Přečteno: KVĚTEN + ČERVEN 2020

   Ahoj, po delší době přicházím s novým článkem. Popravdě, jsem poslední dobou neměla na blog ani točení videí náladu  a nectěla jsem se do toho nutit. Nyní už se situace trochu zlepšila, tak jsem si řekla, že napíšu článek, aby mi blog nestávkoval. 😅
    Rozhodla jsem se, že přečteno květen + červen spojím dohromady, protože se mi stalo, že jsem v květnu přečetla pouze jednu knížku - "Vím, že tě chci". V té době jsem se připravovala na maturitu, přesto si pamatuji, že jsem ji zhltla během asi dvou nebo tří dnů. Jen pro představu - za dobu mého blogování od roku 2014 (ano, první blog jsem měla už tehdy) se mi nestalo, že bych za daný měsíc přečetla pouze jednu knihu! Červen už byl o kousek lepší? A červenec? Ten článek bude opravdu pestrý, rozhodně se máte na co těšit. Tak jdeme na to!

KVĚTEN 

V  myšlenkách se na chvíli vrátíme ke květnu, kdy jsem se intenzivně učila na maturitu (až jsem měla pocit, že mi z toho hrábne), ale naštěstí se mé úsilí vyplatilo. Nicméně, ani v tomto měsíci mě společnost knížky naštěstí neminula, protože jinak bych se nejspíš opravdu zbláznila a lepší jsem si vybrat nemohla - a to i přesto, že v sobě i přes jednoduchý název "Vím, že tě chci" skrývá mnohem složitější příběh, než bychom mohli na první kouknutí na knížku samotnou tušit. 
"Vím, že tě chci" je totiž "Víš, že tě miluju?" akorát z pohledu Tylera, což je jedna z hlavních postav série DIMILY. 
  Je to příběh o týraném klukovi, který se svou situací vypořádává nejrůznějšími rozptýleními - přítelkyní, alkoholem a drogami. Jeho život se zásadně změní, když potká svou nevlastní sestru Eden. 
  Příběh je rozdělen na dvě části - celkem pravidelně se zde střídají kapitoly s názvem "PŘED 5 LETY" a "SOUČASNOST". Ta současnost je prakticky to samé jako první díl série, ale kapitoly z minulosti jsou silné, mnohdy bych se nebála říct i mrazivé a děsivé. Představte si, že by vás někdo blízký (v tomhle případě váš vlastní otec)každý den fyzicky týral...
  NEJEDNÁ SE O SPOILER, JE TO V ANOTACI. Na databázi knih je tento díl zařazen jako čtvrtý, já ho četla jako druhý a myslím, že jsem udělala dobře. Jsem toho názoru, že se dá číst i jako první nebo dokonce zamostatně. Skutečným druhým dílem je podle mého názoru až Víš, že tě potřebuju?. 
Tento příběh jsem maximálně prožívala, Tylera jsem si zamilovala už v prvním díle. Přála bych mu, aby byl štastný. Chtěla jsem mu pomoct, když jsem četla o tom, jak ho otec mlátí. Tomu s prminutím hajzlovi jsem přála, aby už konečně skončil vě vězení. Jak se situace vyřeší nebo nevyřeší zde psát nebudu. Přečtěte si knížku a uvidíte sami. Je smutné, že takových jako je Tyler je spousta a my o tom leckdy nemáme ani tušení. Možná se holka nebo kluk sedící vedle vás ve školní lavici takhle nemyslitelně trápí a vy o tom nemáte ani ponětí... Možná právě tohle řeší někdo vám velmi blízký, možná dokonce vy sami... Nebuďte lhostejní vůči tomu, co se děje okolo vás. Každý jsme tady z nějakého důůvodu a možná někdo na druhém konci města, světa či čehokoli jiného zoufale prosí očima o pomoc... 
  Jsem ráda, že tohle řeším jen zkrz stránky a ne doopravdy, protože upřímně se Tylerovi divím, že celou situaci "zvládl". Být na jeho místě já, možná bych nezůstala jen u alkoholu a drog... 
  Tenhle příběh mě hodně zasáhnul, vyděsil a zároveň mě ty tomantické pasáže líčené z jeho pohledu pohladily po duši... Tahle kniha určitě bude ve shrnutí nejlepších knih za rok 2020 a určitě jsem ji nečetla naposledy. Díky ní jsem si mnohem více uvědomila, jaké mám štěstí, že mám  tak skvělou rodinu, jakou mám.... Pokud jsem vás zaujala, budu ráda, když si knížku přečtete. Rozhodně se nejedná o knihu, kde je všechno jen růžové - opravdu, jde o celkem drsný příběh, který by se v životě mohl bohužel celkem snadno odehrát v závisloti na tom, jakými lidmi se obklopujete. Naučila mě, že každého dobrého člověka si musíme vážit a udržet ve své blízkosti. Nikdy totiž nevíme, kdy ho budeme potřebovat...

ČERVEN

"Víš, že tě potřebuju?" je již druhým dílem ze série DIMILY. První díl "Víš, že tě miluju?" jsem četla v dubnu a byla jsem překvapená, jak se mi líbil. 
  Byla jsem příjemně překvapená psychickým vývojem Tylera. On je prostě miláček. Jo, chtěla bych někoho takového, jako je on potkat. (I když ne, že bych někomu přála, aby si zažil to, co on, to opravdu ne.) Myslím povahově. 
  Kdo mě v tomhle díe celkem vytáčel, byla Eden, která se nemohla rozhodnout, co vlastně v životě chce, což nemám ráda ani v knížkách a už vůbec ne v osobním životě. 
  Změna prostředí mi byla příjemná - New York - město, které nikdy nespí... Super. Co už tak super nebylo nebo ten kdo, mi už vůbec nesedl a svým chováním mi byl vyloženě nepříjemný - byl Snake. Otravnější postavu než je on jsem už dlouho nepotkala. 
  Nicméně - na třetí díl "Víš, že mi chybíš?" se rozhodně těším a doufám, že bude happy end. Ty mám ráda, i když a možná právě proto, že se v žovotě moc nestávají... 

  Gabrielův Očistec je druhým dílem ze série Hříšné odstíny vášně v čele s profesorem Gabrielem Emmersonem a slečnou Julií. V tomto díle je více scén se sexem než v jedničce, ale překvapilo mě, že tu rozhodně nejde jen o sex, ba i o hodně vážné věci. 
  V tomto díle se všechno hrozně zamotá a vy příěh prožíváte s postavami. Gabrielův Očistec má svoje kouzlo, alespoň já jsem ho tam cítila. 
  Hodně lidem na sérii vadí názoženský podtext, já si myslím, že to této erotické sérii dává nevšední nádech. 
  Je až neskutečné, že tuto knihu napsal muž, přesto se tak moc dokázal vcítit do ženy, že vám připadá, jako kdyby jste nečetli knihu spisovatele, ale spisovatelky. Velká poklona a klobouk dolů. Důkaz, že i mezi muži se najdou romantici. 

  Scarlett je volné pokračování knihy Jih proti Severu. Stejně jako její předchůdkyně je i tento příběh rozdělený do dvou knih. 
  Jih proti Severu miluju, nikdy jsem si však neuvědomila, že Scarlett napsala jiná spisovatelka než původní dulogii nebo spíš jsem se nad tím nikdy blíže nepozastavovala. 
  Doufala jsem,že se mi kniha bude líbit. Bála jsem se, že se mi knížky nebudou tolik líbit, opak je ale pravdou. 
  Musím vysmeknout poklonu paní autorce, která už bohužel není mezi námi, jak pěkně dokázala příběh Scarlett dokončit.Když jsem nad tím přemýšlela, myslím si, že se mi její vyprávění líbilo ještě o kousek víc než od Margaret Mitchelové, což je co říct. Překonat originál není jen tak. Hned jsem se musela vrhnout do druhé části, která bude až v přečtenu za červenec, protože jsem to nevydržela a do toho četla ještě jiné knihy. Vím, že se k příběhu Scarlett a Rhetta budu ráda vracet. Je totiž jako stvořený pro romantické duše, jako jsem já. Moc se mi líbilo i prostředí Charlestonu a nechtělo se mi ho opouštět. Příběh je nabitý romantikou, zvraty, nechybí ani starosti každodenního života tehdejší doby, bál,(který se mi mimochedem líbil více než v Pýše a předsudku)   a samozřejmě prořízlá pusa hlavní hrdinky, která od Jih proti Severu prošla a ještě projde neskutečným psychologickým vývojem. Líbí se mi její odhodlání a odvaha všechno řešit po svém bez ohledu na následky. Na ženu tehdejší doby opravdu neskutečné a vyjímečné. 

  Poslední knihou, kterou jsem v červnu přečetla, byl Zloděj čísel, druhý díl mého milovaného Posledního čísla. Mimochodem jedné z knih, díky které jsem začala natáčet knižní videa. 
Zloděj čísel se mi líbil o trošilinku méně, tak o půl hvězdičky, než první díl. Možná to bylo zvýšenou brutalitou, nad kterou jsem nejednou kroutila hlavou. 
  Jestli vám první díl jen náznakem připomínal druhou světovou válku a židovskou otázku, vězte, že v tomto díle se vaše podezření na možnou autorčinou inspiraci ještě prohloubí. Já to tak měla. Těch lidí mi je, bylo a vždycky bude neskutečně líto a mají můj obdiv, že vůbec něco takového dokázali přežít. A to jak lidi spojené s historií, tak i lidé spojení s touto knihou. 
  Cirkusová čísla se opět projeví a jsou ještě strašnější než kdykoli předtím. Kdo četl, ví, o čem mluvím. Konečnou scénu mám pořád v živé paměti jako bych ji četla včera. To bylo psycho. Četla jsem pozdě do noci jenom proto, že jsem prostě musela vědět, jak to celé dopadne. Ten konec mě vůbec neuklidnil, spíše mě přesvědčil, abych se ještě více těšila na trojku. Všechny řečené knížky můžu jen doporučit, každá z nich má něco do sebe. 😊


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Moře nálezů a ztrát 1: Náhodní lháři - Lena Valenová

MINI RECENZE: Petr a Lucie - Romain Rolland

Panský dům (původní trilogie): Anne Jacobsová