Doktorka Samantha - Barbara Woodová
Originál: Domina, 1983
V ČR: Petra Klůfová, 2001, ALLPRESS, Klokan, Frýdek - Místek (1.vydání) , třetí dotisk 2.vydání: 2010
Počet stran: 621
Anotace: V roce 1881 získává Samantha Hargraveová jako jedna z prvních žen diplom na lékařské fakultě. je to doba, kdy lidé umírají z nedostatku hygieny, doba, kdy porodní bolesti byly považovány za boží trest a každý si bez receptu může koupit léky třeba i se smrtícím účinkem.
Jako mladá odjíždí Samantha z Londýna do Ameriky, avšak ani tam není společnost o nic osvícenější - a kromě toho je zde představa ženy-lékařky zcela nemyslitelná. Samantha svádí mnohaletý boj nejen za možnost provozovat vlastní lékařskou praxi a zachraňovat životy pacientů, ale i z nástup modernějších medicínských metod a v neposlední řadě také za své osobní štěstí.
Psal se rok 1860, když se právě údajně měla narodit hlavní hrdinka této knihy, která, jak autorka hned na začátku knihy v poznámce píše, nikdy ve skutečnosti neexistovala. Její matka hned po porodu zemřela, a tak, chudinka Samantha vyrůstala pouze s otcem, který doma moc často nepobýval, protože se vracel pozdě domů.
Jednoho dne tato mladičká dívka potká muže jménem Isaiah Hawksbill, který v ní probudí zájem o medicínu a naučí ji také poznávat jednotlivé léčivé rostliny.
Od doby jejich seznámení zakusila Samantha radost, ale i smutek spojený hned s několika ztrátami blízkých najednou.
Nic méně ona to nevzdala. Za svým snem kráčela pevně a hrdě, což velice oceňuji. Slíbila si, že se stane lékařkou, a tak také dělala všechno pro to, aby si tento sen uskutečnila...
Na své cestě musí čelit hned několika věcem - za prvé - a to nejčastěji se musí Samantha postavit předsudkům, které vůči ní lidé neustále díky jejímu povolání mají a za druhé se musí vyrovnat s občasným smutkem po blízkých, které ztratila, ale také i pocity lásky, které zakusuje k jednomu nejmenovanému muži - lékaři...
BARBARA WOODOVÁ se narodila v roce 1947 v Anglii. Vyrůstala v Kalifornii , kde později deset let pracovala v nemocnici v Santa Monice jako asistentka na neurochirurgii. Pak se teprve začala věnovat svému koníčku - psaní. Procestovala téměř celý svět, na svých cestách dobře poznala řadu různých zemí a své bohaté poznatky uplatnila v literární tvorbě.
Nakladatelství ALPRESS dosud nabídlo čtenářům poutavé romány jako je např.: Hořké tajemství, Sedm démonů, Panenky z ráje, Dokonalá harmonie, Noční vlaky, Duhový had a Pod africkým sluncem, s nimiž autorka sklidila velký úspěch.
Barbara Woodová žije a tvoří v Riverside v Kalifornii.
Potom společnými silami - jedenáctileté hubené děvčátko a artritidou pokroucený stařec - srovnali kosti, natáhli nohu a upevnili ji mezi dvě pevné plaňky. Nato Samantha pod starcovým vedením slepila živé maso dohromady a stáhla ho proužky náplastí. Když skončili, zhroutil se Hawksbill vyčerpaně do křesla se sklenkou brandy v ruce a Samantha si ze zpoceného čela odhrnula kučery. Teprve teď si všimli, že venku se mezitím setmělo a že celou tu dobu Freddy nenabyl vědomí.
"Udělali jsme všechno, co jsme mohli, Liebchen," pravil stařec unaveně. "Teď už je chlapec v rukou božích."
(Kapitola 8, str.77)
Tato kniha byla pro mě zážitkem. Opravdovým zážitkem. Byla místa, kde jsem se smála, místa, kde jsem plakala a místa, kdy jsem kulila oči a překvapeně sledovala, jak se děj dál vyvine. Musím říct, že jsem Samanthu dost obdivoval za to, jak dokázala čelit předsudkům a posměváčkům a dokázala také překonat tragédie, které ji v životě potkali a nezbláznila se z toho. naopak - vždy se snažila zachovat chladnou hlavu, což si myslím, hodně pomohlo. Také jsem si hned na prvních stránkách velice oblíbila Freddyho - kamarád Samanthy, ale i pana Hawksbilla. Musím se přiznat, že mi ho bylo v knížce kromě hlavní hrdinky nejvíce líto. Myslím, že si takový odchod prostě a jednoduše nezasloužil. Měla jsem ho opravdu moc ráda a každá kapitola s ním byla hotový požitek.
Měla jsem velice ráda také Marka, do kterého se zamilovala, a kterého mi bylo také až neskutečně moc líto. Měl těžký osud. Jako asi všichni v knize. Nikdo ten život zkrátka neměl úplně jednoduchý.
Z knihy byla doslova cítit láska, kterou Samanth chovala k Markovi, ale i k samotné medicíně.
Líbilo se mi, že to nevzdala, šla si za svým a dosáhla toho, čeho dosáhnout CHTĚLA. Kéž by takové štěstí měli všichni lidé na světě...
Komentáře
Okomentovat