Jiskra v popelu - Sabaa Tahirová

Autorka: Sabaa Tahirová
Originál:An Ember in the Ashes,RazorBill/Penguin Random House, New York, 2015
V ČR: Petra Johana Poncarová, Host, Brno
Počet stran: 456

Anotace: SIROTEK BOJUJÍCÍ ZA SVOU RODINU, VOJÁK BOJUJÍCÍ ZA SVOBODU. JISKRA V POPELU JE EPICKÁ FANTASY, KTERÁ SE ODEHRÁVÁ V BRUTÁLNÍM SVĚTĚ PŘIPOMÍNAJÍCÍM ŘÍMSKOU ŘÍŠI.

Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod krutou nadvládou válečnického Impéria. Když je její bratr zatčen za velezradu, nabídnou jí učenečtí povstalci bojující proti Impériu dohodu: pokud se nechá prodat jako otrokyně na imperiální vojenskou akademii Šerosráz a bude pro ně špehovat, odboj zachrání jejího bratra před popravou.
Elias, nejlepší voják na šerosrázské akademii, je znechucený pronásledováním a zabíjením Učenců a rozhodne se dezertovat. Než však stačí utéct, dostane příkaz zúčastnit se zkoušek, nemilosrdného klání, z něhož má vzejít nový válečnický císař. Prohrát znamená okamžitou smrt, zvítězit znamená ztratit vlastní duši.
  Když se Laiiny a Eliasovy cesty na Šerosrázu zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propleteny víc, než by si kdy dokázali představit, a že jejich rozhodnutí může změnit budoucnost celého Impéria.

  Ví, že jsem kdysi vyklopil Markovi na postel vědro kravského hnoje. Ještě několik dní potom se tomu pochechtávala.
  Ale je také hodně toho, o čem neví. O mém odporu k Impériu. A jak zoufale se snažím utéct. Už nejsme Už nejsme děti, abychom se smáli společným tajemstvím. už nikdy takoví nebudeme. Nakonec na její otázku neodpovím. A ona neodpoví na tu mou. Místo toho beze slova sedíme, díváme se na město, na řeku a na poušť, která začíná za nimi, a ve vzduchu mezi námi visí naše tajemství.  
                                                                                                                         (XII., Elias, 118 - 119)

  Země, Impérium, které si autorka vybrala za vhodnou pro dějovou linku, je rozdělená na dva "národy" - národ mírumilovných a kdysi vládnoucích Učenců a národ krutých, nemilosrdných, nyní vládnoucích, násilnických Válečníků.
  Sympatická dívka Laia musí čelit nelehké zkoušce poté, co jejích dům zle napadne tzv. Maska, což je vojensky vysoce postavená bytost, která formuje výcvikem na Šerosrázu, zničí současný domov i rodinná pouta a unesou jejího bratra Darina. Darin má tajemství, které není jasné ani samotné Laie. Tohle tajemství pro děj méně důležité, než jsem při čtení původně očekávala.
 Nicméně - potom, co Maska unese Darina, si je Laia vědoma toho, že na záchranu bratra nebude stačit sama, Proto se rozhodne vyhledat odboj, což je pochopitelně, tak jako každý, tajná organizace.
  Je jasné, že se situace neobejde bez komplikací. Všechno, co se až doposud zdálo jako nesmírně komplikované, téměř neřešitelné; se rázem změní v ještě větší problém - Laia je nucena nechat se prodat jako otrokyně na Šerosrázskou akademii a špehovat pro odboj.
  Nikdo mi jistě nebude mít za zlé, když řeknu, že kdyby na to velitelka, které má Laia sloužit, přišla, Laiu by okamžitě a bez milosti zabila.

  "To jsou tváře všech odbojářů, které jsem kdy dopadla. Každého Učence, kterého jsem dostala do vězení a popravila. Většinu z nich ještě předtím, než jsem se dostala do úřadu. Některé z nich až potom,"
  Papírový hřbitov. Ta žena je tak zvrácená. Odvrátím pohled.
 
                                                                                                                                 (XIII.; Laia, str. 123)

  Naproti tomu Elias, který je nejlepším vojákem na Šerosrázu, se potýká úplně s jiným problémem: Má už po krk toho, jak se pořád musí podvolovat vládě Impéria; dělat věci, se kterými nesouhlasí, není na ně v žádném případě pyšný a touží se jich jednou pro vždy zbavit. Elias je na akademii již od svých 10 let, kdy nastoupil jako jednoroček.
  Pochází z celkem vlivného rodu Veturiů, kteří mají za heslo: "Vždy vítězný." Na škole panují přísná pravidla, která se striktně musí dodržovat, jinak její studenty, (ale i otroky), stihne krutý trest. Nesouhlas s místní současnou politikou, násilím a vražděním; donutí Eliase k celkem radikálnímu kroku - k dezerci. Jeho plány však zmaří souhrn událostí, které se odehrají těsně před jeho plánovaným útěkem...
  A to ještě není všechno. Když Laia vyrazí na misi, nedokáže si ani představit, že mezi lidmi, kteří jí nejsou a nikdy nebyli sympatičtí; shledává opak a Elias si uvědomí svou moc nad vlastním rozhodnutím a proroctvím augurů, (což jsou záhadné bytosti, které mimo jiné umí číst myšlenky.)

  Země je tak bledá a nehostinná, že bych klidně mohl stát na vzdáleném, mrtvém měsíci.
  Svaly mě bolí, jako bych ležel v jediné poloze celé hodiny. Bolest mi říká, že to není sen. Vyškrábu se na nohy nejsem nic než osamělá silueta v obrovské prázdnotě.
  Vypadá to, že zkoušky začaly.
                                                                                                                                (XIV.; Elias, str. 142)

  SABAA TAHIROVÁ vyrostla v rodinném motelu v Mohavské poušti v Kalifornii. Čas trávila hltáním fantasy románů, plundrováním bratrovy sbírky komiksů a marnými pokusy o hru na kytaru. Vystudovala Kalifornskou univerzitu v Los Angeles a pracovala v deníku Washington Post.
  Se svou rodinou žije nedaleko San Franciska. Román Jiskra v popelu (2015) začala psát během nočních směn, když pracovala jako editorka. Kniha vyhází ve dvaatřiceti zemích a dostala se na žebříček bestsellerů New York Times.
  Filmová práva zakoupila americká společnost Paramount, na koprodukci se bude podílet autorčin bratr Haroon Saleem (producent filmu Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka) a Mark Johnson (producent série Letopisy Narnie, filmu Rain Man nebo Zápisník jedné lásky).

  "Vsadil jsem na tebe deset marek." Voják vypadá skutečně ztrápeně. "Ale rozkaz je rozkaz." 
  A pak povolí sevření ruky a nechá mě spadnout. 
  Ten pád trvá celou věčnost, ale zároveň ani chvilku. Srdce mi vystřelí do krku, žaludek se mi zhoupne a pak, po trhnutí, které mi otřese snad i lebkou, už nejednou dál nepadám. Ale ani nejsem mrtvý. Moje tělo visí připoutané k lanu, které mám zaháknuté za opaskem.
                                                                                                                              (XXII., Elias, str. 217)

  Musím říct, že tahle kniha je vážně jízda. Myslím, že i přesto, že doby, kdy byla všude k vidění jsou už pryč. Přesto však musím uznat, že ji nakladatelství Host nepropagovalo nadarmo a rozhodně si zaslouží vaši pozornost i v době, kdy už jsou všude vidět jiné tituly.
  Tím nechci říct, že by její sláva opadla. Neopadla, jen je trochu více v ústraní než na začátku. Moje oblíbené knižní série jako Cizinka nebo Měděný jezdec sice neporazila, přesto byla plná napětí a fantazie, kterou, jak je ostatně vidět na každé stránce této podařené fantasy trilogie, autorka rozhodně  nepostrádá.
  Autorka se nebojí použít násilí; bolest; utrpení; strach; psychické i fyzické strádání; podezíravost; lži, ale nebojí se také do příběhu zasadit také malinko něhy a lásky. A to bylo něco, co se mi na příběhu líbilo. Propojenost. Nejednalo se jen o city a emoce pouze kladného nebo záporného charakteru.
  Byla jsem až překvapená, jak báječně všechny emoce a povahové vlastnosti jednotlivých postav dokázala propojit.
  Tahle kniha mi svým dějem malinko,(ale opravdu jen malinko, protože jinak je tato kniha velice originální), připomněla moji oblíbenou Legendu od autorky Marie Lu. Ale myslím, že to bylo jen tím námětem o vzpouře proti režimu, protože jinak jsou tyto knihy; série i autorky naprosto odlišné.
  Sabaa  ráda využívá momentu překvapení pro čtenáře, který je tu podle mého názoru, využit hodně často. - Toť další plus pro knihu. Čtenář si díky tomu opravdu udrží pozornost po celou dobu četby.
  Spisovatelka se nebojí momentů hromadného zabíjení a ničení postav.
  Stvořila svět, který je naprosto originální a i přesto, že nejsem zrovna velikým příznivcem tohoto žánru, se mi kniha vlila do paměti a myslím, že si tam najde místo na delší dobu. Což je dalším důkazem, že je tento titul nesmírně čtivý.
  Styl psaní je svižný, rychlý, neúnavný a krásně poutavý.
  Laia i Elias mi byli od začátku moc sympatičtí, ale musím přiznat, že se mi nejvíce líbily kapitoly o životě Eliase, ale ani ty o Laie nebyly nejhorší.
  Velitelka je strašně zvrhlá bytost. To můžete posoudit už po pár kapitolách. hned na začátku je moment, který mě neskutečně moc zasáhl do hloubky srdce. Hned, ještě jsem nebyla ani v půlce příběhu, jsem si musela koupit í nedávno vydaný druhý díl Plamen v temnotě.

  "Strach může být i dobrý, Laio. Může tě udržet naživu. Jen mu nedovol, aby tě ovládal. Nedovol mu, aby do tebe zasel pochybnosti. Jestliže se strach chopí vlády, musíš použít jedinou věc, která je silnější, nezničitelná, a bojovat s ním: svého ducha. A své srdce."
                                                                                                                            (XLVII.; Laia, str. 426)

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminčin mazánek - Sarah Flint

Pilíře země - Ken Follett

Jsou světla, která nevidíme - Anthony Doerr