neděle 7. dubna 2019

Vražedné emoce: Randall Silvis

Autor: Randall Silvis
Originál: TWO DAYS GONE, 2017
V ČR: Jana Novotná, Dobrovský/ Omega, 2019
Počet stran: 496

Anotace: DOKONALÁ RODINA. 
       DOKONALÝ DŮM.
          DOKONALÝ ŽIVOT.
  Všechno je pryč. Co mohlo způsobit, že člověk, jenž je zcela spokojený a má celý život štěstí, najednou zešílí a zničí všechno, co vytvořil? To je otázka, která pronásleduje seržanta Ryana DeMarca od chvíle, co se našla mrtvá těla manželky a dětí v univerzitního profesora a autora bestsellerů Thomase Hustona v jejich vlastním domě.
  DeMarco ví - nebo si myslí že ví-, že by Huston nedokázal zavraždit své blízké. Ale pokud je nevinný, proč utíká?

Thomas Huston chtěl zabránit nevolnosti, aby ho znovu srazila na kolena, aby mu mozek otekl tak, že bude příliš velký pro jeho lebku, aby jeho srdce bylo tak plné palčivé bolesti, že by mu vyrazilo vzduch z plic. 
(9. kapitola, str. 65) 

  Představte si, že máte dokonalý život a všechno, po čem jste kdy toužili. Přesně takový život má hlavní podezřelý Thomas Huston poté, co je jeho rodina (manželka i děti) nalezena mrtvá v jeho vlastním domě. Thomas je uznávaným bestselleristou a ještě k tomu učí na univerzitě. 
  Naproti tomu vyšetřovatel seržant DeMarco si láme hlavu s úplně jinou věcí - je totiž podle určitých skutečností přesvědčen, že Huston své příbuzné nezabil. Stále mu však není jasné, proč podezřelý neustále prchá... Před čím se snaží uniknout a jaké skrývá tajemství?

  DeMarco klesl na židli, zakryl si tvář rukama a cítil, že se svět točí jako centrifuga. 
(14.kapitola, str. 101) 

  Patnáct beletrických i non-fiction knih Randalla Silvise se objevilo na žebříčcích bestsellerů New York Times, v torontském  Globe & Mail, SfSite.com, v Mezinárodní asociaci spisovatelů detektivek a rovněž na seznamech několika vydavatelů a knihkupců. 
  Silvis jako bývalý přispěvatel do časopisu Doscovery Channel napsal řadu článků a fejetonů o historii, přírodě i vědě a technice. Je také oceňovaným dramatikem a scenáristou. Žije v západní Pensylvánii, dějišti mnoha jeho děl.  

  "Sbohem, miláčku," řekl. "Omlouvám se za všechnu bolest, kterou jsem ti způsobil." 
(72. kapitola, str. 474)

  Kniha mě na první pohled naprosto uchvátila svou obálkou. Ta podle mého názoru nemá chybičku. Hrozně jsem se těšila, až si jí přečtu. 
  Ale! Když jsem knížku otevřela a začala číst, vůbec jsem se nemohla do ní asi tak prvních 30 stran vůbec ponořit. Nevím, čím to bylo. Možná mi prostě jen trvalo zvyknout si na autorův styl psaní - místy pomalejší, místy možná až moc rychlý nebo jsem prostě jen procházela nějakou "čtecí krizičkou". 
  Co se mi na knize líbí (kromě obálky) je to, že Thomas Huston je spisovatel. Mám ráda, když čtu knihu, která se sama kolem psaní točí. Dále musím ocenit námět a bezpochyby také kapitoly, které jsou zvlášť o DeMarcovi a zvlášť o Hustonovi, takže máme lepší možnost nahlédnout do psychologie jednotlivých postav. 
  DeMarco mi byl velmi sympatický. Přesto, že se věnuje povolání, ve kterém nemá moc podnětů k smíchu, rozhodně humor nepostrádá. Já jsem se tady z některých jeho hlášek smála dokonce nahlas. 
  Thomas Huston je celkem podivín, který je neustále na útěku a my (možná chvilkově ani on sám nevíme, před čím nebo a hlavně proč utíká. 
  V kapitolách o Thomasovi se dozvíme, jak on přemýšlí a jak se mu v hlavě míhají různé situace či postavy z vlastnoručně napsaných příběhů. 
  Kniha má, stejně jako ta předchozí několik částí, které jsou nazvané řekněme podle pocitů a emocí dle toho, ve které situaci se dané postavy nacházejí nebo jak se zrovna cítí.  
  Tento titul bych asi úplně nenazvala thrillerem, jedná se spíše o detektivku. Je vidět, že autor má svůj nápad sice promyšlený, ale stále má drobné "nedostatky", které musí překonat, aby jeho příběhy byly dokonalé. 
  Jak jsem už napsala výše, začátek byl tedy trochu pomalejší, ale příběh rozhodně má potenciál, proto, aby autorova další kniha byla lepší. Kdo ví, možná jsem ji jen četla ve špatné období...
  Přesto, že začátek byl slabší, knížka se postupem času rozjela a tím si naštěstí svoje hodnocení vylepšila, protože jsem se dokonce začala bavit. Proto jsem ráda, že jsem ji neodložila. Od té doby, co dělám recenze, jsem totiž zjistila, že mnoho knih může být skvělých, když jim dáte šanci třeba až na samotný konec. Rozhodně nelituju, že tuto publikaci mám v knihovničce, protože se k ní určitě postupem čau vrátím, abych zjistila, jestli jsem přece jen neprocházela nějakou čtecí krizí, která mi ovlivnila hodnocení. 
  Určitě ji však zkuste. Třeba někoho z vás bude bavit hned od začátku. Nakonec ji ve výsledku nehodnotím tak špatně. Opět jsem byla překvapená z odhalení veškerých tajemství. 
  Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuju knihkupectví Knihy Dobrovský. 
  Knihu si můžete zakoupit TADY.


Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky/
Výsledek obrázku pro hvězdičky



Emočník 2: Vražedné emoce

Emočník 1: Já už budu hodná

Já už budu hodná: Clara Weiss



Autorka: Clara Weissová
Originál: ICH WILL BRAV SEIN, Berlín, 2017
V ČR: Taťana Jurkovičová,  Knihy Dobrovský/Omega, 2019
Počet stran: 368

Anotace: Léto je za rohem  a studentka Juli  se přestěhuje do malé podkrovní místnosti v půvabném mnichovském  bytě. Sdílí byt s herečkou Gretou, kterou si okamžitě zamiluje. Ale hlavně, konečně může začít na plno žít. Ale Juli má čím dál tím větší pochybnosti, že s ní Greta nehraje fér, a že se pod příjemnou slupkou skrývá velmi krutý bytost. A když se objevuje první mrtvola, Juliin život se mění v peklo. Navíc Juliina nejlepší kamarádka zmizí…
  Když si to Juli uvědomí, je na útěk příliš pozdě...



  Překračovala mrtvá těla, v pravé ruce svírala meč. Po čepeli stékala krev a kapala na zem. Vlastnoručně zabila muže v uniformě. Vypadalo to, jako by si své běsnění uvědomila teprve teď. Křik ustal, pak se podívala na sebe, na své zakrvácené ruce. Potom upřela pohled k obloze, rozzuřený výraz v jejím obličeji vystřídal tichý výkřik o pomoc.

(11; str. 113)

 Vysokoškolačka Juli (neboli Juliette) se přestěhuje k divadelní herečce Gretě. Gretu mají lidi celkem rádi, proto není divu, že si ji zamiluje také Juli. Jenže není všechno zlato, co se třpytí... 
Krátce poté, co se spolu v domě "sžijí" se objeví jisté skutečnosti, které nasvědčují, že s ní Greta hraje jakousi hru. Co tají?
  Do děje zasahuje hrůzný nález - mrtvola. Navíc Juli náhle zmizí její nejlepší kamarádka. V příběhu se také setkáváme s podivnou modrookou holčičkou, která nahání studentce strach. Ani jediné písmenko zde není zbytečné... 
Zrovna chtěla udělat krok zpět, když v tom se jí něco otřelo o lýtko. Uskočila na stranu a skoro vykřikla. Nejprve si myslela, že se na chodbu zatoulalo nějaké zvíře, Ale když se podívala dolů, zjistila, že to nehybné cosi, co se opíralo o dveře, a pomalu se obracelo, nebyl pes ani kočka, nýbrž velká hadrová panenka.  
(17; str. 188) 


  Do knížky jsem se okamžitě začetla. Autorčin styl psaní mi neskutečně sedl a opravdu moc jsem si příběh užila. Za jeden den jsem se dostala do téměř poloviny knihy, což se mi moc často nestává (jen u skvělých knih).

  Knížku na recenzi jsem si vybrala proto, že se mi líbila obálka (ta zrezivělá klika je super v kombinaci s těmi dřevěnými dveřmi, které působí staře). Poté mě zaujala anotace, která slibuje velmi napínavý příběh. 

  Od dob Maminčina mazánka jsem si thrillery oblíbila. Zatím se mi do ruky nedostal jediný, u kterého bych odhadla pachatele. Asi mám šťastnou ruku nebo prostě jen špatný odhad. 



Jak říkám, za jediný den jsem přečetla něco málo před 180 stran. (Nečetla jsem celý den).
  Co téhle knize dodává ještě více mrazivější nádech (kromě běžných obětí), jsou básně, které jsou jakoby takovým úvodem do další části. Publikace má celkem šest částí, z toho pět básní. Poezie je zde neskutečně mrazivá. 


  Krutost dítěte je pouze odrazem krutosti, kterou mu způsobují ostatní. 

(IV; str. 247)



  Autorka velmi barvitě popisuje např. půdu. Když jsem četla tuto pasáž, tak jsem úplně viděla to rozžhavené slunce, které pálí do oken a částečky prachu dopadají, kam jen se jim zlíbí. 

  Co mě trochu zklamalo, byl konec, respektive poslední kapitola. Nemůžu vám říct, co přesně (vyzradila bych, jak to dopadne), ale souvisí to s jistými mými osobními zkušenostmi, o kterých tady nechci mluvit. 

  Škoda, no. Celou dobu jsem byla rozhodnutá dát plný počet hvězd. Děj měl spád, (jak mám ráda), ale ten konec z toho jsem měla nepříjemné mrazení. 

  Víte, když čtete knihy tohoto žánru, chcete, abyste se báli nebo vás minimálně mrazilo. Celý příběh je mrazivý, ale tak nějak příjemně. Bojíte se a vlastně se i bát chcete. Ale pak jsem se u poslední kapitoly bála tak, že jsem normálně přestala na chvilku úplně dýchat a jenom četla. V tu chvíli (do té doby ne) jsem si začínala přát, aby příběh skončil. (Ne, že by byl špatně napsaný, to ne. Jen mi ta poslední kapitola neudělala dobře.)

  Rozhodně se bude líbit všem, kteří mají rádi napínavé knihy. Doporučuji!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský. 
Tak buďte hodní a nakupte tuto knihu ZDE.
Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky


.

neděle 24. března 2019

Sedm kamenů lásky a ztráty - Diana Gabaldon

Autorka: Diana Gabaldon
Originál: Seven Stonesto Stand or Fall, 2017
V ČR: Blanka Chocová, Knihy Dobrovský/Omega, 2019
Série: Cizinka (povídková kniha)
Počet stran: 712

  Bylo mi naprosto jasné, že tuhle knihu musím mít. Série Cizinka je nejlepší romantická série založená na historických událostech, jakou jsem kdy četla.
  Tato knížka může za to, že pokud jste měli k sérii některé otázky, budete jich mít po přečtení díla ještě mnohem, mnohem víc.
  Jedná se o povídkovou knížku, která nám umožní zkrátit čekání na další díl s názvem Ledový dech, jenž by měl brzy vyjít. Určitě si ho nenechám ujít.
  Sedm kamenů lásky a ztráty nabízí další pohled do životů oblíbených postav - objevuje se zde lord John, hrabě Saint Germain nebo se zde například můžeme dozvědět pravdu o Rogerově rodině.
  První povídka (mimochodem s lordem Johnem) popisuje události, které se staly na společenské akci poté, co se lidé bavili tím, že se dotýkali úhoře. V jiné povídce s názvem Panicové nahlédneme, jaké byly Jamieho a Ianovi počátky vztahu k ženám.
  Jako zapálená fanynka Cizinky mám doma skoro všechny autorčiny knihy, které vyšly kromě Lorda Johna a Důvěrné záležitosti, Hořícího kříže a knihy Panicové. v nejbližší době počítám s jejich pořízením.
  Čtení Sedmi kamenů jsem si prokládala čtvrtou řadou seriálu, kterou sleduju v angličtině s českými titulky. Musím říct, že tato kombinace je naprosto skvělá a ještě více vás seriál navnadí, abyste se do čtení pustili.
  Vím, že Cizinka (jak seriálová, tak knižní) má hodně fanynek. Proto doufám, že až vyjde Ledový dech, vyjde na mě výtisk, abych nemusela nějakou dobu čekat na další vydání. Cizinka je svět, kam se vždycky ráda vracím a vůbec mi nevadí, že knihy Diany Gabaldon jsou obsáhlé. Naopak. Mám pocit, že delší knížky jsou lepší, protože děj není odbitý a má hodně dějových zvratů.
  Musím uznat, že i když nejsem největší fanoušek povídek, Diana Gabaldon je psát umí. Ví, jak čtenáře překvapit.

  PROBUDIL SE DO JASNÉHO RÁNA, aniž by tušil, kde se vlastně nachází. Ležel na trávě a cítil jí. Vůni mokré hlíny a čerstvé zelené trávy, jakou měl nejraději pasoucí se dobytek. Vždyť i kousek od něj leželo velké kravské lejno. Podle smradu čerstvé. Opatrně natáhl nohu. Pak paži. Pocit pevné zemi pod zády mu dělal dobře. Obloha nad ním byla jako vymetená. 
(Lístek ve větru v předvečer svátku všech svatých, str. 321)

  Na knihách Diany Gabaldon se mi nejvíce líbí, že se ději věnuje do detailu, přesto vás její příběhy nenudí. Líbí se mi, že hodně popisuje, jak vypadá prostředí, kde se zrovna její postavy nachází. Umí zkrátka skvěle vystihnout atmosféru okamžiku. 
  V této knize dostali prostor i ty postavy, které se do původní série Cizinka jaksi blíže nevešli. V povídkách se zkrátka zaměřuje i na vedlejší postavy. To se mi líbí. Můžeme je poznat blíže, ale pak je tu problém s těmi otázkami, které vás ohledně jejich příběhů neustále napadají. 
  Co se mi dále líbí je, že tuto knihu můžete číst úplně v kterékoli etapě čtení Cizinky, jak sama autorka v úvodu všech povídek dodává. Pěkné a hlavně zajímavé jsou hlavně úvody do jednotlivých povídek. 
  Diana Gabaldon (a já to říkám pořád) prostě a jednoduše umí psát. Mohla bych vám tu rozebrat každou povídku zvlášť, ale neudělám to. Příběhy Diany si musí každý "zažít", aby pochopil, jak jsou skvělé... 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju knihkupectví Knihy Dobrovský. 
Sedm kamenů lásky a ztráty můžete ke koupi najít ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičky Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky/Výsledek obrázku pro hvězdičky

Nyxia - Scott Reintgen

Autor: Scott Reintgen
Originál: Nyxia, 2017
V ČR: Jolana Navrátilová, Dobrovský/King Cool, 2019
Série: Nyxia (1. díl)
Počet stran: 392

Anotace: NEJMOCNĚJŠÍ ZBRAŇ
             NEJVYŠŠÍ CENA
            VÍTĚZ BERE VŠE
  Emmett Atwater neopouští pouze Detroit - opouští planetu Zemi.  Není příliš jasné, proč si jej společnost Babel Communications najala, ale suma na smlouvě jej přesvědčí, aby nasedl na jejich hypermoderní kosmickou loď. Věří, že zpátky na Zemi se vrátí bohatý a bude  se moci  postarat o svou rodinu. 
  NAVŽDY. 
  Jak Emmett brzy zjistí, všech deset rekrutů, podobně jako jeho samého, tu daleko od domova trápí vlastní minulost. A každý si musí cestu na planetu Eden - již Babylon dosud držel v přísném utajení - nejprve zasloužit. Hmota zvaná nyxia, kterou tam mají těžit, se stala nejcennější surovinou ve vesmíru. Ale loď Babylonu je samé tajemství. Emmett tak bude muset čelit nejtěžší volbě: chce vyhrát za každou cenu, anebo se naučí bojovat tak, aby nezradil své lidství?



  Když se stanete černou dírou, tak vás aspoň ostatní černé díry poznají. 
(Den 18., 11:23; Na palubě Genesis 11; str. 137) 

  Hlavní hrdina tohoto příběhu, je Emmett Atwater, chlapec, pro kterého cesta na vesmírné lodi společnosti Babel Communications (jinak také Babylonu), znamená šance na nový život, lepší život. Pochází z chudé rodiny, a proto ho dalo by se říci až astronomická částka na smlouvě přesvědčí, aby se právě na této vesmírné lodi zúčastnil klání o  možnost dostat se na planetu Eden, kde se má těžit záhadná hmota zvaná nyxia. 
  Nyxia má velké využití, a proto je velmi cenná. Šanci spatřit a vstoupit na planetu Eden má však pouze omezený počet účastníků... Každý má svoje důvody, proč by chtěl proniknout do tajů tohoto neznáma a získat přístup k bohatství. 
  Jak soutěž postupuje, rivalita mezi soutěžícími postupně narůstá. Ustojí Emmett boj o vítězství nebo ztratí sám sebe?

  Ale nebudu kvůli nim zabíjet. Babylon si hledá ochotného kata. Chtěli by, abych se stal rukou, která utrhne shnilý hrozen z jejich ušlechtilé révy.  Ať je jdou k čertu. Můj táta ode mě čeká víc. Cítím, že by chtěl, abych se zachoval správně, ať už se děje cokoliv. 
(Den 28, 5:30; Na palubě Genesis 11, str. 162)

  SCOTT REINTGEN působil jako učitel angličtiny a tvůrčího psaní v různých městech Severní Karolíny. Léta zkušeností jej  učila, že inspirace se rovnoměrně nedostává všem. A proto se pokusil napsat román, pro ty, již pospávají v prvních řadách, i ty, kteří jsou duchem nepřítomní v posledních lavicích jeho tříd. Doufá, že se jeho bývalí studenti a studentky najdou na stránkách této knihy a ožijí v postavách, jako je například Emmett. Nyxia je první díl trilogie, druhý díl s názvem Nespoutaná Nyxia vyjde v edici King Cool na podzim roku 2019.

  "Jsi modrý, Emmette, zlomený stejně jako já. Pamatuješ? Lidi na nás zapomínají. Chodí kolem nás, vedle nás, skrze nás. Já jsem taky modrá. Vím, jaké to je." 
(Den 28, 8:31; Na palubě Genesis 11, str. 171)


  Důvodem, proč jsem tuto knihu vyfotila s Misí Saturn je ten, že obě mají společné téma vesmír. Na téma jsem úplně poprvé četla knihu Prvních 100 od Kasse Morgana, která se mi tak líbila, až jsem vzápětí musela pokračovat knihou Den 21.
  Recenze na Prvních 100 na tomto blogu není (byl na tom starém). První knihou o vesmíru recenzovanou na Knihomolnu byla právě Mise Saturn, která pro mě nakonec byla milým překvapením. Celou recenzi na Misi Saturn najdete ZDE.
  Co se týče knihy s názvem Nyxia, je polední dobou tak vidět, že si nemyslím, že by se zde ještě našel někdo, kdo by o ní vůbec nic neslyšel. 
  Autor píše hodně čtivě, nicméně nevím proč, ale první část mi moc nesedla a hodnotila bych ji tak 
3 - 3,5 hvězdičkami, více určitě ne. Zajímalo mě, jak se s příběhem autor "popral" dál, proto jsem četla dál, pročetla se mezihrou, která byla z celého příběhu úplně nejslabší a dostala se do druhé části. A pak přišel šok. 
  Šok střídal hrůzu, ale příběh mě začal neskutečně moc bavit. (Tím šokem a hrůzou rozumějte napětí při zvratech, které nejvíce vygraduje na samotném konci příběhu). Ve druhé části je tedy prostě spousta míst, kde jsem byla naprosto překvapená. 
  Na druhou stranu musím říct, že jsem si z děje nesedla na zadek jako po dočtení Posledního čísla či Ostrova. Nevím, něco mi tam zkrátka scházelo. 
  V první části jsem si pořád nemohla zvyknout na skutečnost, že když nastal nějaký souboj (a jejich tu hodně), tak mi přišlo, že ta chvíle byla taková "ryc, pic" a bylo po všem, naskočila konečná tabulka s bodovým ohodnocením všech účastníků.
  Nyxia je hodně srovnávaná s Labyrintem a Hunger games. Musím říct, že mi děj (hlavně v první části hodně připomínal Hunger games (možná až moc). Při čtení jsem si říkala, že je to jako kdyby se Katniss ocitla ve vesmíru a žádný Kapitol vůbec neexistoval. V knize jsem však shledala dokonce i prvky z Divergence. Myslím, že inspirace autora vycházela hlavně z již zmiňovaných děl. 

  Na své si zde přijdou i romantičky. Nachází se zde totiž nenásilně vložená romantická linka, která je tedy hodně okrajová, ale je tam. Uvidíme, jak tomu bude ve druhém díle. 
  Co se týče postav, nejvíce mi sedl Emmett, Bilál a Kaya. Dále mě svými občasnými hláškami hrozně bavil Katsu. 
  Musím se přiznat, že asi tak do poloviny knihy jsem nevěděla, co si o knize mám myslet. Jasně, čtivost fungovala. Ta mě také přesvědčila, abych vytrvala do druhé části. Jsem strašně ráda, že jsem se do knihy mohla více ponořit. Po přečtení závěru mi už bylo naprosto jasné, že si knížka i přes drobné nedostatky zaslouží čtyři hvězdičky. Druhá část (obzvláště samotný závěr) je totiž tak nabitý akcí, že děj doslova hltáte, dokud nedočtete. 
  Po dočtení jsem si říkala: "Sakra, co tohle bylo za konec?" Co autor nedal do "Posádky zlomených",  to dal do závěru. Na posledních asi tak 3-5 stranách se příběh rozjíždí hrozným tempem, jako když někdo v autě prudce sešlápne plyn na dálnici. Závěr byl tedy ze všeho nejlepší. 
  Celou dobu máme možnost sledovat, jak si jednotliví účastníci vedou, máme určité favority, ale úplně u všech nevíme, zda-li se na Eden tedy dostanou či naopak ne. 
  Na koho jsem si dlouho nemohla zvyknout, byl Longwej. Takový protiva, ale asi svůj život neměl úplně jednoduchý. Nemyslím si, že takový byl vždycky. Myslím, že ho změnily životní události. 
  Bilál je takové sluníčko, dobrý kamarád, kterého bychom chtěli mít všichni při sobě, až přijde nejhorší období. 
  Je pěkné sledovat, jak se postavy v průběhu knihy mění. Například Emmett mi na začátku připadal možná až moc sebevědomý, ale v průběhu děje mi přišlo, že si věřit přestával. Což také není úplně dobré. Nejlepší je prostě zdravé sebevědomí. 
  Doufám, že v dalším díle dostane více příležitosti Jaime, kterého jsem si oblíbila, ale neměl moc šanci se v příběhu ukázat. Snad autor tuto skutečnost v budoucnu napraví. 
  Jsem hodně zvědavá, co si pro nás Scott Reintgen dále připravil, jak bude vypadat Eden. Ráda bych v dalším díle s názvem Nespoutaná Nyxia poznala blíže v prvním díle zmiňované Adamity. 
  Celkově si myslím, že rozhodně je, na co se těšit. Už jsem viděla návrh na obálku a je nad ještě víc fotogenický než tato. Nezbývá nám, než si počkat, až přijde podzim 2019 a s ním i Nespoutaná Nyxia, která nám umožní na chvíli opustit zemskou přitažlivost a vydat se konečně společně s vítězi soutěže na planetu, o které tu byla až doposud jen zmínka. Kdo se těší? Já moc!
  Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský.
Tuto vesmírnou pecku můžete zakoupit TADY

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky





Vražedné emoce: Randall Silvis

Autor: Randall Silvis Originál: TWO DAYS GONE, 2017 V ČR: Jana Novotná, Dobrovský/ Omega, 2019 Počet stran: 496 Anotace: DOKONALÁ ...