Ochránce - G X Todd
Autorka: G X Todd
Originál: Defender, 2017
V ČR: Dobrovský, Omega, 2018
Počet stran: 472
Série: Hlasy (1. díl)
Anotace: Ochránce je divokou jízdou k místu, kde vás hlasy ve vaší hlavě buď spasí, nebo zavraždí.
Ve světě, kde jsou koktejly nedostatkovým zbožím, poslouchá cizince hlas ve svojí hlavě, který ho nabádá k tomu, aby si koupil limonádu od dívky sedící u zaprášené cesty.
Tato chvíle je k sobě připoutá.
Tady a teď je nebezpečné poslouchat svůj vnitřní hlas. Ti, kteří jej slyší, se s tím nikomu nesvěřují.
Tyto hlasy mají svůj účel. A setkání Poutníka a Lacey má důvod. On ho ale ještě nezná.
"Knihy jsou skutečné. Je to o to, že je cítíš v rukách. Listuješ stránkami. Čicháš k inkoustu. Víš, kdy najdeš tu pravou."
(1. část; Muž, který byl Poutníkem; Sedmnáctá kapitola; str. 146)
Představte si muže. Ten muž není obyčejný, nýbrž slyší Hlas, který ho nabádá k různým věcem. Muž Hlas nebere ani jako přítele, ale ani jako nepřítele. Zkrátka něco mezi tím. Bere ho prostě jako společníka na cestě životem. Muž se jmenuje Poutník.
Když se jednoho dne spolu toulají nehostinnou, vyprahlou krajinou, Poutník znovu uslyší ten Hlas, který mu říká, aby si koupil limonádu od dívky, která je kousek od nich. Mnozí z vás už asi pochopili, že dívka se jmenuje Lacey.
A takhle nevinně - koupí limonády začíná příběh, který se snažím nevyspoilerovat. Zkrátka, berte to tak, že limonáda je jen klidný začátek. Mohu pouze podotknout, že tahle sladká šťáva je to jediné, co je na knize klidného. Je totiž nabitá akcí, která vás nenechá vydechnout do poslední stránky...
"Hej, Bille," řekl tiše a viděl, jak sebou muž trhl a otočil se, hlaveň zbraně se otočila s ním a její dvě černá chřípí se připravovala vychrlit oheň a smrt. Očekával, že uslyší ohlušující ránu výstřelu pušky, to hrozivé třesknutí střelného prachu, které určitě přivolá Billovy parťáky, ale Poutník pořád pokračoval vpřed, chytil hlaveň, když se k němu přiblížila, a pořádně za ni zatáhl. Slyšel Billovo heknutí a suché křupnutí jeho prstu, když se zlomila kost zachycená na spoušti.
(1. část; Muž, který byl Poutníkem; Dvacátá kapitola; str. 160)
G X TODD je čtyřiadvacetiletá knihovnice z West Midlans. Od získání akademického titulu z historie na Birminghamské univerzitě pracovala víc než deset let ve veřejných knihovnách a v současné době jezdí po městě s jedenáct metrů dlouhým kamionem plným knih.
Ochránce je její prvotinou a také první částí ze čtyř knih série Hlasy, v nichž figurují Poutník a Lacey.
A na konci to nikdy není pád, který vás zabije. Všechno způsobí ten dopad.
(Část čtvrtá; Muž, který byl zatopený; Třetí kapitola; str. 362)
Prvotina? Páni! Dnes jsem knihu dočetla. Bývala bych jí dočetla už včera, ale v knize byla jedna věc, kvůli které jsem si musela od příběhu na chvilku oddechnout a zpracovat to. Autorka vytvořila svět, ve kterém je lepší mít se před každým na pozoru. Zvláště před vnitřními hlasy. Svět, ve kterém je lepší nikomu příliš nedůvěřovat...
Ano, přiznám se, že mě kniha bavila. Nemohu říct, že ne, protože bych lhala. Je čtivá a přímo nabitá akcí, okořeněná přátelstvím a doslova prolitá krví. Čtete správně. Kromě přátelství se v příběhu objevuje celá kupa nepřátel, která je ochotná vás okamžitě, bez milosti zabít. Na můj vkus by tem té krve mohlo být méně, protože už teď mám pocit, že mi poteče z knihovničky a to jsou před námi ještě další tři díly.
Řekla bych, že by tahle kniha mohla mít nálepku apokalyptický thriller/ horor, protože je celkem dost děsivá. Překvapivě mě neděsily ty Hlasy, o které v knize mělo hlavně jít. Spíše vystupování některých lidí.
Poutník s Lacey snad neměli chybu. Měla jsem pocit, že jsou mí staří známí. Od začátku do konce jsem jim fandila. Jestli se mi něco na ději líbila, tak to bylo to, jak se Poutník vůči Lacey zachoval. Lacey mi byla strašně sympatická a kdybych jí potkala v reálném životě, nejspíš bychom byly kamarádky. Alex také nebyla vůbec špatná.
Jak už jsem psala výš, kniha je doslova nabitá akcí, ani na chvilku jsem se u čtení nenudila. Byly scény, kdy jsem ani nedýchala, jak jsem byla napnutá. Konec mě hluboce zasáhnul. Nebudu prozrazovat více, ale je mi to strašně líto, jak příběh skončil.
Jako milovnice zvířat musím uznat, že se mi vůbec nelíbila scéna s pejskem - Princeznou. Jsem tak plná pocitů, ale je těžké něco napsat, abych nevyzradila příliš.
Jinak - absolutně si nedokážu představit, o čem budou další díly. Přišlo mi totiž, že autorka děj celkem uzavřela. Ale ze zvědavosti,(a protože mě kniha bavila) si další díly nejspíš přečtu.
Při čtení potřebujete mít silný žaludek. O nervech pro jistotu nemluvím, protože vám v průběhu čtení stejně tak jako tak povolí.
Řeknu vám to asi takhle - při čtení posledních asi 70 stránek nechcete číst dál, protože se strašně bojíte toho, jak to skončí, ale zároveň nemůžete přestat, protože vás strašně zajímá závěr. Takové byly moje pocity včera a koneckonců i dnes. Na jednu stranu jsem ráda, že má příběh "za sebou", na druhou vím, že se mi po něm bude stýskat a jen tak na něj nezapomenu. Kniha je skutečně tou divokou jízdou, jak se píše v anotaci.
Doporučovala bych ji těm, kteří mají silný žaludek a mají rádi napínavé/děsivé příběhy.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega/Dobrovský.
Komentáře
Okomentovat