientovat. Však potom, co se v příběhu objevila postava jménem Urd, události malinko upadali. Alespoň tedy kapitoly o něm pro mě byly skoro pořád nuda. Vadilo mi, že se chová jednotvárně.
  Alespoň, že příběh oživil Rime, ten byl vážně úžasný a již od začátku jsem si ho zamilovala. Kapitoly o něm slibovaly akci, události měly spád... To samé kapitoly o Hirce. Většinou jsem se o ní dozvěděla něco, co jsem předtím netušila. Celkem super.
  Ráda bych se však dozvěděla více o Teinovi. Doufám, že v dalších dílech tomu tak bude. Závěr knihy mě malinko dojal. - To Rimeho odhodlání, proslov.... Ach!
  Styl psaní byl originální. Občas jsem si ale říkala, jak se některá jména/názvy daných míst čtou. Myslím, že by se tam mohla méně řešit politika Rady a místo toho do příběhy dosadit více napětí/lásky.
  Musím vyzdvihnou, že v knize je mapa, protože jsem si v ní během čtení hledala, kde se Hirka zrovna nachází a pomohla mi se v knize lépe orientovat.
  Na druhou stranu bylo v knize plno "WAU" momentů. Nechci nic víc prozrazovat, ale jednu chvíli jsem měla vážně starost o určité postavy. Skvělé! Rozhodně to podle mého krásně oživilo děj.
  Na další díly se rozhodně těším a jsem na ně moc zvědavá.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky



pondělí 19. února 2018

Nezapomenutelná cesta - Nicholas Sparks

Autor: Nicholas Sparks
Originál: A Walk to Remember, Warner Books, Inc., New York, 1999
V ČR: Ivana Jílovcová-Fieldová, Ikar, Praha 5, 2015
Počet stran: 192

Anotace: Když bylo Landonovi sedmnáct, život se mu navždy změnil. Landon končil střední školu a rozhodně se nehodlal zatěžovat starostmi dospělých. A ani ve snu ho nenapadlo, že by se mohl zamilovat, natožpak do dcery místního faráře. Ale srdce mu velelo jinak. 
  Když Landon Carter, syn známého kongresmana, potká poprvé Jamie Sullivanovou, deru místního duchovního, je to jako blesk z čistého nebe. Jamie je těžce nemocná a ví, že její dny jsou sečteny. A přestože ji většina spolužáků považuje spíše za podivínskou, Landon dochází k poznání, že se do se do Jamie k vlastnímu úžasu hluboce zamiloval.
Jamie je i přes vědomí své neodvratitelné nemoci plná optimismu. Landonovi ukazuje, jak důležité jsou přátelství a pomoc druhým, jakou hodnotu má láska k bližnímu. Landon díky ní poznává, jak důležité je umět odpouštět. Ví, že žádný lék na světě nemůže Jamie vyléčit, dopřát jí delší život. On jí však může poskytnout něco, c si na své krátké pozemské cestě vždy přála. Může jí dát lásku a manželství, které potrvá, dokud je smrt nerozdělí.

  "Já vím. Zlom vaz?" řekl jsem tázavě. Přát někomu, štěstí před představením přináší smůlu. Proto vám všichni říkají "zlom vaz".
  Pustil jsem její ruku. "Oba ho zlomíme. Slibuju ti to."
(Kapitola 8, str. 105-106)

  Příběh pojednává o muži Landonovi, který vzpomíná na, to, jak ve svých 17 letech potkal svou životní lásku Jamie Sullivenovou. Díky jeho vyprávění máme možnost sledovat krásný; i když velmi smutný příběh o dvou mladých lidech, z jejichž přátelství se nakonec vyklube láska, po které všichni toužíme - láska až do smrti. 
  Jamie a Landonovi však, jak anotace napovídá, osud nepřeje a do života jim zasáhne krutá nemoc, která nebere ohled na to, v jaké životní situaci se právě nacházíte...

Láska je trpělivá, nezávidí, láska
se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch,
nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale
vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv,
láska vydrží, láska věří, láska má naději,
láska vytrvá.

Jamie byla tím nejvěrnějším shrnutím toho všeho.
(Kapitola 12, str. 169)

   NICHOLAS SPARKS (*1965) je jedním z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších  amerických spisovatelů současnosti a jeho knihy se pravidelně umisťují na prvních místech žebříčků bestsellerů. Jsou překládány do více než třiceti pěti  jazyků a podle několika z nich byly natočeny celovečerní filmy. Kromě dnes již legendárního Zápisníku jedné lásky v nakladatelství Euromedia - Ikar vyšly romány jako Útěk do samoty, Svatba, Noci v Rodanthe, Talisman, Milý Johne, Poslední píseň, Bezpečný přístav, To nejlepší z nás (Co s láskou), Nejdelší jízda nebo Vzkaz v láhvi. 
  Nicholas Sparks žije se svou rodinou v Severní Karolíně, do níž také zasazuje děj většiny svých příběhů.
  Nyní v Česku vyšla i jeho nejnovější kniha s názvem Život ve dvou. 

Jamie nebyla jen andělem, který spasil Toma Thorntona. Byla andělem, který spasil nás všechny.
(Kapitola 13, str. 185)

  Kniha má jako každá kniha od autora, velice krásnou obálku. Je na ní vidět velmi krásná příroda. Když jsem knihu začala číst, zdálo se mi, že tentokrát bude spíše průměrná, ale pak mě mile překvapila. 
  Jasně, uznávám, jedná se o takovou oddechovku, ale je moc milá, krásná a rozhodně ne veselá. I když je v anotaci takřka vše důležité řečené, velmi mě překvapilo, jak se mi kniha nakonec líbila. Jsem ráda, že jsem se k příběhu nakonec dostala, protože jí četla ségra a mamka a také se jim velmi líbila a já celou tu dobu musela poslouchat, jak je kniha strašně skvělá. 
  Tato kratičká knížečka vám sice zabere jedno odpoledne, ale rozhodně se vám dostane pod kůži. A zasáhne. A hodně. 
  Já jsem u knihy, jako skoro pokaždé, když čtu příběh od autora, rozbrečela. Líbí se mi, že se pokaždé jedná o takové příběhy ze života, ale zároveň mě pokaždé trochu děsí to, že se tyto (nebo jim podobné události) mohou opravdu stát.
  Kniha je nenáročnou četbou na zpříjemnění zimních, ale i letních dnů. Nečekejte však žádný zamotaný děj. Skvěle se hodí pro fanoušky autora a všechny, kteří mají rádi romantické příběhy.
  Tenhle příběh mi však něco dál. A já hluboce oceňuji takové příběhy. Dal mi inspiraci. Nejsympatičtější z celé knihy mi byla Jamie. Vím, že kdybychom jsme se měli šanci setkat, byly bychom skvělé kamarádky. 
  Autor má skvělý styl psaní. Jako vždy mi báječně seděl. Líbilo se mi, že v se v příběhu promítly i  verše z Bible. Příběh je pokaždé něčím originální.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky




sobota 17. února 2018

Dvůr trnů a růží - Sarah J. Maas

Autorka: Sarah j. Maas
Originál: A Court of Thorns and Roses, Bloomsbury, New York, 2015
V ČR:  Ivana Svobodová, CooBoo, Praha, 2016
Počet stran: 440

Anotace: Když devatenáctiletá  lovkyně Feyre zabije v lese vlka, zaútočí na ni podivný tvor. Odvleče ji do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem.Tam zjišťuje, že tajemným únoscem je jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku. Feyre čeká těžký úkol - musí přijít na to, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.
Úžasný a mrazivý příběh na motivy příběhu Kráska a Zvíře.

  Lucienovi se vytratila z tváře všechna barva, neustoupil. Místo něj promluvil Tamlin: "Skloň meč, Luciene."
Rhysand mě přelétl pohledem. "Věděl jsem, že jsi stran milenek nenáročný, Luciene, ale nikdy bych si nepomyslel, že by ses zapletl s lidskou špínou."
  (Kapitola 26, str. 247)

  Feyre žije se svou rodinou ve světě, který se dělí na svět lidí a svět  tajemných bytostí - víl, nesmrtelných. Rodina je chudá, a proto je Feyre nucena sehnat potravu jinak - lovem. Jde do lesa v zoufalé snaze nasytit otce, sestry, ale také svůj hladový žaludek. 
  Najednou před sebou spatří vlka. Nejen tak obyčejného - velkého, silného. V jeho smrti vidí svou naději na přežití. Je jí jasné, že jídlo potřebují, proto vlka zabije a odvleče domů. Zanedlouho se však objeví tajemná bytost, která dívku unese do svého doupěte. Výměnou za smrt vlka.
  Unáší Feyre do země Prythian, do země, kde jsou lidské zákony považovány za hloupé; ba dokonce zbytečné. Do světa, kde není jednoduché přežít...
Dívka svého únosce nejprve nenávidí, ale čím déle je v jeho společnosti, tím více si uvědomuje, že není tím, za koho ho za začátku měla. Nyní už nebojuje jen o přežití svoje, ale také své lásky...

  "Tak proč musím odejít?" vyškubla jsem se mu. 
  "Protože tu jsou... jsou tu tací, kteří by ti chtěli ublížit, Feyre. Ublížit ti kvůli tomu, co pro mě znamenáš. Myslel jsem, že je dokážu udržet na uzdě, ochránit tě před nimi, ale po dnešku nemohu. Proto se musíš vrátit domů - odejít daleko odtud, tam budeš v bezpečí." 
  "Dokážu se o sebe postarat a..." 
  "Nedokážeš," namítl a hlas ho málem zradil. "Protože to nedokážu ani já." Uchopil mou tvář oběma rukama. "Nedokážu před nimi a před tím, co se děje v Prythianu, ochránit ani sám sebe." Cítila jsem každé slovo, které mu vyklouzlo z úst k mým rtům jako závan horečně vzrušeného vzduchu. "I kdybychom se postavili proti nákaze, oni tě uštvou. Ona najde způsob, jak tě zabít."
(Kapitola 27, str. 253-254)

  Sarah J. Maas pochází z New Yorku. První podobu Thorne of Glass napsala, když jí bylo pouze šestnáct, a série je teď prodávána v dvaatřiceti jazycích. 
  Sarah v současné době žije v Pensylvánii s manželem a se psem. V roce 2008 absolvovala s vyznamenáním na Hamilton College z tvůrčího psaní a s vedlejším oborem religionistikou.
  Dnes žije v Kalifornii. Když není zrovna zaneprázdněná psaním, prozkoumává spolu se svým manželem kalifornská pobřeží. 

  "Jurian Crythii zradil. Když po měsících přetvářky a hraní si na milence získal vytoužené informace, nejprve Crythii mučil a pak ji krutě sprovodil ze světa. Ponechal ji přivázanou na kříži z jasanu, aby se při tom všem nemohla hýbat. Zanechal ji tam rozřezanou na kusy, a tak ji Amarantha také našla."
(Kapitola 32, str. 290)

  Když jsem se dočetla o tom, že vyšla kniha na motivy mé oblíbené pohádky, bylo mi na první přečtení jasné, že tento příběh bude z největší pravděpodobností něco pro mě. 
  A taky že ano. Jízda, kterou představuje... No prostě nemám slov. Ale pěkně popořádku. 
  Nejprve jsem knihu brala jako normální příběh o chudé dívce, která musí lovit, aby přežila. No dobře. To by bylo celkem fajn. 
  Ale jak se Feyre dostane do Prythianu, kniha nabere spád a je to jízda. Na to, že se jedná o young adult, se jevila jako trošku krutější, než jsem předpokládala, což mě tolik nevadí, protože jsem celkem zvyklá z jiných publikací, ale přesto si myslím, že by třeba pro mojí sestru kvůli tomuto faktoru úplně nebyla. Jak říkám, mě krutost vadí, ale pokud je v knihách, dokážu se s ní smířit.
  Na druhou stranu si myslím, že v tomto případě krutější pasáže posouvají děj pěkně dopředu. Jedná se o napínavou fantasy četbu se špetkou romantiky/erotiky, která se podle mého názoru hodí spíše pro čtenářky (možná i nějaké čtenáře), kterým je alespoň 15 let. 
  Z příběhu se mi nejvíce líbil Tamlin; Feyre, ale určitý druh sympatie si nakonec vysloužil také Lucien, který se mi zpočátku, musím přiznat vůbec nelíbil, ale jak jsem ho poznávala blíže, nakonec jsem zjistila, že není vůbec špatný. Postava, kterou jsem úplně nejvíce nesnášela, byla Amarantha a hned za ní Attor.
  Kniha je velmi čtivá, líbí se mi styl psaní; nápaditost příběhu; spád, akce; vyhrocení určitých situací; láska a složitost (a přitom jednoduchost hádanky), jejíž odpověď jsem myslela, že znám, nakonec se však ukázalo, že by mě Amarantha zabila. Netrefila jsem se. Byla jsem úplně mimo.
  Co se mi dále líbí, je to, jak autorka ztvárnila svět, v němž se příběh odehrává. Originalita nápadů se Dvory... Super!
 A ten konec... Ten byl prostě WOW!!! Rozhodně doporučuji všem milovníkům fantasy, romantiky a příběhu Krásky a zvířete (i když ve finále vás kniha zcela překvapí, věřte mi. Vím o čem mluvím.)
  Na závěr řeknu snad jen to, že já bych si pro svůj život vybrala Jarní Dvůr. A co vy, jaký je ten váš?Kdo je vaše oblíbená postava?

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky
  




pátek 16. února 2018

Dívka na kusy - Kathleen Glasgow



Autorka: Kathleen Glasgow
Originál: GIRL IN PIECES, 2016
V ČR: Kamil Šivák, Dobrovský, Omega, 2018
Počet stran: 416

Anotace: Charlotta Davisová je na kousky. Je jí teprve sedmnáct a už ztratila skoro všechny blízké. Ale ví, jak na tuto ztrátu zapomenout. Mysl jí otupí skleněné střepy. Nemusí pak myslet na otce a řeku. Nebo na nejlepší kamarádku, ze které je teď chodící zombie. Nebo na svou matku, která o ni nestojí. 
Ačkoli s každou novou jizvou ztvrdne Charlottino srdce o trochu víc, přesto to stále tolik bolí. Bolí to však dost, abyste na to nemysleli, což je někdy jediná cesta, jak najít cestu zpět od okraje propasti.
Velmi dojemný příběh o dívce, jíž vzal okolní svět skoro vše, na čem jí záleželo, a o naději, která jí pomohla postavit se zpět na nohy.

  A wow, tvoje paže, Charlie. To sis udělala sama? Je to krásný. Sice mě to trochu děsí, ale je to krásný. Včera jsem potkala v obchodě s cédéčky jednoho kluka jménem Mikey. Byla jsi tam? Jasně, stačí se na tebe kouknout. Pozval nás obě k sobě domů. Půjdeš? Má andělsky modrý oči. 
                              (str, 82)

  Kniha pojednává o dívce jménem Charlotta Davisová, která má velice složitý život vedený krutým osudem. Pokaždé, když si někoho oblíbila, zanedlouho ho ztratila. Charlotta  od té doby celkem tichá, řekla bych až uzavřená a jediné, co vidí jako východisko své "bezvýchodné" situace, jsou střepy z rozbité sklenice. 
  Tato kniha však není jen o Charlotte, pomocí příběhu můžeme sledovat osudy mládeže, jenž má podobný, ne-li dokonce stejný problém.
  Příběh je napsán v ich-formě, takže se čte celkem jednoduše, i když se člověku často svírá srdce při pomyšlení, že by někdy měl zažít byť jen čtvrtinu toho, co hrdinové této smutné knihy. 

  "Žádné drogy, chlast a mlčení. Budeš se muset hodně snažit, Charlotto, aby ses vyhnula starým zvykům. Zvyk je železná košile, a to i přesto, že nám může působit bolest. Právě kráčíš do neznáma." 
                                                                                                           (str. 108)

  Kathleen Glasgow je vědecká pracovnice spolupracující s The Writer´s  Almanac. Kniha Dívka na kusy je její prvotinou, která se stala mezinárodním bestsellerem.
  Žije v Tucsonu v Arizoně.  

  Lidi vás můžou ošálit slovy. Překroutit vše, co jste řekli. Přinutí váš myslet si, že potřebujete věci, které ve skutečnosti nepotřebujete. Nejdřív vás slovy uchlácholí a pak zaútočí.
                                                              (str. 246 - 247)

  Na knize mě jako první zaujala obálka. Po přečtení anotace jsem se rozhodla, že autorce dám šanci. Nevěděla jsem, co od knihy čekat, protože jsem na toto téma ještě nikdy nic nečetla, ale chtěla jsem vyzkoušet něco nového.
  Pokud jde o to, jestli mě kniha svým příběhem překvapila, pak svůj úkol splnila. Překvapila. A ne málo.
  Vlastně jediné, co jsem od děje čekala bylo, aby kniha byla silná. Aby uměla zasáhnout. Do hloubky. Mám ráda, když se mi příběhy "zapíšou pod kůži". Opět splněno.
  Kniha je velmi čtivá, především, jak už jsem psala výše - díky ich-formě, díky níž se můžete lépe vcítit do hlavní postavy: Charlotte Davisové.
  Takže - abychom si to shrnuli - výborná čtivost, zajímavá obálka, celkem originální; neotřelý námět.
  Co mi na téhle knize vadilo, bylo poměrně velké množství sprostých slov. Podle mého názoru nejvíce se jich nachází v první části knihy - Zrodila se dívka. Na tento faktor jsem si musela zvykat takřka celou první část. Přesto mě tato slova neodradila a nakonec jsem vše nějak překousla a najednou jsem byla na konce knihy...
  Knihu bych doporučovala, je o naději mladé dívky, která měla těžký život; přesto toužila po lepším; nevzdala se naděje a šla si za svým. Je o životě, který, jak doufám, nikdo nikdy z mých blízkých nebude vést...
  Příběh náladu rozhodně nezlepší, takže pokud máte špatnou náladu či depresi, raději de do knihy nepouštějte.  Kniha je určena pro všechny, kteří mají rádi silné příběhy a nebojí se uronit slzu.
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega a  Knihám Dobrovský.
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

pátek 9. února 2018

Zimní příběh - Mark Helprin

Autor: Mark Helprin
Originál: Winter´s Tale, Mariner Books, 1983
V ČR: Jan Sládek, Jota, Brno, 2014
Počet stran: 767

Anotace: Jedné zimní noci, na samém počátku 20. století, se pouliční zloděj Peter Lake pokusí vyloupit honosný dům známého novinářského magnáta. Dům však není prázdný - Peter zde najde krásnou dívku jménem Beverly, hrající na klavír.
Peter jejímu kouzlu okamžitě podléhá. Jejich láska však zůstává nenaplněna, protože Beverly, záhy umírá na tuberkulózu. Zoufalý Peter se během jedné z honiček, kterou na něj uspořádají členové zlodějského gangu, vrhá z Brooklynského mostu do vody.
  Zdá se, že příběh končí... Osud však rozhodne jinak, Peter Lake se znovu vynořuje o mnoho desetiletí později obdařený o mnoho desetiletí později obdařený zvláštními schopnostmi, o kterých zpočátku nemá ani tušení. Zmateně tápe v ulicích New Yorku své vlastní budoucnosti a jen matně si vzpomíná, odkud přichází. Teprve při spatření starého obrazu s Beverly si uvědomí, kým je, a vydává se hledat svou lásku i smysl života...

  "Jmenuji se Peter Lake. A máte pravdu. Jsem darebák. Přesněji řečeno jsem zloděj, i když vyučený jsem jako mechanik - a velmi dobrý mechanik. Beverly miluju. Náš vztah s Beverly nelze označit jedním slovem. Alespoň žádné správné neznám. O nic se nesnažím a nechci ničeho dosáhnout. O její zvláštní situaci vím. Nesmírně po ní toužím. Mým jediným motivem je... láska."
                                                                                                                    (Jezero Coheeries, str. 175) 

  Peter Lake, jedna z množství postav této knihy, je zdánlivě obyčejný pouliční zlodějíček, který krade a snaží se nějak  přežít. Vždycky však nebyl takový - vyučil se mechanikem, protože ho už od malička velmi fascinovaly stoje.
  Životní okolnosti ho však donutily k tomu, aby sešel z cesty poctivosti. Jednoho dne si vyhlédne dům novináře Isaaca Penna, který tam žije se svou dcerou a zbytkem rodiny. Dům ho natolik zaujal, že se rozhodne, že ho vykrade, protože si myslí, že dům je prázdný - vidí v tom pochopitelně snadný cíl.
  Chvíli vyčkává a pak jde na to. Jenže... Když se do domu dostane, celkem brzy zjistí, že není sám. Po chvíli se setká s krásnou Beverly, do které se okamžitě opětovaně zamiluje.  
  Rozhodně se však nejedná o HAPPY END. Dívka je totiž vážně nemocná - má tuberkulózu a zbývá jí pár měsíců (týdnů) života. 
  Mimo jiné se v knize skrývá ještě spousta dalších osudů, které jsou vzájemně provázány...

  "Existují slaboši," řekl při jedné příležitosti Hardestymu, "kteří celý život zasvětí jen mamonu a touze po uznání. Z vlastní zkušenosti vím, že ve chvíli smrti nejsou šťastní. Bezmocně se dívají, jak jim život mizí před očima, jak praská jako tenká stěna. Viděl jsem je umírat. Padají kamsi do hloubky, jako by do nich někdo strčil a ve tváři mají výraz neskutečného údivu. Člověku, který zná skutečné ctnosti a také se jimi v životě řídí, se něco podobného nikdy nemůže stát. Lidé jsou nestálí a  snadno podléhají módě. Mění názory jako obnošené šaty a ten, kdo by měl zvítězit, se často dočká ponižující porážky. Na tom ale nesejde. Ctnosti zůstávají stále stejné. Stále stejně cenné, protože na rozdíl od peněz neztrácejí na hodnotě. Jsou dostatečnou odměnou, pevným valem, za nímž můžeme skrýt všechno co je na světě krásné. Jsou oporou, s jejíž pomocí přečkáme na cestě k Bohu i ty nejprudší bouře."
                                                                                                                     (V závěji, str. 290)

  Mark Helprin (*1947) se narodil a vyrůstal v intelektuální rodině filmového producenta  známé herečky v New Yorku. Tento americký spisovatel a novinář je zároveň vedoucím pracovníkem Claremontského institutu pro studia politiky a politické filozofie, zaměstnancem Americké akademie v Římě a členem Výboru pro zahraniční vztahy. 
  Helprinovy knihy, založené na fantazii a fikci, zahrnují množství nesourodých žánrů a stylů. Sám o sobě tvrdí, že nepatří k žádnému z literárních směrů, hnutí, ani módních trendů.

  "Nejdůležitější boj probíhá ve chvíli, kdy tě do očí pálí kouř a nevidíš na krok." 
                                                                                                                (Ex machina, str. 638)

    Především musím uznat, že kniha má neskutečně krásnou obálku. Příběh jsem si chtěla už dlouho přečíst. Pořád jsem však váhala, jestli si jí mám nebo nemám koupit. Nakonec jsem neodolala. 
  Nalákalo mě, že se jedná o fantasy (poslední dobou jsem si žánr celkem oblíbila), ale hlavně fakt, že vypráví silnější příběh o lásce, která je ztížená těžkou nemocí.  
  Líbilo se mi, jak autor popsal svět, ve kterém se tento příběh odehrává. Líbil se mi i styl psaní - byl čtivý a svižný. Hlavně jsem v několika momentech byla překvapená, kolik akce na těchto přes sedm set stran dlouhého děje. Jediné, co bych této knize vytkla, je kapitola týkající se znepřátelených novin Sun a Ghost, které mě moc nebavily, ale rozhodně jsem ráda, že jsem to nevzdala a četla dál, protože tolik akce, překvapení a ten konec... No prostě paráda.
  Po dočtení této knihy jsem si pořád opakovala: "No to si snad děláš srandu. To je tak... Úžasný, originální konec..." Byl nečekaný, v jednom momentě i smutný, ale zároveň krásný. 
  Konec mě donutil, že knize dám 5 hvězdiček. Na začátku jsem totiž byla přesvědčená, že jí dám plný počet, protože jsem jí hltala. Ale jak už jsem zmínila - Sun a Ghost mě natolik nebavily, že jsem byla nucena jednu hvězdu ubrat. Ukončení příběhu však bylo natolik fenomenální, že tuto "chybku" knize odpustím. 
 Nejvíce se mi líbila postava Petera Lakea, Beverly a Hardestyho, později také Virginie. Peter však podle mého názoru byl úplně TOP postava, což je trošku zvláštní, protože jeho postava je tím, co dělá, trošku zápornější, oproti tomu, jaké postavy si normálně vybírám jako nejlepší. Jako milovnice zvířat musím říct, že jsem se naprosto a totálně zamilovala do Athansora.
  Trochu mi určité dění, co se týče koní, ale jinak... Kdo mě naopak úplně vytáčel, byl Pearly. Sobec, který má jediný cíl - zničit všechny, kteří se mu byť trochu znelíbí. A nezastaví se před ničím. Při čtení jsem si říkala, že snad nemá žádné svědomí ani srdce. 
  Závěrem mohu říct, že se mi kniha hodně líbila, doporučila bych ji milovníkům fantasy, ale je zde plno smutných chvilek (hlavně ke konci) nebo v souvislosti s Beverly. 
  Ten, kdo se bojí do příběhu jít kvůli tomu, že je přeslazená, nebojte se a rozhodně si ho přečtěte. Stojí za to. Naopak mě překvapilo, že tam tolik lásky ani není. Dle mého názoru by  zde mohla být rozebrána i více. Jedná se o krásný příběh, který pohladí, zasáhne, ale také zpříjemní dlouhé zimní večery. 

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

Pekelné stroje 1: Mechanický anděl - Cassandra Clare

Autorka: Cassandra Clare Originál: Clockwork Angel, 2010 V ČR: Lenka Faltejsková, Yoli, 2015 Série: Pekelné stroje (1. díl) Počet st...