Květ pouště, Svítání na poušti, Safa + o filmu - Waris Dirie
Autorka: Waris Dirie, Catelen Millerová
Originál: Desert Flower, 1998
Nakladatelství: Ikar (2000)
Série: Květ pouště (1/3)
Počet stran: 264
Originál: Desert Flower, 1998
Nakladatelství: Ikar (2000)
Série: Květ pouště (1/3)
Počet stran: 264
Kniha líčí příběh modelky Waris Dirie, která ve třinácti letech utekla z rodného Somálska. Utekla od života, který znala a vrhla se do pro ni do té doby zcela neznámého světa - nakonec se totiž díky práci dostala do Londýna. Uprchla, aby zabránila ještě krutějšímu osudu, než ten, který již poznala...
Když jsem knihu četla, naprosto jsem žasla nad tím, jak se Waris dokázala poprat s nepřízní osudu a poradit si už tehdy jako dítě. Je šílené, že děti v Somálsku nemají normální klidné dětství a musejí se velmi brzy věnovat těžké dospělé práci. Waris je naprosto obdivuhodná žena. Dokázala se nevzdat a z chudé holky se stát celebritou, která navíc pomáhá více než desítkám žen bojovat proti ženské obřízce. (Obřízka je tam opravdu do detailu popsaná, což mě velice zasáhlo a rozhodně nedoporučuju pro slabé žaludky). Je to kruté, smutné a pojí se s tím spousta problémů. Navíc dívky často umírají ve strašných bolestech. Doufám, že se jednoho dne povede tuto šílenost zastavit...
Kniha je i inspirativní, protože nám ukazuje, že snadno můžeme padnout na dno, ale nikdy, NIKDY se nesmíme vzdát. Publikace je první knihou afrických příběhů a zároveň první pravdivý příběh (s výjimkou těch válečných), který jsem do té doby přečetla. V současnosti už jich mám přečtených o dost víc a rozhodně nekončím. Příběhy jsou to zatím dle mých zkušeností hodně bolavé, smutné, ale člověk se z nich může poučit nebo se jako v tomto případě inspirovat. Waris se pro mě stala nejobdivovanější ženou a zvlášť v Safě mi strašně přirostla k srdci. Příběh(y) jsem měla přečtené strašně rychle, četlo se to skoro samo a nešlo přestat (i když obřízku jsem rozdýchávala a dokonce u čtení i brečela).
Existuje i film z roku 2009, který je své knižní předloze i dost věrný. Malou Waris zde znázorňuje právě dívenka Safa, o které je samostatná kniha. (Jakoby třetí díl, i když je tato série spíše volná). Miluju to. Je to prostě láska na první písmenko. Příběh je vyprávěn jednoduchým jazykem, takže si u čtení i odpočinete, je to krátké a strašně čtivé. Byla to moje první kniha o Africe a rozhodně ne poslední. Skutečné příběhy jsou zajímavé, i když často bolavé a tento není jiný. Ale rozhodně stojí za to.
Slunce sotva vyšlo, bylo už sice barvy, ale ne detaily, přesto jsem na zubatém ostří uviděla zaschlou krev. Cikánka na břitvu plivla a utřela ji o šaty. Vtom se mi zatmělo před očima, protože mi matka uvázala kolem hlavy šátek, abych neviděla. Pak jsem ucitila, jak se mi zařízla do masa, jak odřezává mé pohlavní orgány. Slyšela jsem zvuk tupé břitvy, která se prořezávala mou kůží.
(4, Stávám se ženou, str. 54)
Druhá knížka, na které spolupracovala sama Waris Dirie, líčí její další cestu, vrací se tu hlavně ke svému traumatickému zážitku v dětství a snaží se s tím, (myslím celkem úspěšně), bojovat. Zároveň se tu ukazuje i její modelingová kariéra a další změny spojeny s úplně jiným životem než jaký měla v Somálsku. Waris tu dále popisuje také svůj osobní život mimo rodnou zemi a mino kariérní žebříček. Opět je kniha napsána jednoduchým, čtivým jazykem. Opět mě moc bavila. A znovu říkám, že Waris moc obdivuji, jak se svým nepříjemným zážitkem dokázala poprat.
Zkušenosti s tím, že vás využívají, neovládáte v cizí zemi jazyk, musíte se protloukat sami bez pomoci , překonávat překážky a nikdy to nevzdat, ale bojovat dál, bez ohledu na to, jak beznadějně situace vypadá. Jít pořád dál po kamenité cestě, i když vám někdy steskem po domově skoro puká srdce. Tyto zážitky, díky nímž jsme byly často slabé, ale v mnoha situacích také dost silné, nás s Joannou nepochybně spojovaly.
(str. 21)
FILM
Na film Květ pouště jsem se podívala až po dočtení této knihy. Je své předloze hodně věrný, v určitých chvílích je hodně emotivní a v jedné části není vhodný pro lidi, kteří nemají silný žaludek. Já jsem při sledování filmu plakala, kroutila hlavou a vztekala se, jak mohu malým holčičkám takhle ubližovat na základě barbarských, tyranských zvyklostí. Na základě sobeckého přesvědčení. Je mi z toho smutno do teď a to už je nějaká doba jak od čtení, tak i od shlédnutí filmu.
Snímek byl natočen v roce 2009, má 130 minut a určitě stojí za shlédnutí. Pomůže vám pochopit, jakým způsobem se v Somálsku žije, jaké životní podmínky zde panují a uvědomit si, že ten rozdíl způsobu života tam a tady v Evropě, je nevyjádřitelný slovy. Jako perličku bych ráda vyzdvihla například to, že společnost BBC s Waris v roce 1995 natočila dokument s názvem Nomádka v New Yorku. Mimo jiné stojí za zmínku i to, že malou Waris si ve filmu zahrála holčička Safa, o které je samostatná kniha, kterou bych vám ráda představila také.
První, co bych chtěla vyšvihnout, je vztah mezi Waris a Safou. Kdybych nevěděla, jak to je, myslela bych si, že se jedná o její dceru. To bylo tak strašně krásné, jak jí Safa věřila, jak se k sobě navzájem chovaly... Jo, takhle bych chtěla vycházet se svou dcerou, pokud jí jednou budu mít.
Myslela jsem si, že Květ pouště už nic nepřekoná. Safa to dokázala. Velice jsem si ji oblíbila. Bude mi strašně chybět a celou tu dobu, kdy jsem knížku četla, jsem ji chtěla strašně obejmout a vyjádřit podporu. Strašně jsem si přála mít ji u sebe. Moje potencionální mateřské instinkty se prostě ozvaly a chtěla jsem ji sama zachránit.
Tohle je tak strašně krásná knížka, i když s bolavou tématikou, že na ni budu myslet ještě dlouho po dočtení. Víc takových knih prosím a hlavně víc takových lidí jako je Waris se Safou. 💖
Všechny tři knihy si zaslouží plný počet hvězd a tím jsem odstartovala svou zálibu ve čtení skutečných příběhů o obyčejně neobyčejných lidech (hrdinech).
"Člověk byl stvořen jen k jednomu účelu: aby se naučil, že kdo zničí jedinou duši, zničí celý svět. A kdo zachrání jedinou duši, zachrání svět."
(Kniha v tomto úseku odkazuje na židovský Talmut. A něco na tom je, nemyslíte?)
🌟🌟🌟🌟🌟
Poznámka na závěr: Je smutné, že dodnes se v 28 státech Afirky praktikuje ženská obřízka prováděná nesterilními nástroji bez anestetik a analgetik a doktorů. Tyto kruté krvavé rituály provádějí buď potulné cikánky nebo porodní báby.
Komentáře
Okomentovat