Bylinkový speciál aneb Co dělám ráda v létě (kromě čtení)

  Celý červenec už byl pro mě veselejší, protože se mi podařilo sklidit velkou úrodu bylinek z vlastní zahrádky. Bylinky jsem sušila na síti v pokoji, takže se po celé místnosti rozplynula příjemná vůně. Převážnou část na zahrádky zaujímá máta - a to nejen druhy vyobrazené na fotce na nadepsaných sáčcích, ale i banánová, grepová a ananasová, kterou jsem sklidila později. Mám i mátu anglickou, mochito, čokoládovou, jablečnou, citronovou a jahodovou. 
  Mám vyzkoušeno, že máty, které voní v čerstvém stavu celkem slabě, tak se jejich vůně v sušeném stavu hodně znásobí. Intenzivně vonící bylinky (např. meduňka lékařská) se dle mého výzkumu dělí na dvě skupiny - ty, jejíž vůně jsou po usušení ještě intenzivnější (levandule, máta peprná anglická) a ty, které se po usušení "trochu zklidní" - meduňka lékařská, oregano. 
  Ve své zahrádce jsem letos začala pěstovat i méně známé bylinky - houbové koření, migrénovník, ale i smil italský - spíše známý pod lidovým názvem ´Maggi´. 
  Síť byla ještě více plná - od shora až dolů, ale zapomněla jsem to vyfotit a některé suché bylinky jsem už v té době měla v těch pytlíčkách. Pytlíčky na bylinky jsem dala dohromady společně s mámou - já je sešpendlila a dala tam šnůrky na zavazování a máma to sešila na šicím stroji (doma tomu říkáme mašina.)
  Levanduli jsem dala do malých pytlíčků pomocí lžičky. Na tu jsem asi nejvíc pyšná, protože jsem si všechny keříky, které mám zatím na zahrádce vypěstovala ze semínka (v roce 2019) - to je přesně ten rok, kdy jsem si bylinky ačala pořizovat. V té době jsem měla každou bylinku v květináčích a venku na paletách. Co začalo jednou bazalkou přerostlo v bylinkovou vášeň, která neustále narůstá a svoji zahrádku chci a budu nadále rozšiřovat o další rostlinky - co se týče máty, rozhodně si pořídím ještě mátu mandarinkovou, protože miluju aroma mandarinek a vůbec citrusů. 
  Ale zpátky k levanduli... Levanduli je nutné stříhat jenom nať s věty, protože NESNÁŠÍ hluboký řez (v místě hlubokého řezu usychá). Poté jsem ji svazkovala do malých svazečků, kterých bylo při první várce opravdu hodně - měla jsem z nich v konečném výsledku jednu velkou kytici - a rozvěsila jsem si jednotlivé svazečky na síť. Usušenou levanduli poznáme tak, že ztmavne - jakoby zmodrá, odpadávají z ní drobná kvítka a květy co na nati zůstanou jsou na dotyk tvrdé. Levandule je jedna z těch bylinek, která svoji vůni neztrácí ani po usušení. My ji použijeme do skříně a mám v plánu si pytlíček dát na provonění i do kabelky. V budoucnu bych si chtěla udělat polštářek plněný levandulovými květy, který prý po náhřátí pomáhá na bolavé břicho. Osobní zkušenost zatím nemám, ale rozhodně to chci vyzkoušet. Po usušení je nutné otrhat lístky, pokud jste to neudělali už během svazkování. Jednotlivé kvítky jedním tahem sejmeme s natě a naplníme pytlíčky. Z osobní zkušenosti rozhodně doporučuji si na tuhle práci vyhradit dvě mističky - jednu na kvítky a druhou na neobrané sušené natě s květy, které po položení na stůl odpadávají. Pokud nemáte druhou mističku, doporučuju si na stůl položit obyčejný list papírů či novin, z kterého kvítky pohodlně přesypete, kam potřebujete.
  Na fotce jsou vidět i lístky, které jsem potom odstranila. Kdyby vás někoho zajímalo, z čeho jsou vyrobené ty sáčky, o kterých tady pořád mluvím, tak je to bílá netkaná tetilie.  O bylinkách jsem kvůli maturitce musela přečíst hodně materiálu (měla jsem téma Realizace bylinkové zahrádky, které zahrnovalo vše od založení zahrádky po sušení), díy čemuž jsem se dozvěděla, že ne každý materiál je vhodný k uchování bylinek. Dle literatury se dokonce uvádí, že některé bylinky mohou při sušení teplem (např. sušičkou na ovoce) vzplanout - takovou bylinkou je prý např. šalvěj. Už jenom z toho důvodu bych bylinky doporučovala sušit ve svazečcích zavěšených v suchých a větratelných místnostech. 


  Sušené bylinky si většinou nejprve dávám do nějaké mističky, teprve potom je opatrně přesypu do sáčku. To dělám čistě z důvodu, že mi to tak víc vyhovuje a je to pro mě pohodlnější. Když bylinky dávám nejprve do mističkz a teprve potom do pytlíku, není z toho takový nepořádek, jako když tam bylinky dávám hned. 
  V budoucnu si bylinek plánuju pořídit víc a určitě na sáčky ušiju i nějaké pěkvé obaly, aby nevypadaly tak jednotvárně. Plánuju se jim věnovat více a a chtěla bych určitě podniknout i nějaký kurz, (až se zlepší situace), vzdělávat se a umět míchat vlasní čajíky. 💓😇
Doufám, že se vám článek líbil a slibuju, že o tomto koníčku nepíšu naposledy, určitě se o něm ještě zmíním. A možná hned na jaře. 😍




  

Komentáře

  1. Bylinkářství je super koníček. Já sama také pěstuju některé bylinky, i když oproti tobě jich není tolik. :)) Levandulové sáčky, vonné kytičky... dělám také. Obecně mám levanduli hodně ráda.
    Určitě si ráda přečtu i další článek.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Moře nálezů a ztrát 1: Náhodní lháři - Lena Valenová

MINI RECENZE: Petr a Lucie - Romain Rolland

Panský dům (původní trilogie): Anne Jacobsová