Světla nad močálem: Lucie Ortega Navrátilová

• Autorka: Lucie Ortega Navrátilová
• Vydáno: Fragment  (2021)
• Edice: Hvězda inkoustu
• Série: Světla nad močálem (1.díl)
• Počet stran: 324

Anotace: Lena si vzala život naprosto dobrovolně – mezi lidmi už žít nemohla. Teď je z ní navka, budoucí bludička. Aby se jí skutečně stala, musí kromě nových dovedností zvládnout to hlavní: nalákat do močálu lidskou duši. Jenže po střetnutí s nepřátelskou strigou má na splnění úkolů místo sedmi let jen sedm dnů. Lena u bludiček našla milující rodinu a udělá cokoli, aby s nimi mohla žít i nadále. Zvládne přivést duši člověka, nebo ji čeká věčné zatracení?

  Jako by všichni měli potřebu hodnotit volby druhých. Že mám osud těch kolem nás není lhostejný. Staráme se ale jen tolik, abychom mohli kritizovat. Abychom byli ochotni naslouchat a pochopit, museli bychom se starat o kapku víc. 

(str. 197, Odnikud nikam) 

Hlavní hrdinka Lena spáchala sebevraždu, ale dostala druhou šanci - stala se z ní navka (budoucí bludička). Pokud se jí podaří splnit úkol nalákat do močálu člověka, bude navždy bludičkou. Když ne, bude zatracena. Na úkol by měla mít sedm let, jenže po setkání se strigou má na tento úkol jenom sedm dnů.  Lena si bludičky oblíbila, bere je jako svou rodinu a proto by ráda pokračovala v soužití s nimi. Otázkou zůstává, jestli se jí úkol podaří splnit včas... 

  Knížku mám podepsanou a tímto ještě jednou moc děkuju autorce. 😍

  V první řadě bych ráda upozornila na autorčin naprosto boží instagram, kde se můžete i během čtení Světel podívat, jak postavy vypadají. Ty obrázky jsou naprosto úžasné a krásně doplňují knihu. Navíc k nim Lucie Ortega doplnila i krátké popisky, takže se můžete o bytostech, o kterých čtete dozvědět ještě něco navíc, což neskutečně moc oceňuji. 

  Celý svět je perfektně a do detailu promyšlený, obývají ho (alespoň pro mě) vcelku originální postavy. Příběh je napsaný takovým pohádkovým, až hodně temným fantasy stylem. Rozdodně této knize prospívá ich - forma. Přišlo mi strašně super, že se to odehrává v prostředí močálů, protože jsem se zatím v žádné fantasy s tímto prostředím nesetkala. Obecně mi přijde, že se o močálech málo píše. A je to škoda. Děj dostává úplně jinou atmosféru a spád. 

  Líbí se mi, že si Lucie Ortega dokázala poradit a svůj smyšlený svět vsadit do "normálního" života obyčejných lidí. Knížka je čtivá, jsou zde kratší kapitoly, zajímavé citáty na začátku každé kapitoly i velké množství přímé řeči, takže se to čte opravdu rychle. 

  V tom našem současném světě se autorka dotýká i aktuálních vážných témat týkajících se naší společnosti i problematice ohledně životního prostředí. (Jako vyučená zahradnice a milovnice přírody tohle musím ocenit.)

    Zajímavé  jsou také osudy obyvatel močálu a mají originální jména. (Moc mě zajímá více ohledně Nemoje.) Sympatickou postavou je zde Lukáš. Toho jsem milovala od začátku. (A ne, není to pouze tím, že tak jmenuje i můj přítel.)

Knížka je krásná i graficky a cca od strany 180 příběh nabírá hrozně velký spád, díky kterému jsem zbytek dočetla na jeden zátah. 

  Na další díl se rozhodně těším  a doufám, že se k němu brzo dostanu. Mám ho doma (také s podpisem.) Já prostě podepsané knihy od autorů miluju a musím říct, že už jich začínám mít doma pěknou sbírku. Hned má kniha pro mě vyšší hodnotu. Citovou určitě.💕

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐