Bouře: Kristina Ohlssonová

Autorka: Kristina Ohlssonová

Originál: Stormvakt, Forum, 2020

V ČR: Vendula Nováková, Kniha Zlín, 2022

Série: August Strindberg (1.díl)

Počet stran: 480
 

Anotace:  Stockholmský finančník August Strindberg se rozhodl pověsit kariéru na hřebík a otevřít si vetešnictví. Jenže s jeho příjezdem do ospalé vesničky jako by veškerá idyla skončila - za bouřlivé noci zmizí oblíbená místní učitelka. Policie v čele se sympatickou Marií Martinssonovou bezvýsledně prohledává okolí a atmosféra mezi starousedlíky houstne. Co se vlastně přihodilo? A proč v Augustovi roste přesvědčení, že klíč k vyřešení záhady má v rukou právě on? 

  Agnes vklouzla zmrzlou rukou do kapsy a sevřela telefon. V druhé kapse měla nůž. Doufala, že ho nebude muset použít. 
  Lodě ve vnitřním i vnějším přístavu se neklidně pohybovaly sem a tam. Jejich loď byla uvázaná ve vnějším přístavu, ale tam Agnes namířeno neměla. Místo toho se zastavila u řady červených chatiček hned u koupaliště. S Fredrikem to oslavili, když konečně sehnali vlastní. Měla ideální polohu, kousek od koupaliště i kotviště. Ale ani do rodinné chatky Agnes neměla v úmyslu jít.

(str. 17)

    Po tragických soukromých událostech se August Strindberg rozhodne vzdát se práce finančníka a přestěhovat se na vesnici. Má v plánu otevřít si bazar se starými věcmi. Po tom, co se mu povedlo výhodně koupit pozemek se mu zdá, že by se jeho život konečně mohl vrátit do normálu. 

  Hned po příjezdu se ale dozvídá strašlivou pravdu o tom, že zmizela oblíbená místní učitelka Agnes Erikssonová. 

  Policie v čele s Marií Martinssonovou a dobrovolníky vytrvale prohledávají okolí. Místní obchází strach. A August čím dál víc nabývá na přesvědčení, že klíč k rozluštění záhady má on...

Šedé skály a slaná voda. Bílé dřevěné domy a červené chatičky. Byl to ráj na zemi, ale stále se proměňoval, každou chvíli byl připravený odít se do jiného hávu.

(str. 412) 

    Kdo mě trochu sleduje, ví, že mám ráda severské krimi. Proto mě ani tato nová detektivní série nemohla minout. Musím se přiznat, že tuhle knihu už jsem jednou v knihkupectví držela v ruce a nekoupila si jí. Asi za měsíc jsem šla zase kolem knihkupectví (cesta od doktora), tak jsem prostě neodolala. A dobře jsem udělala. Jestli všechny knihy koupené v roce 2023 budou tak skvělé jako tahle, tak se mám na co těšit. Ke koupi mě celkem dost přesvědčil i fakt, že ji hodnotila i Lucie Bechyňková, kterou znám hlavně díky podcastu Opravdové zločiny.

  Tahle kniha totiž nadchne nejen krásnou obálkou, ale i příběhem, ve kterém nejsou potoky krve, za to u mě vyvolala pocit, že umí vykouzlit potoky slz. Opravdu, příběh je tak dobře napsán, že umí rozplakat nad osudy některých postav. 

  A pozor! Konečně tu máme vyšetřovatelku, která není závislá na alkoholu! To oceňuju, protože to bývá celkem časté v detektivkách. Tady si autorka pro Marii připravila daleko náročnější příběh, který mě osobně chytnul za srdce. Chudák ženská. Je vážně hnus, co si musela prožít.

  Kniha je napsána y pohledu několika postav, které se střídají. Po brzkém zorientování kdo je kdo jsem byla naprosto nadšená dějem. Kristina Ohlssonová pomalu odkrývá detaily ohledně vyšetřování i případu před 30 lety, který je nejen děsivý, zvrácený a nechutný, ale navíc místní docházejí k přesvědčení, že se případ opakuje i ohledně Agnes. Kniha je zajímavá tím, že nemá nijak označené kapitoly. Autorka pouze skončí vyprávění na určité stránce a na další stránce začne vyprávět o další postavě. Kromě těchto kapitol zde máme i záznamy z deníku Agnes. 

  Zhruba 150 stran do konce nejspíš dojdete k přesvědčení, že už vás nic nepřekvapí a že autorka už odhalila, jak to s Agnes teda je. Pak přijde velké ale, ze kterého jsem si osobně sedla na zadek, protože tohle jsem teda vůbec nečekala. Takové wau už jsem z detektivky dlouho nedostala. 

  Je to moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Určitě si přečtu nejen další díly, ale i Henryho tajemství a sérii s Fredrikou Bergmanovou (Nechtění).

  Co se týče postav, Marie je opravdu sympatická, Ray-Ray skvělý parťák, Paul je zmetek všech zmetků a August je jeho pravý opak. Doufám, že se v dalším díle August dočká zlepšení jeho životní situace a neskončí sám. Nezaslouží si to. 😌  Cecilia mi přišla taková nemastná,  neslaná, přehnaně úzkostlivá. Fredrik mi přišel jako někdo, kdo se o svého syna příliš nestará. Isac mi přišel jako tvrdohlavý, umanutý kluk s ne příliš lichotivou minulostí. Přímý kontrast s ním tvoří Karl, který mě osobně bavil. A vše kolem něj. 

  Kniha je čtivá. Dokonce mě v jednom okamžiku zamrazilo v zádech, což už se mi dlouho u detektivky nestalo. Závěr mě doháněl k slzám. Docela mě mrzí, že jsem tuhle autorku opomíjela, ale alespoň se teď mám na co těšit.  Bavilo mě i prostředí, kde se kniha odehrává. Velmi se mi líbí nápad s Klubem čtenářů. Kdyby v mém okolí něco takového bylo, určitě bych chodila pravidelně. 💓

  Stránky mizí pod rukama a vy se ani nenadějete a máte konec. Já dočetla poslední 180 stran najednou, prostě jsem musela vědět, jak to skončí. A to jsem měla v denním cíli přečíst sto stran a zbytek si nechat na druhý den. To nešlo. Četla jsem až do půlnoci. Případ jsem doslova hltala. Moc se těším na další. Doufám, že vyjde brzo. Do této série jsem se prostě zamilovala. Kristina Ohlssonová dokázala, že nejsou potřeba potoky krve k napsání dobré krimi. Naopak. Pokud nemáte rádi velké množství krve v detektivkách, pak je tato švédská detektivka právě právě pro vás. Rozhodně doporučuju.

Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐