Krvavé ostří - Sarah J. Maas
Originál: Assasin´s Blade, Bloomsbury, New York, 2014
V ČR: Ivana Svobodová, CooBoo, Praha 4, 2017
Počet stran: 404
Anotace: Celaena Sardotien je nejobávanějším zabijákem celého Adarlandu. Jako obyvatelka Tvrze vrahů musí bezvýhradně poslouchat svého pána Arobyna Hamela, přesto však důvěřuje pouze jedinému člověku - svému kolegovi a příteli Samovi. V těchto novelách nabitých akcí se Celaena vydává na několik nebezpečných misí, které mají prověřit, její schopnosti. Ocitne se na vzdálených ostrovech, uprostřed nemilosrdné pouště i výpravě za osvobozením otroků. Ovšem ne vždy jedná v souladu s Arobynovými příkazy a za to by mohla zaplatit vlastním životem.
Ten smích znala - stejně jako kultivovaný hlas, který ho provázel. "Stejně mužně jako vy, když jste v zapadlé uličce obklíčili bezbrannou dívku?"
S těmi slovy vystoupila neznámá z mlhy. V rukou třímala dvě dlouhé dýky. Z obou skapávala temná krev.
(Vražedkyně a léčitelka; 2; str. 93)
Tato kniha nás seznamuje s minulostí obávané vražedkyně Celaeiny Sardotien ze série Skleněný trůn, kterou mnozí z vás znají z prvního stejnojmenného dílu. Já jsem se však se Celaenou setkala poprvé (ne, že bych o ní nikdy neslyšela), ale žádný díl ze z této série nemám přečtený. A jak naše knižní "rande" dopadlo? Inu, dozvíte se, jak už jste asi zvyklí, na závěr recenze.
Celaena Sardotien je tedy jedna z nejlepších vražedkyň, která v Adarlandu žije. Společně se svým kolegou Samem Cortlandem a velitelem Arobynem Hamelem pobývá v Tvrzi vrahů, která by se dala nazvat jejich domovem. A právě tam náš příběh začíná. V pěti novelách prožijeme se Celaenou a Samem až místy přímo dechberoucí akci. Je složité bez spoilerů popsat, co se v této knize děje. Snad jen podotknu, že se díky stránkám společně se Celaenou vydáte na nebezpečnou výpravu, kde se budete třást o její život. Tak už dost k ději a hurá do čtení Krvavého ostří...!
Povídky: Vražedkyně a Pán pirátů
Vražedkyně a léčitelka
Vražedkyně a poušť
Vražedkyně a podsvětí
Vražedkyně a říše
Celaena se rozběhla k mistrově přijímací síni bez ohledu na hluk kolem. Na krev a zkázu, která ho provázela. Prohnala se nádvořím plným vrahů a vojáků strženým krutým bojem.
(Vražedkyně a poušť; 11; str. 200)
Sarah J. Maas pochází z New Yorku. První podobu Thorne of Glass napsala, když jí bylo pouze šestnáct, a série je teď prodávána v dvaatřiceti jazycích.
Sarah v současné době žije v Pensylvánii s manželem a se psem. V roce 2008 absolvovala s vyznamenáním na Hamilton College z tvůrčího psaní a s vedlejším oborem religionistikou.
Dnes žije v Kalifornii. Když není zrovna zaneprázdněná psaním, prozkoumává spolu se svým manželem kalifornská pobřeží.
Hudba se změnila. Zněla živěji a hlasy dvojčat zesílily v přízračné harmonii. "A teď, když jsem získala to, pro co jsem přišla, chci tančit," prohlásila Celaena. "Vypij svou sklenici do dna, Same Cortlande. Dnes v noci nesmočíme ruce v krvi."
(Vražedkyně a podsvětí; 5; str. 264)
S touto autorkou jsem se již měla možnost seznámit skrze její předchozí sérii Dvorů trnů a růží, kterou jsem si zamilovala. Její postavy svět prostřednictvím stránek napsaných velmi čtivě doslova ožívají. Po přečtení (zatím) posledního Dvoru jsem se rozhodla krátit si čekání na další část Dvorů její druhou - a snad ještě více opěvovanou sérií Skleněný trůn. Dívala jsem se na různé recenze a v mnohých mi bylo doporučováno, abych si nejprve přečetla Krvavé ostří (než se pustím do dalších dílů.)
Nyní vidím, že nejspíš dobře, že jsem tak učinila. Děj Krvavého ostří je totiž zasazen dva roky předtím, než se odehrává děj Skleněného trůnu.
Navíc poslední povídka s názvem Vražedkyně a říše nám přímo nastíní situaci, kde se Celaena bude nacházet v prvním díle. Takže ano, já se také přidávám k názorům, že pokud je někdo takový, kdo s touto sérií začíná, měl by si nejdříve přečíst těchto pět novel, aby byl v obraze a v prvním díle věděl, oč jde. Samozřejmě, asi to není úplně nutností. Koneckonců plno lidí začínalo sérii Skleněným trůnem, ale pokud si stejně jako já chcete nechat poradit, moje doporučení již znáte.
Sarah J, Maas mě opět utvrdila v tom, že ví, jak na čtenáře. Ví, kdy má dát jakou situaci a nebojí se napsat okamžiky, které vás neskutečně moc chytnou za srdce. Na druhou stranu mi přišlo, že autorka (to není výtka a nevadí mi to), má zálibu v tom ,že dává do děje celkem hodně postav, které jsou snědší pleti a svalnatější(popřípadě ramenatější) postavy. Jak jsem řekla nevadí mi to. V mnohých případech (v jejích knihách zvláště mi něco takového přijde atraktivní). Něco, co čtenářku přiměje (když už nic jiného) číst dál až do konce. Další věc, kterou má asi zřejmě ráda, jsou zelené kazajky. Ta se také objevila i v minulé sérii.
Stránky rychle ubíhají pod rukama. Určitě vás všechny zajímá, jaká se mi nevíce líbila povídka - jednalo se o tyto povídky: Vražedkyně a léčitelka, Vražedkyně a poušť (na tu jsem se velmi těšila) a Vražedkyně a říše. Ani ostatní však nebyly úplně špatně a na každé bych našla nějaké to plus. Nejméně se mi asi líbila Vražedkyně a Pán pirátů, protože mi chvilku trvalo, než jsem se začetla.
Celaena byla oproti Feyre jiná. Přesto mi jí v jistých bodech připomínala. Přišlo mi, že Celaena chce být za každou cenu drsňačka, což se divím, že Samovi nelezlo na nervy. Mě to zase tolik nevadilo, její charakter byl něčím nový. Přiznám se však, že potkat ji, by mě vytáčelo (pokud bych ten střet přežila), protože nemám ráda, když se někdo pokouší zvládnout všechno sám.
Jeho rty se dotkly jejích. "Miluju tě," řekl a ona ucítila na ústech jeho dech. "Ode dneška až do konce života chci být stále s tebou. Kam půjdeš, půjdu i já. I kdybych tě měl následovat na dno pekla. Kde jsi ty, tam chci být i já. Navždycky."
Celaena ho objala kolem krku a vášnivě ho políbila. To byla její tichá odpověď.
Za nimi nad městem zapadalo slunce a barvilo svět šarlatovým světlem a stíny.
(Vražedkyně a podsvětí; 12; str. 311)
Mrzí mě, že jsem se na jedněch stránkách dozvěděla, co se stane se Samem. Mrzí mě, co se s ním stalo. Strašně jsem jejich lásce fandila. Přišel mi sympatický. Kdybych ho potkala, určitě bych do něj byla zamilovaná.
I přes tuto malou nesnáz jsem si knihu velmi užila. Bavila mě. Na další díly se určitě chystám, i když myslím, že Dvory budou pro mě vždycky o krůček napřed. Určitě doporučuju všem fanouškům fantasy žánru s pořádnou akcí.
Sam se k ní naklonil a položil jí hlavu na rameno. Myslíš, že až umřeme, stihne nás trest za to, co jsme spáchali?"
Zadívala se na protější břeh řeky, kde stála řada zchátralých domů a doků. "Až umřeme," odpověděla, "myslím, že sami bohové nebudou vědět, co si s námi počít."
(Vražedkyně a říše; 5; str. 358)
Komentáře
Okomentovat