Co se přihodilo zvěrolékaři - Pavol Fabian
Autor: Pavol Fabian
V ČR: vydavatelství Víkend, 2008
Počet stran: 166
Anotace: Autor této i předchozí knížky Moji čtyřnozí pacienti MVDr. Pavol Fabian patří k čelným a váženým odborníkům a za roky své veterinární praxe prožil vskutku mnohé. V ordinaci, v čekárně i daleko od nich. Historky dojemné, úsměvné i k popukání, příběhy, z nichž se dozvíme mnohé nejen o zvířatech, ale i o jejich lidských souputnících. Páničcích a páničkách předobrých i bídných.
Knížek o veterinářství je málo. Zvláště takhle dobře, vtipně a lehce napsaných jako tato. Kniha obsahuje vtipné, ale vážnější případy z autorovi osobní praxe. Líbí se mi, že psal nejen o zvířatech samotných, ale zapojil do děje i samotné páníčky a paničky, kterých se to celé, pochopitelně, také týká. Knížka se mi četla tak lehce, že jsem ji měla skutečně přečtenou během hodiny až dvou, takže....
Navíc se v příbězích probírala moje dvě velmi oblíbená témata - veterinářství samotné, a v neposlední řadě také zvířátka.
Spousta kapitol je také doplněna o krásné, řekla bych až velice dobře výstižné obrázky pacientů, což knize dodává na skvělém ohodnocení.
Musím říct, že se zde hlavně vyskytují příběhy o pejscích a kočičkách, ale na své si tu přijdou i mílovníci papoušků, hlodavců či jiného drobného zvířectva.
Kniha ve mě vyvolala mnoho emocí - jednou se mi chtělo smát, vzápětí zase plakat, ale ve výsledku ve mě kniha zanechala pocit pěkně stráveného podzimního večera, (Knihu jsem četla někdy na přelomu srpna až září. Tedy, myslím....) Toho, že tuto knihu mám ve své knihovničce rozhodně nelituji a myslím, že pokud máte rádi zvířátka alespoň z poloviny tak jako já, budete z knížky nadšení.
V ČR: vydavatelství Víkend, 2008
Počet stran: 166
Anotace: Autor této i předchozí knížky Moji čtyřnozí pacienti MVDr. Pavol Fabian patří k čelným a váženým odborníkům a za roky své veterinární praxe prožil vskutku mnohé. V ordinaci, v čekárně i daleko od nich. Historky dojemné, úsměvné i k popukání, příběhy, z nichž se dozvíme mnohé nejen o zvířatech, ale i o jejich lidských souputnících. Páničcích a páničkách předobrých i bídných.
Knížek o veterinářství je málo. Zvláště takhle dobře, vtipně a lehce napsaných jako tato. Kniha obsahuje vtipné, ale vážnější případy z autorovi osobní praxe. Líbí se mi, že psal nejen o zvířatech samotných, ale zapojil do děje i samotné páníčky a paničky, kterých se to celé, pochopitelně, také týká. Knížka se mi četla tak lehce, že jsem ji měla skutečně přečtenou během hodiny až dvou, takže....
Navíc se v příbězích probírala moje dvě velmi oblíbená témata - veterinářství samotné, a v neposlední řadě také zvířátka.
Spousta kapitol je také doplněna o krásné, řekla bych až velice dobře výstižné obrázky pacientů, což knize dodává na skvělém ohodnocení.
Musím říct, že se zde hlavně vyskytují příběhy o pejscích a kočičkách, ale na své si tu přijdou i mílovníci papoušků, hlodavců či jiného drobného zvířectva.
Kniha ve mě vyvolala mnoho emocí - jednou se mi chtělo smát, vzápětí zase plakat, ale ve výsledku ve mě kniha zanechala pocit pěkně stráveného podzimního večera, (Knihu jsem četla někdy na přelomu srpna až září. Tedy, myslím....) Toho, že tuto knihu mám ve své knihovničce rozhodně nelituji a myslím, že pokud máte rádi zvířátka alespoň z poloviny tak jako já, budete z knížky nadšení.
Komentáře
Okomentovat