sobota 26. ledna 2019

Dopisy, které nikdo nečetl - Iona Greyová


Autorka: Iona Greyová
Originál:  Letters to the Lost, Simon &Schuster, 222 Gray´s Inn Road, Londýn, 2015
V ČR: Milena Hordinová, Fragment, Praha 4, 2017 (1.vydání)
Počet stran: 440

Anotace: Píše se rok 1943 a v nálety zničeném Londýně se setkávají dva mladí lidé: nešťastně vdaná Stella a pilot amerického letectva Dan. Ve dnech, kdy si nikdo není jistý tím, co bude zítra, se do sebe bezhlavě zamilují. Chvíle, kdy spolu mohou být šťastní, však trvají jen krátce. Dan odchází bojovat, ale slibuje, že se pro Stellu po válce vrátí. 
  O sedmdesát let později vhazuje Dan do schránky poslední dopis. Jeden z mnoha, které Stelle poslal na adresu místa, kde spolu měli po válce začít žít, a na které mu nikdy neodpověděla. Otevírá ho však Jess, mladá dívka, která v opuštěném  domě hledá úkryt před svým násilnickým přítelem.  Když si přečte Danovi nádherné dopisy, rozhodne se, že se ho pokusí vyhledat a pomůže mu jeho ztracenou lásku najít... 

  Jako kdybych se stala  průhlednou. Jako kdybych se měla vytratit. Jako kdyby zbytek světa byl film v nádherných barvách, ale její postava byla černobílá. Dvourozměrná vystřihovánka, dívka ze svatební fotografie s hloupým úsměvem. 
                                                                                                      (Kapitola 6, 1943; str. 76)

  Stella krátce po svatbě s Charlesem zjišťuje, že její manželství nebude ideální. Rozhodně ne takové, jaké si představovala.  Manželství, po kterém toužila se za nedlouho přeměnilo v nudné nic. Naštěstí se setkává s mladým pilotem amerického letectva, do kterého se zamiluje. Idylka však skončí tehdy, když Dana odvolají do boje a ona tím pádem zůstává neštastná, za to s nadějí, že se k ní jí milovaný po válce opět vrátí a budou moci žít spolu. 
  Druhá časová linka, (současnost, která je situována do roku 2011), vypráví o Jess, která to ve svém životě nemá vůbec jednoduché. Utíká od přítele, protože už dál nemůže snášet jeho agresivitu vůči ní. Ukryje se ve starém domě, kde nachází krásné milostné dopisy, jenž popisují vztah Dana ke Stelle. Dopisy jí uchvátí a rozhodne se Danovi pomoci. Ale kdo ví - není již pozdě? 

  Ukázal jí, jak si na něj má sednout obkročmo, aby mu viděla do tváře,  když pohybovala boky. Jejich pohledy splynuly.  Jednou rukou jí držel v pase a udával tempo, druhou rukou prováděl svoje něžné, časem prověřené kouzlo. Její orgasmus ji zasáhl jako blesk a ona mu padla na hruď. Vzal ji do náruče a pomalu ji houpal, protože se najednou rozplakala. 
 (Kapitola 18, str. 200)

  O této knize jsem věděla ještě předtím, než vyšla. Tenkrát mě na ni upozornila mamka a řekla, že by mohla být pěkná. Obě jsme ji tedy vyhlížely. Jenže pak jsme se nějak nedostaly ke koupi a najednou nebyla nikde skladem! Byla jsem zklamaná. Když jsem do Fragmentu psala, jestli bude znovu vydaná, naštěstí mi řekli, že bude. Za pár týdnů se skutečně konal dotisk této knihy. 
  Byla jsem šťastná, ale tentokrát jsem byla pevně rozhodnutá si knihu co nejdříve objednat. A když jsem jí v lednu loňského roku mohla konečně poprvé stisknout v ruce, moje nadšení neznalo mezí.  
  Tentokrát bych začala obálkou. Neskutečně moc se mi líbí. Myslím, že se ke knížce výborně hodí. Styl psaní je lehký, čtivý, není nijak náročný a čtení odsýpá. 
  Nevím jak vy, ale já jsem si Danovi dopisy už při čtení prvního dopisu, velmi oblíbila. Byla bych šťastná, kdybych takové dopisy či zprávy jako Stella mohla obdržet také. Kdo ne, že? Na internetu jsem někde četla názor, že někomu přijde knížka až moc přeslazená. Já jsem si její čtení neskutečně užila. Dokonce bych brala,  kdyby měli Stella s Danem a Jess s Willem ještě více prostoru pro city. Jediné, co mi možná chybělo, byl nějaký popis války. Vím, že Dan svoje zážitky dokonce na několika místech svoje zážitky popisuje, ale i tak. Přece jen se jedná o příběh, kde ta válka probíhá... 
  Jinak je děj velmi psychicky náročný a rozhodně má potenciál udělat dojem na nejednoho čtenáře či čtenářku. Přiznám se, že už jsem dlouho nečetla žádnou knížku od nakladatelství Fragment. (Tímto se jim omlouvám). Na druhou stranu si myslím, že v poslední době se atraktivita jejich vydávaných titulů zvýšila, takže, že bych zase začala se čtením? 
  Jako beznadějná romantička jsem si příběh nemohl nechat ujít. Takovou lásku, jakou Dan miloval Stellu, toužíme najít všichni. Konec vás zasáhne. Bylo mi líto hned několika věcí. 
  Spousta lidí říká, že je moc nezaujala linka z roku 2011. Musím říct, že jsem byla spokojená. Myslím, že to, že Jess je ženou násilníka, dělá knížku ještě silnější. 
  Knížku nehodnotím plným počtem hvězdiček, protože podle mého názoru měla nějaké nedostatky, ale určitě vám ji mohu vřele doporučit. Budu se k ní ráda vracet a doufám, že pokud jste jí ještě nečetli, budete z ní nadšení alespoň z poloviny tak, jako já. Danovi dopisy jsou zkrátka dokonalost... 


                                   Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky/Výsledek obrázku pro hvězdičky

  
PS. Knížku jsem si obalila, aby se mi vzhledem k tomu, že nemá přebal neponičily rohy, doporučuji.

  Voněla jinak, mlékem a ženstvím, ale jinak byla stejná. Ježíši, jak mu chyběla. Jak ji potřeboval. Prsty jí pročísl mokré vlasy, hladil ji po tváři, přitiskl palec na její rty a začal ji líbat na bradu a víčka. Cítil, jak ho spaluje láska. A touha. Odtáhl se, protože dostal strach, že shoří, a přejel rty po hlavičce dítěte.  
                                                                                  (Kapitola 32; 1944; str. 337) 

sobota 5. ledna 2019

Psí poslání - W. Bruce Cameron


Autor: W. Bruce Cameron
Originál: A Dog´s Purpose, A Forge Book, New York, 2010
V ČR: Renata Tetřevová, Euromedia Group - Ikar, Praha 5, 2017
Počet stran: 280

Anotace: 
ROMÁN PRO VŠECHNY PEJSKAŘE

Jeden pes se může narodit i několikrát za sebou, aby mohl čím dál lépe chápat člověka. Toho jediného, toho svého. 

  Hrdina této knihy přijde na svět jako toulavé štěně a jeho první pobyt zde není zrovna úspěšný. Potom hledá smysl života jako neposedný retrívr a  po boku osmiletého Ethana se během společných dobrodružství učí, co by měl zvládnout "dobrý pes". Jednoho ani tenhle pokus - jako hrdinného domácího mazlíčka - nemá dlouhého trvání. Když se narodí znovu, nosí v srdci jedinou touhu - znovu spatřit Ethana, kterého nadevše miluje. 
  Citlivý a humorný příběh jedné psí duše nám připomíná, že láska nikdy neumírá, skuteční přátelé nás nikdy neopouští a každé stvoření má na světě svoje nezaměnitelné poslání. 

  "Nejsou špatní psi, Bobby, jen špatní lidé. Zvířata potřebují lásku."
                                                                                                                              ((Kapitola 4, str. 35)

  Celá kniha je psaná z posledu pejska, který tak miloval svého pána, že se k němu přes všechny svoje nepřízně osudu snažil vrátit. Anotace mluví za vše. Tento pes,  který se jednou dostane k osmiletému chlapci Ethanovi,  si svého páníčka hned zamiluje.  V té době ještě mnoha věcem nerozumí, musí se je naučit pochopit, proto se pokaždé znovu narodí. U knížky jsem se nad některými myšlenkami musela zasmát, ale taky mi bylo líto osudů této dobré, věrné psí duše. A to tak, že jsem nejednou měla v očích slzy. Otázkou však zůstává, jestli se tento pejsek vůbec vrátí k tomu, kterého miluje nejvíc...

  A pak k mému zděšení začal plakat. Čím byl starší, plakal méně často. O to víc mě teď jeho slzy znervózňovaly. Cítil jsem jeho zoufalství, a tak, abych ho uklidnil, jsem mu dal hlavu do dlaní. Nejlepší bude, pomyslel jsem si, když teď půjdeme domů a sníme druhou půlku kuřete. 
                                                                                                             (Kapitola 11, str.  98) 


W. Bruce Cameron je autorem několika úspěšných románů a stejně jako malý Ethan, i on dostal prvního psa, když mu bylo osm.


  Vzpomněl jsem si na trik, který mě naučila moje první matka a který jsem využil k útěku z psince, kde jsem se podruhé narodil. Tehdy jsem se vydal do světa s nadšením a očekáváním. Tehdy to bylo báječné dobrodružství. Našel mě muž, který mi říkal Kámo, a pak přišla mamka a odvezla mě k Ethanovi. 
                                         (Kapitola 27, str. 235) 

  Knížku jsem začala číst, když jsem zrecenzovala Bubny podzimu. Předtím jsem o ní dlouho uvažovala a nyní jsem po ní konečně sáhla. Zaujala mě už od svého vydání. Těšila jsem se, až si jí přečtu. Jenže pak přišel film a byl konec. Najednou nikde nebyla k sehnání. Byla jsem z toho vážně zoufalá, protože jsem si myslela, že už si jí nikdy nebudu moci přečíst.
  Proto jsem měla velkou radost z toho, když se pak vydal dotisk. Ještě více nadšená jsem byla z toho, že jsme jí společně s Terkou (moje ségra) dostaly letos na narozeniny a s ní ještě tuhle super tematickou záložkou, kterou můžete vidět připnutou na stránce.
  Knížka mi zabrala 2 večery a náramně jsem si ji užila. I přesto, že jsem předtím neodolala a asi třikrát před čtením viděla film, mě kniha moc bavila. Musím přiznat, že se mi film líbil, ale ne tolik, jako kniha.
  Knížka o mnoho více emocí, více poselství a navíc v tom filmu je plno věcí úplně jinak, než by mělo být. Neříkám, není špatný, ale písmenka vedou!
  Děj vyprávěným psíma očima pěkně ubíhal, je to čtivé, má to spád, jiskru, poselství... Rozhodně se řadí ke knihám, na které nezapomenu, budu se k nim ráda vracet a u ní jsem si ještě více než když kdy dřív uvědomila jak moc mi na pejskách a obecně na zvířatech velmi záleží. Jsem ráda, že žiju obklopená naší zvířecí smečkou, která mi pomáhá překonávat i těžší období. Ráda o nich čtu a vždycky mě publikace velmi baví. Však tahle se řadí k nejlepším psím knížkám, jaké jsem kdy v životě četla.
  Na několik hodin jsem tím příběhem žila a měla jsem pocit, že Baileyho i Ethana dobře znám. Jako kdybychom byli dobří přátelé. Jsem ráda, že mám před sebou ještě Psí cestu a Psí domov, i když tahle myslím, že zůstane naprosto bezkonkurenčně na prvním místě.
  Líbí se mi myšlenka, že když pes umře, znovu se narodí. Po včerejšku, kdy jsem příběh dočetla, dokonce i věřím a doufám, že je něco takového možné. Sami máme doma fenku jménem Cedra, která s námi žije už od doby, kdy jsme ještě chodily do školky. Všichni jí máme moc rádi a nedokážeme si bez ní představit život. Tahle kniha mi dala naději.
  Knihu bych všemi deseti doporučila všem, kteří mají rádi zvířátka; lehké, ale zároveň myšlenkově hluboké čtení i těm, kteří viděli film a chtějí porovnat text s filmovým plátnem. Je to prostě skvělé, krásné a roztomilé čtení. Dokonalost!


Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

čtvrtek 3. ledna 2019

Bubny podzimu - Diana Gabaldon

Autorka: Diana Gabaldon
Originál: Drums of Autumn, 1997
V ČR: Anna Křížová, 2018,  Knihy Dobrovský/Omega
Série: Cizinka (4.díl)
Počet stran: 1176

Anotace: Hrdinka bestselleru Cizinka, Claire, se v dalším dílu vrací společně se svým manželem Jamiem Fraserem, aby splečně začali nový život v amerických koloniích. Předchozí román Mořeplavec skončil ztroskotáním v Georgii v roce 1765. Bubny podzimu začínají přesně tam, kde Mořeplavec skončil. Jamie s Claire, Fergusem a Ianem se vydávají do Charlestonu a Wilmingtonu, než se usadí v kopcích Severní Karolíny, kde doufají, že si vybudují nový domov. Ve stejné době zůstává Brianna Ellen Randallová a její nápadník, historik Roger Wakefield,  ve 20.století. Brianna osiřela, když se její matka vrátila do minulosti, a má problém se s tímto faktem vyrovnat Také je zvědavá na svého otce, kterého nikdy nepotkala, načež objeví tragický kus historie, který může ovlivnit štěstí jejích rodičů. Tenhle objev ji přesvědčí, aby se sama vrátila v čase a svoje rodiče zachránila. Roger ji následuje. 


  "Tvoje tvář je mým srdcem, Anglánko," hlesl, "a láska k tobě mou duší. Ale máš pravdu. Nesmíš se stát i mým svědomím." 
              (13; Náhled do svědomí, str. 271)

  Příběh Claire a Jamieho pokračuje! Děj začíná přesně tam, kde skončil třetí díl - tedy Mořeplavec, který, se mi, pokud můj blog sledujete už nějakou dobu, velmi líbil. Nedávno jsem si kvůli tomuhle dílu dávala re-reading a i tehdy se knížka líbila stejně jako poprvé. Možná ještě o něco víc. I v tomto díle nechybí překročení času zpět do minulosti. Tentokrát je však nepřekročí Claire, jak jsme až doposud byli zvyklí, nýbrž její dcera Brianna, jíž se matce velice stýská. Popravdě divíte se jí? Představte si, kdyby vaše maminka odešla do minulosti... Briannu k překročení času přesvědčí děsivý článek a rozhodne se jednat na vlastní pěst. Přesvědčená, že musí rodiče varovat, projde kameny. Roger, který k dívce už v minulém díle choval hlubší city, projde za ní. Ani jeden však netuší, co je na této výpravě potká...  

  "Kamkoli půjdeš, půjdu,"  pronesla jsem, "kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována." Ať je to skotská hora nebo jižanský les. "Dělej, co je třeba, a já zůstanu s tebou."   
(13; Náhled do svědomí, str. 274)

  DIANA JEAN GABALDON WATKINS se narodila v Arizoně. Otec byl Američan mexického původu, matčiny kořeny sahaly do Anglie. Vystudovala zoologii, mořskou biologii a behaviorální ekologii. Po studiích pracovala na Arizonské univerzitě a roce 1984 založila významný čtvrtletník Science Sofware Quarterly.
  S literaturou začala o čtyři roky později a rozhodla se pro historickou tématikou okořeněnou dávkou  fantasy. Na začátku psala proto, aby si dokázala, že to zvládne, ale když výsledek ukázala známým, přesvědčili ji, že by měla svůj příběh publikovat. Debutovala knihou Cizinka, která se pak stala první částí velmi oblíbené série, jež má již devět svazků.
  Její knihy vyšly ve dvaačtyřiceti zemích a byly přeloženy do třiceti osmi jazyků. V roce 2014 byl podle série Cizinka natočen oceňovaný televizní seriál se Samem Heughanem v roli Jamieho a Caitrionou Balfeovou v roli Claire. 

 "A co by sis s ní počal, kdyby si tě vybrala, hm? Rozpůlila by tě. Zmiz, ty rybí potěre," okřikla ho prodavačka pirohů a nenuceně přetáhla mladého muže obracečkou přes zadek.
                                                                                         (35; BON VOYAGE, str. 678)

  Budu se opakovat. Jistě už totiž víte, že moje láska k této knižní sérii už nějakou dobu roste. Netajím se ani tím, že miluju i seriálové zpracování, které je podle mého názoru také velice povedené. Myslela jsem si, že budu mít přečteno dříve, než na portálu topserialy.to bude ke shlédnutí 4. řada, která byla natočena právě podle této knihy. Spletla jsem se. Nestihla jsem to. 
  Jsem na sebe hrdá, že jsem odolala pokušení si tuto řadu pouštět postupně, jak budou přidávat díly. Viděla jsem totiž pouze první díl, který na čtení ještě více navnadil. A tak jsem nelenila a dala se do čtení. 
  Co vám budu povídat - podle mého názoru se Diana Gabaldon díl od dílu zlepšuje ve psaní. I přes vyšší počet stran, stránky pěkně ubíhají pod rukama a vy se nenudíte. Tedy - já se nenudila. Jako zapálená fanynka Cizinky jsem se těšila, až se zase vrátím do minulosti. Těch osm dní (i s dneškem), než jsem knížku přečetla jsem příběhem doslova žila. Včera večer, když jsem četla kolem strany 1090 jsem byla zoufalá, protože jsem už musela jít spát kvůli tomu, že se chtělo spát ségře,  která pak stejně byla jakou dobu na telefonu. (Zklamaně jsem si pomyslela, že jsem si tu kapitolu mohla krásně dočíst a radši zavřela oči, abych se mohla co nejdříve k příběhu vrátit.) Ten děj mi v tu danou chvilku přišel tak strašně napínavý, že jsem prostě nechtěla jít spát i přesto, že už bylo lehce po půlnoci. (Kdo je knihomol, jistě chápe moje rozhořčení).
  Musím říct, že jsem si tento díl velmi zamilovala už po pár stránkách (stejně jako u předchozích dílů). Konečně jsem přišla na chuť i Rogerovi, který mi v předešlém díle příliš neseděl. Nyní jsem si ho zamilovala a litovala ho. To, co ho nechala autorka v tomto díle, bylo jako by se mu za něco pomstila. Nevím, prostě mi to tak přišlo. 
  Nemohla jsem neocenit, že autorka do dějiště vnesla nového záporáka, kterého jsem už po pár stránkách nesnášela. Na chviličku se mi nelíbilo ani chování Brianny, ale pak už to bylo všechno dobré a já si příběh neskutečně moc užila. 
  Když jsem si nedávno procházela shlédnutí jednotlivých příspěvků, byla jsem mile překvapena, že například recenzi na Cizinku vidělo už tolik lidí. Za což vám všem, kteří můj blog navštěvujete, hrozně moc děkuju. 
  Prostředí Ameriky mi sedlo. Líbilo se mi, že se  v knize vyskytovaly také dva kmeny indiánů, čímž se děj ještě více zamotal a nabyl atraktivity. Potěšilo mě, že jsem se opět mohla setkat s lordem Johnem, který v knize zase až tolik tentokrát nevystupuje. Díky minulému dílu a samostatné sérii o něm mám tohoto muže celkem v oblibě. 
  Co mě naopak trošku mrzí, je, že málo prostoru zde má Fergus, kterého se musím přiznat, mám o něco málo radši, než Iana. I když oba by mi scházeli, kdyby v některém z dílů už vůbec nebyli. Oba jsou super. 
Nemám, co bych vytkla, tento díl jsem si užila, na dlouhé hodiny mě zabavil a zároveň se stal mojí první přečtenou knihou za rok 2019. Tuto sérii určitě doporučuju. I když je v ní hodně romantiky, myslím, že si v ní každý přijde na své. 
  Už se moc těším na další díl s názvem Hořící kříž. Myslím, že ho budu mít stejně, ne-li více ráda jako tento. Proto doufám, že se brzo dostanu k tomu, abych si ho nějakým způsobem pořídila. Miluju to! (Bubny i ostatní knížky jsem si zabalila, aby se mi při jejich váze neponičily rohy a funguje to!)

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

  

úterý 1. ledna 2019

Harry Potter a Ohnivý pohár - J. K. Rowlingová

Autorka: J. K. Rowlingová
Originál: Harry Potter and the Goblet of Fire, Bloomsbury, Londýn, 2000
V ČR: Vladimír Medek, Albatros, Praha, 2001
Série: Harry Potter (4. díl)
Počet stran: 570

Anotace: Další školní rok v Bradavicích není o nic méně napínavější a divočejší než ty předchozí. Ještě před jeho začátkem se zapálený fanoušek Harry zúčastní spolu s Weasleyovými mistrovství světa ve famfrpálu, v jehož závěru se na obloze objeví znamení zla. Harrymu navíc vstoupí do života krásná Cho Changová a on se poprvé v životě zamiluje. V Bradavicích se v závěru školního roku koná soutěž, jaká se neudála už stovky let a do které jsou zapojeny konkurenční školy čar a kouzel. Její vyvrcholení je ale nečekaně tragické!

  S vřískotem vyběhla ven a cestou dolů do vesnice zburcovala kdekoho. 

                                                                                                   (Kapitola první, Raddleův statek)

  Společně s Harrym  Potterem a jeho kamarády budeme mít tu čest prožít další školní rok v Bradavicích. Jako správný fanoušek famfrpálu si ani Harry s Hermionou a celou rodinkou Wesleyových nesmí nechat ujít mistrovství světa v tomto kouzelnickém sportu. Na konci zápasu však všechny zastihne nepříjemné překvapení v podobě znamení zla na obloze. Nikdo pořádně neví, kdo symbol lorda Voldemorta vyčaroval, což je další problém, který se v knize řeší. 
  Do toho všeho se ještě Brumbál vyhlásí, že se na konci školního roku ke všeobecnému nadšení studentů po hodně dlouhé době uskuteční turnaj tří kouzelnických škol. A Harry, Ron ani Hermiona samozřejmě na téhle události nemohou chybět... 

  Otupělým pocitem čehosi neuvěřitelného, který jej neopouštěl, proskočila rázem jiskřička vzteku. O jakém chlapečkovi to mluví? 
                                                                                                           (Kapitola 17; Čtyři šampióni) 


  J. K. Rowlingová je známá spisovatelka, která se proslavila především díky sérii o kouzelnickém učni Harry Potterovi. Narodila se roku 1965 v anglickém Gloucestershiru. Svou první povídku o králíčkovi, který měl spalničky napsala již v šesti letech. 
  Zajímavostí je, že postavu Hermiony psala do určité míry podle sebe, protože se taky prý hodně učila. Kvůli Harry Potterovi vedla několik soudních sporů. 

  Jakmile se krůpěje světla ocitla téměř u špičky Harryho hůlky, dřevo v jeho prstech se tak rozpálilo, že měl strach, aby nevzplálo plamenem. Čím víc se kapka blížila, tím víc sebou hůlka trhala; Harry si byl jistý, že jakmile na ni sáhne, hůlka ten dotek nevydrží. Měl pocit, že se mu co chvíli rozštípe mezi prsty...
                                              (Kapitola 34; Priori incantatem)

  V první řadě bych chtěla začít tím, že vím, že tu nejsou recenze na předchozí tři díly - Kámen mudrců, Tajemná komnata a Vězeň z Azkabanu. Ty jsem pochopitelně také četla, jenže to bylo ještě na základce, kdy jsem neměla blog. Další věcí, ke které se vám musím přiznat je, že jsem tento díl četla vůbec poprvé. Fanouškem Harryho Pottera jsem se totiž pořádně stala až letos (vlastně loni - v roce 2018). Vždycky jsem u čtení skončila třetím dílem. Sama nevím proč, když mě Vězeň z Azkabanu hodně bavil. Kámen mudrců jsem četla dokonce dvakrát. Když už jsem u toho přiznání, tak musím říct ještě jednu věc - přesto, že jsem od jakživa velký knihomol, nemám v knihovničce ani jeden díl z této série. Na základce jsem chodila do knihovny a do Harryho jsem ještě nebyla tak zapálená, jako nyní. 
  Až v posledních měsících si říkám, že si Harryho prostě musím pořídit, protože se k němu budu ráda vracet a rozhodně bych ho pokaždé nechtěla číst v e-booku jako v posledních dnech. 
  Nevím, jestli to tak ještě někdo máte, ale já osobně mám radši famfrpál ve filmu, než v téhle knížce. Na můj vkus je zde tento sport líčen možná trošičku moc. Ale chápu, že to sem patří, když se jedná o mistrovství světa. Na druhou stranu musím říct, že by mě bavilo famfrpál hrát. 
  V konečném součtu se mi však líbila více kniha než film. V knize je spousta zajímavých věcí, které na plátno nepřenesli. Například mě úplně naštvali s tím, že ve filmu úplně vynechali mého oblíbeného Dobbyho nebo skřítku Winky. To je velká škoda. 
  Spisovatelka píše velice čtivě. Až jsem měla chvílemi pocit, že jsem v Bradavicích taky. Koho mi bylo hodně líto (jak ve filmu, tak v knize), byl Cedrik. A pak jsem taky hodně litovala Winky. 
  Přesto, že jsem dříve viděla film než bych četla knihu (neodolala jsem), tím, že jsem si v knize našla něco nového, jsem si příběh náramně užila. Všeobecně si myslím, že Harryho můžete číst i vidět klidně tisíckrát a nikdy vás jeho příběh neomrzí. 
Závěrem můžu knížku jenom doporučit. Jelikož nevím, jak série skončí (vím, je to ostuda), docela mě zklamalo, když jsem si na internetu přečetla spoiler na Relikvii smrti. I tak věřím, že si zbývající díly užiju a nebudu se nudit. 
  Recenze na předchozí tři díly bude s re-readingem, abych si vybrala ty podle mého názoru nejzajímavější části, které tradičně vyberu na ukázku. Do konce roku 2019 bych chtěla mít zbývající díly dočtené a možná během toho dojde i na re-reading, který jsem si nyní dávat ani nemusela, poněvadž knihy z této série jsou nezapomenutelné. 
  I přes všechny okolnosti mě konec dokázal překvapit a toho si velmi cením. 

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky/Výsledek obrázku pro hvězdičky



                                                                
  

Manželský pakt - Michelle Richmond

Autorka: Michelle Richmond Originál: The Marriage Pact, 2017 V ČR: Květa Palowská,  Domino, 2017 Počet stran: 503 Anotace:   My ...