neděle 25. března 2018

V úkrytu - Liz Nugent


Autorka: Liz Nugent
Originál: LYING IN WAIT, 2016
V ČR: Michaela Dvořáková, Knihy Dobrovský, Knihy Omega, 2018
Počet stran: 384

Anotace: Lydia Fitzsimonsová žije v dokonalém domově se svým milujícím manželem a synem.  
  Jen jedna věc jí chybí k tomu, aby byl její život perfektní - vůbec ovšem nečeká, že cesta k jejímu dosažení povede k vraždě.
  Lydia je však i přesto odhodlaná jít za svým cílem,  ať to stojí, co to stojí.

To nejlepší patří nahoru. 
                                                             (16.; Lydia; str. 258)

    Lydia Fitzsimonsová žije poklidným životem. Se svým manželem Andrewem a synem Laurencem vlastní celkem velký, honosný dům, který si díky tomu, že Andrew pracuje jako soudce, mohou dovolit. I když všechno není tak úplně ideální, jak se na první pohled zdá. Rodina totiž řeší i určité velmi vážné problémy různých velikostí. 
  Lydia je celkem spokojená, ale cítí, že jejímu domovu chybí něco, bez čehož nikdy nebude moci být dokonale šťastná. Někdo, kterého se jí pořád nedaří dostat... 
  Lydia se však nevzdává a pevně si jde za tím, co chce. A nezastaví se před ničím. Jak daleko je tato žena schopna zajít, aby dosáhla toho, co bezprostředně chce?

   Nevadilo mi to. Já jsem se také změnila. Byla jsem sžíraná myšlenkami na spravedlnost a pomstu, ale láska mě napravila. Nikdy bych si nemyslela, že to je možné.  
(21.; Karen; str. 318)

  LIZ NUGENT se narodila v roce 1967 v Dublinu, kde bydlí dodnes. Pracuje pro film, divadlo a televizi. Je oceňovanou scénáristkou rozhlasových a televizních inscenací a píše povídky pro děti a dospělé.  
  V roce 2014 vyšla její prvotina, román Hádanka jménem Oliver, (kterou připravuje Omega), která se dočkala mnoho pozitivních ohlasů a získala též cenu za nelepší irský kriminální román roku.  

  "Mami, máš vůbec tušení, jak šíleně zníš?"
  Dělalo mi problémy zůstat v klidu. "Ne, neříkej to. Vždycky jsem tenhle dům chtěla zaplnit dětmi, životem. Touha být matkou není šílená. Když jsem vyrůstala,  žádnou matku jsem neměla, potřebovala jsem někoho pro sebe. Neměla jsem žádnou sestru, protože umřela."
 "Ale mami-"
 (23.; Lydia; str. 339)

  Když jsem tuhle knihu začínala číst, přiznám se, že jsem moc nevěděla, co od ní čekat. Dobře, přečetla jsem si anotaci, která mě moc zaujala a věděla jsem, že se jedná o thriller. Ale to je asi tak všechno. O autorce ani o knize jsem nikdy předtím neslyšela. 
  Už nyní však vím, že se moc těším, až si přečtu Hádanku jménem Oliver a jsem moc ráda, že ji má Omega také v plánu.
  Na příběhu se mi líbí to napětí, ale také temnější atmosféra, která se od knih tohoto žánru samozřejmě očekává. Nemohu příběh srovnat se Zmizelou, jelikož jsem ji ještě nečetla, ale jsem na ni dost zvědavá a určitě si tento příběh nenechám ujít už jen proto, aby měla možnost knihy porovnat.
  Kniha má nádhernou, i když trochu děsivou a stísňující obálku. Myslím, že  děj skvěle podtrhuje a doplňuje. Já osobně bych si onen dům představovala právě tak, jako na obálce.
  Je strašně těžké popsat, o čem kniha přesně je, protože cokoli navíc by byl spoiler. A já chci, abyste byli překvapeni stejně jako já. Povím vám pouze to, že máme možnost nahlédnout do mysli tří postav - Lydie, jejího syna Laurence, (kterému je osudný den pouhých 17 let) a Karen.
  Tato kniha je zvláštní tím že většina thrillerů, které jsem až doposud četla, je napsaná tak, že už od první stránky víte, kdo je pachatel i kdo je oběť.  (Podotýkám, že jsem thrillerů nečetla příliš mnoho.)
  Každopádně si možná říkáte, že vás už nic nemůže překvapit. Věřte mi, že může.  Na všem, co se děje i na každé z postav, jenž tady vystupují.
  Konec by mě nenapadl. Myslela jsem si, že vím, jak to skončí, ale nakonec mě autorka vážně překvapila. A nejen ona... Prostě jsem konec až do poslední chvíle vůbec neodhadla a pak jsem si jenom říkala: "Cože?"
  Nejvíce se mi líbil pohled Laurence a Karen, ale ani Lydia nebyla po tomhle směru vůbec špatná. Myslím, že autorka nasadila opravdu vysokou laťku. Rozhodně ukázala, že psát umí a evidentně jí to i baví. Kniha se četla lehce. A i když jsem neměla v posledním týdnu příliš času na čtení, děj jsem si pravdu opravdu užila. Stránky mi rychle ubíhaly pod rukama a najednou byl konec. 
  Upozorňuji, že se jedná o moje pocity ihned po dočtení. Sto lidí sto chutí, ale mě tahle kniha prostě dostala. Doporučuji všem fanouškům thrillerů a napínavých knih. 
  Za recenzní výtisk děkuji Knihám Omega a společnosti Knihy Dobrovský. 
Knihu můžete koupit ZDE a  ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky




neděle 18. března 2018

Cinder - Marissa Meyer

Autorka: Marissa Meyer
Originál: Cinder, Feiwel and Friends, 2012
V ČR: Jana Zejmanová, Egmont, 2012
Série: Měsíční kroniky (1. díl)
Počet stran: 400

Anotace: Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své i výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit. Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který Zemi sužuje už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder, a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je pocta, kterou dosud nikdo nepřežil. ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného. Něco, kvůli čemu jsou lidé ochotni zabíjet...

  Pivoňka na ní vyplázla jazyk, ale potom nabrala látku šatů a nadzvedla si sukni ke kolenům. "Tak co myslíš," zeptala se a pohupovala se na patách bosých nohou. 
  "Vypadáš nádherně."

Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá dívka Cinder, která není obyčejný člověk. Je totiž kyborg. Žije v době, kdy je svět rozdělen na dění na Zemi a dění na Měsíci. Jedná se retelling na známou pohádku "Popelka".
  Cinder žije s macechou Adri a dvěma nevlastními sestrami Pivoňkou a Perlou. Cinder vlastní malý obchůdek, kde se živí jako mechanička. Říká se, že je nejlepší v Novém Pekingu. Proto není divu, že ji jednoho dne navštíví sám princ Kai, který si od ní chce nechat opravit svého androida. Slovo dá slovo a Cinder s opravou pochopitelně souhlasí. To však ještě netuší, že to, co se jí zpočátku jevilo jako běžná praxe jejího povolání, přeroste v problémy, které si dosud nedokázala ani představit...
  Bude se totiž muset vypravit na vrakoviště, aby získala potřebné součástky pro Kaiova porouchaného androida. Vezme s sebou také Iko  (pomocnice v obchodě) a Pivoňku, která trvá na tom, že chce jít s nimi.
  Konverzace mezi touto celkem podivnou trojicí  rozhodně nevázne. Jenže za chvilku si nevlastní sestra všimne něčeho podivného na svojí kůži. Cinder i Pivoňka jsou zděšené. Dívku nenapadne nic lepšího, než svojí přítelkyni zavolat pomoc. 
  Když se o skutečnosti dozví macecha, rozhodně nebude z vývoje situace nadšená a pošle Cinder (stále ještě velmi vyděšenou a s rostoucím pocitem viny) do výzkumné laboratoře, aby na ni zkoumali zákeřnou nemoc, která ničí životy obětem i pozůstalým. Nemoc zvanou letumóza, známou také jako modrá horečka; na kterou se vědci už několik let snaží najít lék. Zatím bez úspěchu. Nemoc, která zabíjí...
  Podaří se Cinder přežít nelehké podmínky,zachránit sebe; nevlastní sestru a desítky dalších životů? Má vůbec nějaké šance na to, stát se Popelkou?  A existuje vůbec nějaký lék, nějaká možnost na záchranu? 

  Cinder si protáhla ztuhlé prsty na magnetickém řemenu. "Samozřejmě, že vím, co je láska." A taky smutek. Přála si umět plakat, aby to mohla dokázat.


Marissa Meyer je autorkou dívčích sci-fi románů. Na svém kontě má novelu The Phantom of Linkshire Manor, která vyšla ve sborníku gotických romancí Bound in Skin (Cats Curious Press, 2007), a je členkou asociace Amerických romantických spisovatelů. Pod jménem Alicia Blade napsala přes čtyřicet fanfikcí, což jí získalo vlastní fanouškovskou základnu. Marissa Meyer je sympatická autorka s všeobecným přehledem, která si uvědomuje význam blogů i společenských medií a s chutí se propaguje.
  Marissa má dva vysokoškolské tituly z oboru publikování a kreativního psaní, s důrazem na dětskou literaturu. Žije se svým snoubencem (a dvěma kočkami) v Tacomě ve státě Washington v USA.

   "Po všem, co jsem pro tebe udělala," pokračovala Adri, "po všem, čeho jsme se kvůli tobě vzdaly, mě ještě okrádáš." Cinder se zamračila. "Já jsem tě neokradla." 
 "Ne?" Adri zbělely klouby prstů. "Těch pár únivů za vznášedlo bych klidně přehlédla, Cinder, ale můžeš mi říct, kde jsi vzala šest set únivů na to, aby sis koupila..." Pohledem ulpěla na Cindeřiných botách a pohrdavě se ušklíbla. "Novou končetinu? Není snad pravda, že to byly peníze určené k zaplacení nájmu, jídla a výdajů za domácnost?" 

  Knihu jsem četla zhruba před pěti lety, když jsem měla čtecí krizi. Navíc mě v té době vůbec nezajímaly ani retellingy, ani knihy s kapkou sci-fi. Jenže se musím přiznat, že jsem se v poslední době stala velkou fanynkou retelingů (díky úžasnému Dvoru trnů a růží) a k tomu jsem se nechala zlákat pochvalnými recenzemi. A tak jsem se rozhodla, že sérii dám ještě šanci.
  Po asi třech kapitolách jsem zjistila, že jsem před lety udělala chybu, když jsem knihu nedočetla. O to  více jsem si nyní knihu užila a byla jsem nadšená. A to překvapení na konci - to odhalení... V životě by mě to nenapadlo.
  Přiznám se, že jsem si trochu musela zvykat na er-formu, ale kniha je tak skvělá a originální, že mi tato skutečnost příliš nevadila a  stránky mi poměrně rychle uběhly. A s nimi také příjemně strávený čas.
  Jsem skutečně moc ráda, že jsem knize dala ještě šanci a určitě si celou sérii koupím. (Četla jsem ji v elektronické podobě a ráda bych, abych ji měla i doma.) Už sem moc těším na další díl s názvem Scarlet. Jsem zvědavá, jak se příběh vyvine dál. Navíc mi přijde, že kniha má s každým novým dílem krásnější obálku.
  Autorka píše čtivě. I přesto, že pohádku znám nazpaměť, přece jen jsem objevila něco nového. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka uměla s technikou. Bylo to zajímavé.
  Už po pár stránkách jsem se zamilovala do místa, kde se příběh odehrává a hlavně do prince Kaie. Říkala jsem si, že kdyby se do něj nezamilovala Cinder, byla bz vážně hloupá.
  Abych neříkala samá superlativa, musím přiznat, že mě moc nebavily části, které se odehrávaly v laboratoři. (Ale jen některé).
  V celku bych knihu doporučila všem, kteří mají rádi Popelku, romantiku a nevadí mu krapet sci-fi. Myslím, že je ideální jak pro čtenářky, tak pro čtenáře. Rozhodně doporučuji.

 Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky
 

středa 14. března 2018

Knihkupkyně - Cythia Swanson

Autorka: Cythia Swanson
Originál: The Bookseller, 2015
V ČR: Martina Valenová, Knihy Dobrovský, Knihy Omega, 2018
Počet stran: 320

  Anotace: 1962: V New Yorku jsou možná zlatá šedesátá léta, ale v Denveru - jako v mnoha jiných městech -  je to jinak: život svobodné dívky po třicítce je téměř bohémský. Osmatřicetiletá Kitty Millerová se smířila se svým netradičním životem. Kdysi měla vážnou známost, ale nevyšlo to. Teď se naplno věnuje svému knihkupectví a každý večer se vrací do svého útulného domu. 
A pak jsou tu ještě ty sny...
  1963: Katharyn Andersonová je provdaná za Larse, lásku svého života. Žijí v dokonalém domě na předměstí Denveru, což je ideální místo pro výchovu dětí. Katharyn má všechno, po čem Kitty vždycky toužila. Jenže Katharyn existuje pouze tehdy, když Kitty spí.
  Zpočátku si Kitty výlety do světa snů užívá. Ale s každou další nocí se okouzlující život stává skutečnějším. Když se hranice mezi oběma světy začnou stírat, Kitty najednou čelí nejisté budoucnosti. Jakou cenu musí zaplatit, aby mohla zůstat? A co musí obětovat, pokud chce odejít?

  Zasměje se.  Miluji matčin smích. Je to ten nejkrásnější zvuk na světě. Ty její rychlé vysoké  
a nízké tóny. Je to jako poslouchat spoustu zvonů z různých kostelů, ale všechny zní jednohlasně.
 (14. Kapitola, str. 126) 
  
  Hlavní hrdinkou je Kitty Millerová, které je třicet osm let a žije v Denveru. Žije sama s kocourem Aslanem (ano, je pojmenován po lvu z Narnie), protože osud její lásce k muži, kterého kdysi milovala, příliš nepřál.
  Kitty je jasné, že se nesní nechat utrápit tím, že je na všechno v podstatě sama, protože nemá přítele ani manžela, a tak se rozhodne plně upnout na práci v knihkupectví "U Dvou sester" , které vlastní společně se svou kamarádkou Friedou. Takže by se někomu mohlo zdát, že Kitty vede usedlý, celkem nudný život. Pro nás knihomoly je to však práce snů. 
  Naproti tomu Katharyn Andersonová je spokojená žena, jenž je provdaná za Larse, který ji moc miluje a ona jeho. Společně s Larsem si velmi brzy pořídí rodinu - 3 rozkošné děti, kterým vyhovuje velký dům i prostředí v němž vyrůstají.
  Kitty je zpočátku ze snového světa tak nadšená a zmatená, že se do snu chce vrátit co nejdříve, jenže pak se objeví jisté potíže a háčky, se kterými se bude muset vypořádat. Co když vše není tak, jak se ze začátku zdálo? Zvládne se Kitty/Katharyn vypořádat se vším, co ji čeká, nebo ztratí hlavu a zblázní se? - To vše a ještě mnohem více v této knize, která vás dozajista upoutá svou překrásnou obálkou! 

  Lars vstane a snaží se mě obejmout kolem pasu, ale já ho odstrčím. "Choval jsi se ke mě laskavě," řeknu mu. "Víc než laskavě Byl jsi přesně tím mužem, o kterém jsem vždycky snila." Trpce se zasměju. "Muž, o kterém jsem snila. To sedí. Jenže tohle není skutečné. Je to všechno jen sen. A ve skutečném světě mí rodiče nejsou mrtví. Rozumíš mi? V tom světě nejsou mrtví, a já se musím vrátit tam, kde jsou mí rodiče naživu!" 
(25. Kapitola , str. 226)


  CYTHIA SWANSON je spisovatelka a designérka. Své povídky publikovala v časopisech 13th Moon, Kalliope, Sojourner a dalších. Její povídka, která vyšla 13th Moon získala nominaci na Pushcartovu cenu. 
  Knihkupkyně je její první román. 

Nenechávej mě ve světě... plného nenaplněných snů...ubliž mi hned, ať už to máme za sebou... možná se naučím znovu milovat...
(30.Kapitola, str. 282)

  Kniha mě uchvátila svou obálkou. Rozhodně jedna z nejkrásnějších obálek, kterou mám tu čest vlastnit ve své knihovničce. Příběh mi připadal zajímavý - A TAKY, ŽE JE! Navíc se svým čtivým stylem psaní a smyslem pro detaily co se týče knihkupectví, myslím, že si kniha najde nejednu čtenářku. Já osobně jsem se do knihy zamilovala. 
  Abych však nepěla jen samou chválu, musím přiznat, že jsem se první asi dvě/tři kapitoly nemohla zorientovat, protože se mi pletla jména Kitty a Katharyn, tudíž mi dělalo problém poznat, co je skutečnost a co sen. Jenže pak jsem se do příběhu pustila s větší intenzitou, protože jsem si řekla, že to kvůli svému celkem osobnímu problému s těmito dvěma jmény, přece nemohu vzdát. A dobře, že jsem vydržela.
  Dění ve snovém životě mělo spád. Líbilo se mi, jak se pořád objevovaly nové skutečnosti. Ubíhala stránka za stránkou a najednou jsem byla na konci. Navíc jsem zjistila, že jsem se totálně zamilovala do Larse, protože tento muž měl úplně úžasnou povahu. Byl milý citlivý, chápavá a věděl, co jeho rodina potřebuje. Navíc byl dokonale věrný a oddaný své ženě, kterou opravdu velmi miloval.  Myslím, že by takového muže ocenila nejedna z nás. A já nejsem výjimkou.
  Nebudu nic víc prozrazovat, ale koho mi bylo vážně líto - byl Michael. Kdo četl, asi pochopí proč... Bylo mi z toho, co všechno musel zkusit vážně hodně smutno.
  Abych pravdu přiznala, více se mi líbila linka o Katharyn, Larsovi a dětech, která, jak mi přišlo byla v knize naštěstí častěji. Ale i Kitty byla fajn. Z jejího příběhu knihy voněly až ke mě do postele, kde jsem s tímto krásným příběhem po většinu času, co jsem ho četla, byla. Pokaždé jsem se těšila až se k ní vrátím.
  Tuto knihu bych doporučila především ženám a dívkám, protože si myslím, že ti příběhu lépe porozumí. Jedná se totiž o typicky dívčí sny a každodenní starosti. Pro všechny fanoušky žánru románů pro ženy je tento příběh prošpikovaný knihami, rozhodně jednou velkou NUTNOSTÍ.
  Jsem z přečtení strašně nadšená, a tak doufám, že tohle není poslední kniha, kterou jsem si měla od této autorky možnost přečíst.
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Knihy Omega a Knihy Dobrovský.
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky
  
  




pondělí 5. března 2018

Bohyně osudu ze salonu d'Amour - Anna Jansson


Autorka: Anna Jansson
Originál: Ödesgudinnan på salong d'Amour, Grand Agency, Švédsko, 2014
V ČR: Adriana Kubrychtová, Dobrovský, Omega, 2018
Počet stran: 384

Anotace: Tady, kousek od starého Jižního náměstí, mám kadeřnictví. Pokud jste kolemjdoucí, prosím vstupte. Když budete muset chvíli počkat, nabídnu vám mátový a bezinkový čaj ze své zahrádky. Dívám se na vás do zrcadla a přemýšlím, jak nejlépe vám mohu pomoci. Mé nůžky jsou jako kouzelnická hůlka. Mé barvy vás dokážou změnit k nepoznání, pokud chcete.
Když sedíte v křesle a já vás zakryju pláštěm, moje první otázka je vždy stejná: Co pro vás mohu udělat? A tím nemyslím jen vaše vlasy. Mám na mysli: Co mohu udělat pro váš život? K dispozici mám dvě otočné židle a nikdy není náhoda, že vedle vás sedí právě ten, kdo tam sedí...
  Při čtení tohoto romantického románu se budete smát i plakat dojetím. Anna Jansson, jež je dobře známá díky sérii detektivek, se pustila na zcela neznámé pole románů pro ženy.

 Nejdůležitějším předpokladem úspěchu, nehledě na to, v jaké oblasti chcete uspět, je odvaha neuspět.
     (Mít odvahu neuspět, str. 35)

  Hlavní postavou je žena jménem Angelika  Lagermark, která vlastní kadeřnictví. Je jí 48 let a zdá se jí že jediným smyslem jejího života je práce a pomoc druhým ve vztahu. Nicméně, svou práci má natolik ráda, že nepřízni osudu příliš nepoddává. 
  Pomocí vyprávění Angeliky máme možnost sledovat hned několik osudů postav a lépe si tak prohlédnout život v celkem poklidném městečku. Prakticky žádnou postavu si nejde nezamilovat...
Postupně, jak dny plynou a Angelika dává dohromady čím dál tím více lidí, si uvědomuje, že jí určitý druh něhy také přeci jen schází ale je si přitom jistá, že na vztah po minulých okolnostech není připravena...
  Ve městečku se však koná ples, kde potkává zajímavého a podle ní celkem pohledného muže. Dá mu šanci? Překoná v sobě strach z neúspěšného vztahu? Nebo se ten neznámý ukáže být někým docela jiným, než za koho ho v tu jedinou noc měla? Více se dozvíte, když si tuto knihu pochopitelně přečtete. Tak hurá do toho!

   "Máááááš filcíky, tlustoprde?" Zazní z klece, kam byl právě Pan Fox zavřen. To si všimnu, až když rozsvítím lampu v obýváku. "Tlustoprde. Tlustoprde." Kakadu zní jako jako Rickyho síťová rétorika. Dojde mi, že ho to musel naučit on.
(Obratník kakadua, str. 147)
ANNA JANSSON vyrůstala s knihami. Všechny, které napsala - kriminální romány, dětské knihy i literaturu faktu -, jsou prostoupeny duchem pohádkových příběhů. Mnoho let pracovala jako zdravotní sestra. Její prvotinou byly příběhy lidí, které potkala v nemocnici. I do kriminálních příběhů dokáže vložit současné etické problémy, týkající se vztahu lidí  k životu a smrti.
  Kromě psaní románů pořádá také přednášky o etických otázkách zdravotní péče a na toto téma napsala řadu knih.
  Její kniha Podivný pták (Främmande fågel) byla v roce 2006 nominována na cenu Glasnyckeln, cenu pro nejlepší skandinávský kriminální román. Podle jejích předloh byla natočena celá řada celovečerní h a televizních filmů, které měly úspěch ve Švédsku,  Německu i Spojených státech.

Nejkrásnějším slovem je usmíření.

(str. 306)

 Na tuto knihu jsem se velice těšila. I když jsem předpokládala, že se bude jednat o oddechovou romantiku. Mám takové příběhy celkem ráda.
 Ne! Tato kniha byla ještě daleko lepší, než jsem čekala. Nejenže má krásnou obálku, která ve skutečnosti vypadá mnohem lépe, než jak ji můžete vidět na počítači, ale je i velmi humorná, velice čtivá, propracovaná. A co víc - autorka dokázala vytvořit i WAU moment. Něco takového jsem, než jsem se vůbec do samotné knhy pustila, naprosto nečekala. Postavy mi připadali jako staří přátelé. Nejvíce jsem si oblíbila Angeliku, Jessicu a papouška kakadu, který mě svýma filcíkama dokázal pořádně rozesmát.
  Angelika mi trochu připomínala Bridget Jonesovou, kterou znám zatím jen z filmů, ale myslím, že Angelika je oproti Bridget daleko větší číslo.
  Dále se mi v příběhu líbila postava Sindibáda a celkové vyovrazení jeho ne právě nejlepšího osudu.
  Na knihu už jsem nalákala mamku, které jsem včera slíbila, že jí knihu co nejdříve půjčím. Vůbec jsem se u knihy nenudila, pořád se objevovaly nové skutečnosti, humorné situace, ale musím prozradit, že zde nechyběla ani docela velká detektivní zápletka.
  Mám opravdu velkou radost, že jsem si knihu přečetla  a může vlastnit čestné místo v mé knihovničce, kam si rozhodně zaslouží patřit. Moje radost se po dočtení ještě zvýšila tím, že jsem se dozvěděla, že nakladatelství Omega plánuje vydat ještě další díl, protože vím, že si ho nesmím nechat ujít. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji!
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega a Knihám Dobrovský.
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky





  


Pekelné stroje 1: Mechanický anděl - Cassandra Clare

Autorka: Cassandra Clare Originál: Clockwork Angel, 2010 V ČR: Lenka Faltejsková, Yoli, 2015 Série: Pekelné stroje (1. díl) Počet st...