Zimní příběh - Mark Helprin

Autor: Mark Helprin
Originál: Winter´s Tale, Mariner Books, 1983
V ČR: Jan Sládek, Jota, Brno, 2014
Počet stran: 767

Anotace: Jedné zimní noci, na samém počátku 20. století, se pouliční zloděj Peter Lake pokusí vyloupit honosný dům známého novinářského magnáta. Dům však není prázdný - Peter zde najde krásnou dívku jménem Beverly, hrající na klavír.
Peter jejímu kouzlu okamžitě podléhá. Jejich láska však zůstává nenaplněna, protože Beverly, záhy umírá na tuberkulózu. Zoufalý Peter se během jedné z honiček, kterou na něj uspořádají členové zlodějského gangu, vrhá z Brooklynského mostu do vody.
  Zdá se, že příběh končí... Osud však rozhodne jinak, Peter Lake se znovu vynořuje o mnoho desetiletí později obdařený o mnoho desetiletí později obdařený zvláštními schopnostmi, o kterých zpočátku nemá ani tušení. Zmateně tápe v ulicích New Yorku své vlastní budoucnosti a jen matně si vzpomíná, odkud přichází. Teprve při spatření starého obrazu s Beverly si uvědomí, kým je, a vydává se hledat svou lásku i smysl života...

  "Jmenuji se Peter Lake. A máte pravdu. Jsem darebák. Přesněji řečeno jsem zloděj, i když vyučený jsem jako mechanik - a velmi dobrý mechanik. Beverly miluju. Náš vztah s Beverly nelze označit jedním slovem. Alespoň žádné správné neznám. O nic se nesnažím a nechci ničeho dosáhnout. O její zvláštní situaci vím. Nesmírně po ní toužím. Mým jediným motivem je... láska."

                                                                                                                    (Jezero Coheeries, str. 175) 

  Peter Lake, jedna z množství postav této knihy, je zdánlivě obyčejný pouliční zlodějíček, který krade a snaží se nějak  přežít. Vždycky však nebyl takový - vyučil se mechanikem, protože ho už od malička velmi fascinovaly stoje.

  Životní okolnosti ho však donutily k tomu, aby sešel z cesty poctivosti. Jednoho dne si vyhlédne dům novináře Isaaca Penna, který tam žije se svou dcerou a zbytkem rodiny. Dům ho natolik zaujal, že se rozhodne, že ho vykrade, protože si myslí, že dům je prázdný - vidí v tom pochopitelně snadný cíl.

  Chvíli vyčkává a pak jde na to. Jenže... Když se do domu dostane, celkem brzy zjistí, že není sám. Po chvíli se setká s krásnou Beverly, do které se okamžitě opětovaně zamiluje.  

  Rozhodně se však nejedná o HAPPY END. Dívka je totiž vážně nemocná - má tuberkulózu a zbývá jí pár měsíců (týdnů) života. 

  Mimo jiné se v knize skrývá ještě spousta dalších osudů, které jsou vzájemně provázány...

  "Existují slaboši," řekl při jedné příležitosti Hardestymu, "kteří celý život zasvětí jen mamonu a touze po uznání. Z vlastní zkušenosti vím, že ve chvíli smrti nejsou šťastní. Bezmocně se dívají, jak jim život mizí před očima, jak praská jako tenká stěna. Viděl jsem je umírat. Padají kamsi do hloubky, jako by do nich někdo strčil a ve tváři mají výraz neskutečného údivu. Člověku, který zná skutečné ctnosti a také se jimi v životě řídí, se něco podobného nikdy nemůže stát. Lidé jsou nestálí a  snadno podléhají módě. Mění názory jako obnošené šaty a ten, kdo by měl zvítězit, se často dočká ponižující porážky. Na tom ale nesejde. Ctnosti zůstávají stále stejné. Stále stejně cenné, protože na rozdíl od peněz neztrácejí na hodnotě. Jsou dostatečnou odměnou, pevným valem, za nímž můžeme skrýt všechno co je na světě krásné. Jsou oporou, s jejíž pomocí přečkáme na cestě k Bohu i ty nejprudší bouře."

                                                                                                                     (V závěji, str. 290)

  Mark Helprin (*1947) se narodil a vyrůstal v intelektuální rodině filmového producenta  známé herečky v New Yorku. Tento americký spisovatel a novinář je zároveň vedoucím pracovníkem Claremontského institutu pro studia politiky a politické filozofie, zaměstnancem Americké akademie v Římě a členem Výboru pro zahraniční vztahy. 

  Helprinovy knihy, založené na fantazii a fikci, zahrnují množství nesourodých žánrů a stylů. Sám o sobě tvrdí, že nepatří k žádnému z literárních směrů, hnutí, ani módních trendů.

  "Nejdůležitější boj probíhá ve chvíli, kdy tě do očí pálí kouř a nevidíš na krok." 

                                                                                                                (Ex machina, str. 638)

    Především musím uznat, že kniha má neskutečně krásnou obálku. Příběh jsem si chtěla už dlouho přečíst. Pořád jsem však váhala, jestli si jí mám nebo nemám koupit. Nakonec jsem neodolala. 

  Nalákalo mě, že se jedná o fantasy (poslední dobou jsem si žánr celkem oblíbila), ale hlavně fakt, že vypráví silnější příběh o lásce, která je ztížená těžkou nemocí.  

  Líbilo se mi, jak autor popsal svět, ve kterém se tento příběh odehrává. Líbil se mi i styl psaní - byl čtivý a svižný. Hlavně jsem v několika momentech byla překvapená, kolik akce na těchto přes sedm set stran dlouhého děje. Jediné, co bych této knize vytkla, je kapitola týkající se znepřátelených novin Sun a Ghost, které mě moc nebavily, ale rozhodně jsem ráda, že jsem to nevzdala a četla dál, protože tolik akce, překvapení a ten konec... No prostě paráda.

  Po dočtení této knihy jsem si pořád opakovala: "No to si snad děláš srandu. To je tak... Úžasný, originální konec..." Byl nečekaný, v jednom momentě i smutný, ale zároveň krásný. 

  Konec mě donutil, že knize dám 5 hvězdiček. Na začátku jsem totiž byla přesvědčená, že jí dám plný počet, protože jsem jí hltala. Ale jak už jsem zmínila - Sun a Ghost mě natolik nebavily, že jsem byla nucena jednu hvězdu ubrat. Ukončení příběhu však bylo natolik fenomenální, že tuto "chybku" knize odpustím. 

 Nejvíce se mi líbila postava Petera Lakea, Beverly a Hardestyho, později také Virginie. Peter však podle mého názoru byl úplně TOP postava, což je trošku zvláštní, protože jeho postava je tím, co dělá, trošku zápornější, oproti tomu, jaké postavy si normálně vybírám jako nejlepší. Jako milovnice zvířat musím říct, že jsem se naprosto a totálně zamilovala do Athansora.

  Trochu mi určité dění, co se týče koní, ale jinak... Kdo mě naopak úplně vytáčel, byl Pearly. Sobec, který má jediný cíl - zničit všechny, kteří se mu byť trochu znelíbí. A nezastaví se před ničím. Při čtení jsem si říkala, že snad nemá žádné svědomí ani srdce. 

  Závěrem mohu říct, že se mi kniha hodně líbila, doporučila bych ji milovníkům fantasy, ale je zde plno smutných chvilek (hlavně ke konci) nebo v souvislosti s Beverly. 

  Ten, kdo se bojí do příběhu jít kvůli tomu, že je přeslazená, nebojte se a rozhodně si ho přečtěte. Stojí za to. Naopak mě překvapilo, že tam tolik lásky ani není. Dle mého názoru by  zde mohla být rozebrána i více. Jedná se o krásný příběh, který pohladí, zasáhne, ale také zpříjemní dlouhé zimní večery.