Vytoužené dítě - Catherine Chidgey

Autorka: Catherine Chidgey
Originál: The Wish Child, 2017
V ČR: Marcela Petrželová, Knihy Omega\Dobrovský, 2018
Počet stran:  416

Anotace: Německo 1939. Dvě dšti bezmocně sledují, jak jejich rodiče pohlcuje nemilosrdné mocenské soukolí. Siggi žije v blahobytu a nevědomosti berlínské střední třídy. Její otec je cenzor, který bez slitování odstranuje zakázaná slova jako "slib", "láska" nebo "milost".  
Jedináček Erich žije na relativně svobodnějším venkově, přesto se mu však na mysl kradou nezodpovězené otázky. 
  Tyto dvě děti svede osud dohromady, když se německá víra v nádhernou budoucnost začne hroutit. Společně najdou dočasné útočiště v opuštěném divadle uprostřed trosek Berlína. Venku mezitím všude visí z oken bílá prostěradla a po celém městě se mluví o kapitulaci. 
  Na Siggi a Ericha dohlíží vytoužené dítě, tajemný vypravěč příběhu. Vidí a cítí, co cítí vidí a cítí i oni. Jeho hlas totiž vychází z hlubin trosek národního snu...

  A teď si Erich nemůže přestat tu větu opakovat: víc Němec než my, Němci. Napíše si ji, aby mu dávala větší smysl, ale je to věta, která drží svůj ocas v zubech a nepustí ho dovnitř. A jsou tu i jiné věci: tajemství, které není tajemstvím. Život, který není hoden života. U jistých slov, i u vašeho vlastního jména, se význam vytrácí, čím déle ho zkoumáte. 
(Listopad 1944, Poblíž Lipska, str. 246)

    Tato kniha je zvláštní tím, že máme možnost vidět válku z té "druhé strany" - ze strany Německa. Mimo jiné poukazuje na to, jak lidé byli vůči ideologii nastolené Adolfem Hitlerem důvěřiví. 
  Siggi žije s matkou a otcem ve městě. Zpočátku se zdá, že se všechny ideály Německa splní. Nikdo z města však nepočítal s tím, že vojska nepřátel dorazí až tam... Místní muži musí do boje, aby bránili vlast, kterou milují. Její otec má ale tak důležitou práci, že do války nejde a dále se věnuje své původní činnosti - vyřezávání zakázaných slov z textů.
  Naproti tomu Erich žije s rodinou na vesnici, kde život není tak přísný jako v místě bydliště Siggi. Život na statku se zdá být idylický, ale naneštěstí pro Ericha končí pěkné chvilky v momentě náboru vojáků. Sám je ještě malý na to, aby šel bojovat a to i přesto, že by chtěl. Chlapci i jeho matce je jasné, že práci na statku nejsou schopni sami  utáhnout. Z toho však plynou další problémy a pro Ericha také další hromada otázek, na které možná nikdy nezíská odpověď.
  Okolnosti svedou chlapce a dívku dohromady. Jejich soužití však nebude tak jednoduché, jak si možná ze začátku představovali. Osud i čas neúprosně kráčí dál a nevybírají si. Vzduchem létají bomby a nikdo neví, kdo je další na řadě... Otázkou  tedy zůstává - "Zvládnou to děti?"

  Opře ji o otlučenou stěnu budovy a s námahou vytáhne vozík po schodech nahoru. Vystele ho svým kabátem. Na chvíli se mu vrátí chuť kapra, vůně svíček ze včelího vosku hořících na větvích vánočního stromku a máma se svými lesklými vlasy vyčesanými kolem hlavy jako korunou.
(Duben, 1945, Berlín; str. 319)

CATHERINE CHIDGEY (*1970)
  Vystudovala tvůrčí psaní, psychologii a německou literaturu a dva roky žila v Berlíně. Její debutový román In a Fishbone Church získal Cenu spisovatelů zemí Commonwealthu pro oblast jihovýchodní Asie a jižního Pacifiku za nejlepší debut, Cenu Betty Traskové  a rovněž se ocitl na seznamu děl nominovaných na cenu Oringe Prize. Její druhý román Golden Deeds se v New Yorku stal knihou roku. V roce 2006 následoval třetí román The Transformation. Catherine Chidgey žije ve městě Ngaruawahia na Novém Zélandu.

  Utváříme si představy těch, které jsme ztratili, a navzdory času si je uchováme jako amulety. 
(Lipsko, 1980; str.366)

  Knihu jsem dočetla již ve středu tento týden. Těšila jsem se na ni již od doby, co jsem zjistila, že ji Omega plánuje vydat. Počítala jsem měsíce, týdny, dny... A pak už konečně byla tady. V mé knihovničce!
  Jedná se o neskutečně čtivý příběh, který mě po téhle stránce ani trochu nezklamal. Vlastně vůbec nezklamal. Šokovalo mě, co si Siggi v určité chvíli musela vytrpět. Popravdě - více se mi líbil příběh Ericha a jeho postava jako taková, ale Siggi měla také něco do sebe. 
  Líbilo se mi, jak se chlapec vůči dívce zachoval i to, jak se zachoval vůči cizincům. Jen škoda, že ostatní jeho snahy příliš neocenili, (nemyslím Siggi; cizince, nýbrž jeho matku.) Celkově mi prostředí venkova bylo bližší, ale to bude asi tím, že vesnice jsou mojí srdeční záležitostí. 
  Docela mě mrzí, že nemohu prozradit nic bližšího, protože věřte mi - i po těch pár dnech, co jsem knihu dočetla, je čtenářský zážitek z příběhu stále silný. 
  Musím se přiznat, že mě děj zcela pohltil, nadchnul. Zvláště poslední čtvrtina knihy, která podle mého názoru nabrala největší spád. 
  Trošku mě mrzelo, že se Siggi s Erichem nemohli potkat už dřív, ale pak jsem pochopila, že je to vlastně dobře, protože v té největší nouzi zpravidla potkáte toho nejlepšího přítele. Přítele, který pro vás udělá cokoli. Cokoli, abyste mohli být s ním... A myslím, že nebudu jediná, která zastává názor, že takového přítele všichni potřebujeme, toužíme po něm. 
  Stylem vyprávění mi kniha trošku připomínala Zlodějku knih, kterou miluju. Na příběhu se mi dále líbí také to, že jsem až do poslední chvíle nevěděla, kdo vlastně zmiňovaný vypravěč je. Věděla jsem pouze, že se jedná o dítě, přesněji řečeno o chlapce. Ale jeho příběh jsem neznala. 
  Jednalo se o moje první setkání s autorkou a vím, že si o ní ráda ještě nějakou knížku moc ráda přečtu. Dokázala mi totiž, že umí psát. Příběh mě zasáhnul. Rozhodně na něj jen tak nezapomenu. A právě toto si myslím, že je účelem příběhů - nezapomenout na ně... 
  Musím se přiznat, že jsem nejprve tak úplně nepochopila, proč jsou na začátku téměř každé části knihy ty básně s vynechanými slovy. Až v průběhu čtení jsem si teprve tuto skutečnost byla schopná dát dohromady. Prostě mi to dříve nedošlo. 
  Knihu rozhodně doporučuji. Je silná (hlavně dvěma událostmi, které bych vám nejraději prozradila, ale nic takového, ochudila bych vás o překvapení.) Přečtěte si Vytoužené dítě, je skvělé. A obálka též nemá chybu. Nemám slov! Doporučuji milovníkům žánru a čtenářům, kteří se zajímají o to, jak válku vnímaly děti. Zařadí se do mého seznamu nejlepších knih tohoto roku stejně jako předchozí kniha s názvem První život, jejíž recenzi najdete ZDE.
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega\Dobrovský.
Knihu zakoupíte ZDE nebo ZDE.

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky










Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

První život - Gena Showalter

Jsou světla, která nevidíme - Anthony Doerr

Elementum - Jiří Dittrich