středa 19. června 2019

Vzorný syn - Čong Judžong

Autorka: Čong Judžong
Originál: The Good Son, Korea, 2016
V ČR: Petra Ben-Ari, Dobrovský/Vendeta, 2019
Počet stran: 320

Anotace: Jednoho brzkého rána šestadvacetiletého Judžina probudí podivný kovový zápach a telefonát od jeho bratra, který se ptá, jestli je doma vše v pořádku - uprostřed noci totiž volala jejich matka. Judžin nedlouho poté objeví její mrtvé tělo ležící v kaluži krve pod schodištěm v jejich stylovém apartmánu v Soulu. Na předešlou noc si příliš dobře nevzpomíná; jelikož celý život trpí záchvaty a má problémy s pamětí. Vše, co si pamatuje, je mlhotavý moment, v něm matka volá jeho jméno. Křičela snad o pomoc? Nebo prosila o svůj život?
  Pro Judžina tím začíná zběsilé třídenní pátrání po tom, co se té noci stalo, ale i po tom, kdo vlastně je on sám a co se ve skutečnosti celé ty roky skrývalo za příběhem jeho rodiny. Šokující a návykový thriller Vzorný syn zkoumá záhady mysli a paměti i pokroucený vztah mezi matkou a synem s neuvěřitelnou naléhavostí.

  Člověk, kterému někdo podřízne hrdlo a on se skácí na zem, zatímco silně krvácí z rány, si přece sám nerozcuchá vlasy do obličeje, nesloží ruce na hrudník a nelehne si způsobně na záda ještě předtím, než stihne umřít.

(str. 42)

  Judžina už od malička trápí záchvaty, které když dostane, neví, čeho se v daný okamžik dopustil. Nejinak tomu je i osudného rána, když od Hedžina obdrží telefonát, jestli se doma něco špatného neděje. Judžin o ničem podezřelém nemá nejmenší tušení. 
  Když ovšem vyjde ze svého pokoje a objeví mrtvou matku v kaluži krve, je mu jasné, že tu rozhodně něco nehraje. Po dobu tří dnů se pak snaží přijít situaci na kloub a také zjistit, kým vlastně je on sám. Při odkrývání rodinných tajemství zjišťuje věci, které by radši možná nevěděl... 

    Ale i tak jsem se nechtěl řítit  k záhubě jako tryskáč přepnutý na autopilota. Chtěl jsem nad sebou mít až do poslední chvíle vládu. Ať už tenhle podělanej malér dopadne jakkoli, chtěl jsem o svém životě až do konce rozhodovat. Sebral jsem zbytky posledních sil, abych udělal, co ještě udělat lze. Za každou cenu musím osvobodit ty ztracené dvě a půl hodiny ze tmy a vytáhnout je na světlo.  

(str. 146)

    Kniha je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž nejvíce mě bavila první a třetí, čtvrtá byla zajímavá a nejméně se mi líbila druhá kapitola. Ta mi přišla zbytečně zdlouhavá, brala bych ji tak o polovinu kratší. 
  Jsem však ráda, že jsem po druhé kapitole čtení nevzdala. To, co se stalo na konci čtvrté kapitoly, sice probudilo hrůzu, ale odsýpalo to. Děj tam získal na dynamičnosti. 
  Třetí kapitola s názvem Predátor nám poskytne možnost lépe nahlédnout do duše psychopata a poznat temné stránky člověka. 
  Musím říct, že vůbec nezávidím Judžinovi, protože jsem z příběhu měla pocit, že byl vždycky na všechno sám a se svými problémy, které měl, život není žádný med.
  Kdo byl ovšem největší chudák, byl Hedžin. Toho mi bylo nejvíce líto z celé knížky. Bylo vidět, že ho všechno, co se stalo, hluboce zasáhlo, což je více než pochopitelné.
  Když jsem příběh včera dočetla, byla jsem plná nejrůznějších pocitů, které se díky druhé kapitole spíše smísily.  
  Jsem ráda, že jsem si Vzorného syna mohla přečíst. Je zajímavé číst příběh o tom, jak funguje paměť i celkově celá lidská mysl. Pomocí thrillerů je krásně vidět, že všechny události, jenž se nám v životě stanou, mají zásadní dopad na naše příští chování, které se může projevit i po letech. 
  Přesto, že se mi druhá kapitola moc nelíbila, můžu s klidným svědomím říct, že jako celek kniha působí skvěle. Je čtivá, nápaditá a když pominu fakt, že se tam opakuje ohraný motiv vraždy i originální. 
  Knížka byla zajímavá jak z pohledu psychologie, tak už i jen tím, že ji napsala jihokorejská autorka. Knih z Koreje se k nám tolik nedostává. Myslím, že to je škoda. Tyto knihy jsou sice kruté, ale ukazují nám, že i takhle se bohužel lidé chovají.
  Knížku bych doporučila lidem , kteří mají zájem o to, dozvědět se něco o psychice člověka z trošku jiného pohledu a milovníky napětí. Myslím, že je tato publikace také skvělým materiálem pro studenty psychologie. Opravdu se zde do hloubky odhaluje, jak mozek ovlivňuje jednání lidí.
Osobně jsem se ještě s jihokorejskou autorkou nesetkala, nic jsem od ní nikdy nečetla a zjišťuji, že je to příjemná zkušenost, kterou si ráda při nějaké pěkné čtecí chvilce ráda zopakuju.
  Nemyslím si, že by tenhle příběh mohl sednout každému, jelikož nějaká akce tam sice je, ale více se tam řeší myšlenky, vzpomínky, minulost. Na druhou stranu však potěší každého, koho zajímá vnitřní stránka člověka a milovníky deníkových záznamů v knihách. Titul je sice napsán klasicky, ale objevují se zde i prvky právě deníku, což já mám hodně ráda. Oceňuju, když autoři do svých děl promítnou i něco trochu jiného (deníky, dopisy,...) - myslím, že je čtení potom zajímavější, živější a jakoby reálnější. Také mi přijde, že když se tam tyto prvky vyskytují, příběh plyne rychleji.
  Právě rychlost příběhu je vždy důležitá, protože pokud plyne rychleji, e pro čtenáře většinou atraktivnější. Přesto, že Vzorný syn nebyl stoprocentní, mohu ho jen a jen doporučit. Námět je rozhodně zajímavý.
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju Knihám Dobrovský.
Pro Vzorného syna si můžete skočit SEM.

  


 

sobota 15. června 2019

Nenechám tě odejít - Chevy Stevens



Autorka: Chevy Stevens
Originál: Never Let You Go, St. Martin´s Press, New York, 2017
V ČR: Ivana Svobodová, Ocelot, Praha 10, 2019
Počet stran: 400

Anotace: Motýlí efekt. Myšlenka, že i něco tak malého, jako třepetání motýlích křídel můře na druhém konci světa vyvolat tajfun. Lindsey se snaží vést poklidný život a zapomenout na minulost poté, co se ji její manžel Andrew pokusil zabít a byl poslán do vězení. Po jeho propuštění se však Lindsey začínají dít strašidelné věci. Vloupání do domu. Otrávení psa. Napadení přítele. Navíc se Lindsey rozhodne svěřit svému současnému příteli s drobnou lstí, kterou před lety Andrewovi provedla. A právě tato událost, mávnutí motýlího křídla, spustí kolotoč nečekaných událostí. 

  To je vedlejší účinek střízlivosti." Pokrčí rameny. "Když se ti celý život změní v peklo, musíš se tomu začít smát, nebo skončíš na oprátce, kterou sis udělala z prostěradla v cele."  

(19. kapitola; Sophie; str. 182) 
  Lindsey nikdy neměla jednoduchý život. Její manžel je alkoholik. Jak už to tak většinou bývá, když se napije, nezná slitování. Jednoho dne se jí dokonce pokusí zabít. Andrew skončí po událostech posledních dní ve vězení.
  Po odpykání trestu se opět ocitá na svobodě. V tu chvíli se Linseyin život. který se jakž takž začal vracet do normálu, strašidelně převrátí na ruby. Andrewova svoboda totiž přinesla i vloupání do domu, otrávení psa a dokonce i napadení současného přítele Lindsey.
  Lindseyin vztah se současným přítelem je natolik idylický, že se mu rozhodne svěřit s tajemstvím týkajícího se Andrewa, o němž nemá tušení ani její dcera Sophie. Události na sebe nenechají dlouho čekat...

  I potom, co jsem se probudila, snila jsem o vůni jeho kůže, jeho dotecích, chuti jeho rtů, o hlubokém smíchu, který se mi rozléhal v hrudi, o tom, jak bylo příjemné cítit pod rukama svaly jeho ramen.  

(32. kapitola, Lindsey, březen 2017, str. 307) 

  Chevy Stevens je autorka narozená na ranči, která píše velmi čtivým způsobem. Na knize je mimo jiné zajímavý také fakt, že v ČR vyšla poměrné v malých nákladech - pouhých 3000 výtisků, což je dle mého názoru hrozně málo. Je otázkou, zda-li je toto dobře či ne, každopádně aktuálně na databázi knih dosahuje neuvěřitelných 90 %!
  Ze začátku jsem byla nadšená. To víte, balíček jsem objevila v době, kdy jsem se zrovna vrátila z Moravy, (mimochodem bych tam hned vyrazila znovu) a dobrá nálada získaná zdejším pobytem se tak ještě znásobila. 
  Knížka má krásnou obálku. I když zimu nesnáším, ale nyní se na ni celkem s oblibou dívám, protože v těchto horkých dnech působí osvěžujícím dojmem. 
  Ze začátku se mi příběh zdál spíš takový hodně o vztazích a o minulosti. Minulost mi nevadila, miluju knížky, kde se rozebírá, co se s postavami stalo někdy dřív.
  Lindsey je silná žena, která toho musela hodně vytrpět. Divím se, že svou situaci zvládla.
  Sophii jsem měla celkem ráda, byla odvážná a nebála se riskovat.
  Vzhledem k tomu, že je kniha hodně o vztazích, objevuje se zde i nenásilně vsazená láska.
  Konec příběhu je svižný, napínavý a také strašně moc překvapivý. Překvapivý vlastně není slovo, které vás při dočtení napadne. Spíše je správné říct šokující. Někdy je všech o jinak, než si myslíme...
  Když jsem si četla, co na knihu říkají ostatní čtenáři, také událost nečekali. Jsem ráda, že nejsem jediná. I kdybych byla, nejdůležitější je, že jsem si děj užila.
  Doufám, že od autorky vyjde nějaká další kniha. Třeba i jiného žánru, ale další příběh z pera Chevy bych moc ráda uvítala.
  Tento titul rozhodně má co nabídnout. Každý si zde přijde na své, poněvadž tato knížka má vše, co by mělo dobré dílo obsahovat. Lásku, napětí, pocity... Asi se však nehodí, abyste jí četli, když máte zrovna slabší období. Zabývá se totiž hrozně vážným tématem, což by vaší psychice zrovna dvakrát neprospělo. Jinak je vhodná pro všechny milovníky napětí.
  Andrewa mi bylo hrozně líto. Každý někdy udělá chybu. Co už, nechte se překvapit, jak to celé skončí.
  Pokud jsem vás ještě dostatečne nemotivovala k k přečtení této poměrně novinky, možná vás přesvědčí fakt týkající se ochlazení v parných dnech. Převážná čast se totiž odehrává v zimě. To je docela motivace, ne? Téměř lepší než bazén. Taky vám ta obálka zezadu připomíná Červenou Karkulku? 

    si bouře zuří, jak se jí zlíbí. Můj boj je u konce. 

(32. kapitola, Lindsey, březen 2017; str. 313)

  E-shop megaknihy.cz nabízí knihy snad všech žánrů - přes scifi, fantasy, dobrodružné, historické, romantické až po kuchařky a odborné knihy. Kromě knih si můžete objednat např. filmy, omalovánky či hračky a kalendáře. Nabídka je opravdu široká, takže si myslím, že si zde vybere každý. Navíc ani poštovné není nic, co by vás mělo zruinovat - aktuálně pouhých 69 Kč. 
  Navíc se na portálu můžete zúčastnit soutěže o nejaktivnějšího recenzenta a potom vyhrát cenu - poukaz na nákup knih v určité hodnotě. Mimochodem - tato akce je super, sama jsem tam jednoho dne vyhrála, když jsem ještě neměla spolupráci s Dobrovským. 
  Rychlost dodání je také poměrně snesitelná a knížky vždy dorazí v pořádku, což je hlavní. 

    Fajn. Možná mám strach. Protože tě miluju až moc. Mohl bys mě opustit jako táta a pak bych umřela dvakrát. Myslela jsem, že tohle bude jednoduší. Ale není. Chybíš mi.

 (35. kapitola, Sophie; str. 332)

  Musím říct, že když jsem četla první knížku z tohoto nakladatelství, moc mi nevyhovovalo rozvržení textu. Jednalo se o knížku King. Musela jsem si na uspořádání odstavců zvyknout. U téhle knížky se grafika o dost zlepšila, což titulu jenom prospělo. Jen tak dál. 
  Pokud jste četli příspěvek Přírůstky - květen 2019, víte, že jsem nabídku na zrecenzování Nenechám tě odejít dostala zcela nečekaně. Po recenzi na Kinga jsem obdržela zprávu, že děkují za recenzi a budou se těšit za rok, až si u nich znovu vyberu nějakou novinku. Měla jsem z mimořádné nabídky - tak to stálo v emailu takovou radost, až o ní za chvilku věděli snad i sousedi. (Bez přehánění).
  MEGAKNIHY nepřestávají překvapovat, a proto je též nenechám odejít. Děkuju za knížku i za zlepšení nálady.
Nenechám tě odejít je z k zakoupení TADY. Tak honem pro ní!





 


  

                                                                                                 


pátek 14. června 2019

Prokurátor - Paulina Świst



Autorka: Paulina Świst
Originál: Prokurator, Polsko
V ČR: Martin Veselka, Knihy Dobrovský/Kontrast, 2019,
Série: Prokurátor (1. díl)
Počet stran: 304

Anotace: Třicetiletá a mimořádně atraktivní Kinga Błońská je šťastná žena. Tedy vlastně byla. Dlouhá léta žila po boku jednoho muže a jako brilantní advokátka dosahovala řady úspěchů v soudní síni. Teď jí však štěstí přestalo být nakloněno. Nestačilo že přistihla svého muře při nevěře, ale navíc se musela zhostit případu nebezpečného zločince zvaného Šedivák. A co hůř, tento zločinec je její nevlastní bratr, s nímž už hodně dlouho neměla - a nechtěla mít - nic společného. 
  Nešťastné události posledních týdnů se pokouší dostat z hlavy na diskotéce. Poprvé ve svém životě jí přepadne chuť zachovat se nezodpovědně... a podaří se jí snad až příliš. Skončí v bytě jistého    Łukasze, kterého jen krátce předtím poznala na tanečním parketu. Po extatickém milostném dobrodružství se - uspokojená sexuálně, ale i s morální kocovinou - nepozorovaně vytrácí domů. O pouhých pár hodin později zjišťuje, že smůla se jí na paty přilepila snad definitivně. Ten "milenec na jednu noc" je totiž prokurátorem, který vede vyšetřování případu jejího nevlastního bratra. A aby toho nebylo málo, všechno nasvědčuje tomu, že mimopracovní styky Kingy a  Łukasze nezůstanou jen u jednoho žhavého setkání... 

  

  Instinktivně jsem po tak brutálním začátku vykřikla a pokusila jsem se ho ze sebe shodit. Chytil mi však jednou dlaní ruce a zvedl mi je za hlavu.

"Holčičko, nebuď sobecká," zašeptal mi do ucha a celou dobu se přitom ve mně pohyboval.

  Dělal to pomalu a užíval si každý pohyb.

„Bude se ti to líbit…“


(str. 13)
  Kinga bývala kdysi ženou, která má ve všem štěstí. Život v ideálu se však začal měnit v den, kdy přistihla svého manžela při nevěře. Myslela si, že větší smůla ji potkat nemohla. Mýlila se. Na scéně se totiž objevil její nevlastní bratr Šedivák, o němž si myslela, že o něm již neuslyší. Její život se prostě změnil v jeden velký omyl. 
  Aby přebyla svůj žal a zklamání z posledních dnů, vyráží na diskotéku, kde se setkává s pohledným Łukaszem. Rozhodne se zachovat neuváženě. Tak se z Łukasze stane milenec na jednu noc. Ráno poté si Kinga myslí, že už smůla není v dohledu. Chyba! Muž, se kterým strávila noc, je totiž prokurátorem případu jejího nevlastního bratra Šediváka. Bez ohledu na okolnosti schůzka Kingy a Łukasze nebude poslední...


„Chladnej, vždyť Glivice nejsou Neapol. Další takový případ tu bude za deset let. Do tý doby mě zavřou do blázince, kde budu v kazajce mlátit hlavou do zdi bytostně přesvědčenej o tom, že jsem faktura na benzin.“

(str. 41) 

     Paulina Świst je polská autorka narozená v Glivicích. Na to, že se jedná o první díl ze série, autorka nasadila celkem vysokou laťku. Příběh je čtivý, neskutečně návykový a chvílemi se u hlášek Kingy i Łukasze zasmějete. (Obzvláště u něj). 
  Přesto, že na obálce je napsáno "ŽHAVÝ SEX, BŘITKÝ JAZYK, NEKONEČNÁ JÍZDA", děj zdaleka nestojí pouze na sexu. Naopak mi přišlo, že sex byl v příběhu spíše okrajový. 
  Spisovatelka nám svým dílem přiblížila chování zločinců. Šedivák je vypočítavý zmetek, kterému žádná lumpárna není cizí. 
Knížku jsem dočetla už před nějakou dobou, ale neměla jsem čas udělat recenzi. Jednoduše špatná organizace. Můj problém, omlouvám se. 
  Titul má krásnou obálku, která na první pohled zaujme nejen díky zmiňovanému motu, ale především také díky pěkně ladícím barvám.  Jedná se o paperback (pevnější než běžné), což mi vůbec nevadí. 
  Jak už jsem psala výše, nejedná se o román pouze o sexu, spíše bych řekla, že jde o sexem okořeněnou zdařilou detektivku. Takové napětí, jaké panuje zde, jsem dlouho při čtení nezažila. 
  Bylo mi líto, co Kingu potkalo a soucítila jsem s ní. Na druhou stranu však měla štěstí, že Łukasze potkala. Naproti tomu samotný Łukasz je fešák, na kterém je vyloženě poznat, že si umí užívat drobných radostí života. 
  Na dynamice přispívá také fakt, že kromě sexu a napětí zde najdete i již řečené vtipné hlášky, u kterých jsem se leckdy smála dokonce i nahlas. (To se stalo právě v případě druhé ukázky. Četla jsem si jí asi třikrát a pokaždé tento odstaveček pobavil.) Pokud jde o další plusy titulu, musím vyzdvihnout čtivou ich-firmu z pohledu hlavní dvojice, která je pro většinu čtenářů příjemnější na čtení. 
  Přesto, že knížka nemá klasicky číslované kapitoly, jednotlivé úseky jsou vždy oddělené symbolem, abychom poznali, kde začíná Kingy nebo  Łukaszův pohled, podle toho, čí část je zrovna na řadě. 
  Pokud jde o to, čí část se mi nejvíce líbila, popravě nevím. Kingu jsem více chápala, (lépe jsem se vcítila do jejích pocitů, když jsem holka), ale Łukasz je prostě "řízek". Rozhodně s ním nebyla nuda. 
  Mimo sexu, detektivních zápletek a vtipných situací zde najdete také určitá tajemství spojená s minulostí některé z postav. Přiznám se, že jsem toto odhalení vůbec nečekala a nikdy bych nad věcí takhle neuvažovala.
  Je vidět, že autorka je právnička, protože má podle mého názoru pěkně zmapované prostředí a uvažování kriminálníků. Celkem ráda čtu takovéto příběhy, protože události napsané v knize, jejíž autorky jsou policistky nebo právničky působí věrohodně, reálně a mnohdy i děsivě.


  Vzal jsem Kingu do náručí a zamířil ke schodišti. Vynesl jsem ji do bytu a položil ji na postel v ložnici. Nechtěl jsem, aby spala v nepohodlných riflích. Sundal jsem jí kalhoty, blůzku, podprsenku a oblékl svoje tričko. Necudné myšlenky jsem držel na uzdě… Jemně jsem jí odhrnul vlasy z obličeje a se znepokojením hleděl na stále rostoucí modřinu na jejím čele. Otevřela oči. 

  „Łukaszi,“ vyhekla a zvedla ruku, aby se dotkla mého obličeje. 

  „Copak, holčičko?“ zeptal jsem se ochraptělým hlasem. 

  „Zůstaneš tu?“

  „Ano. Spi.“ Pohladil jsem ji po tváři a ona se obličejem schoulila k mé ruce. Po chvilce začala pravidelně oddychovat. Opět usnula.

(str. 102) 

  Myslím, že potkat muže, jakým je prokurátor Łukasz v této knize, je snem každé ženy. Nebojí se do ničeho jít po hlavě, je zkrátka svůj. Na nic si nehraje. Nebojí se jít za svým, přitom není sobec.
   Stránky doslova ubíhají pod rukama a než se nadějete, jste na konci a zjišťujete, že nevíte, co dál. Nevíte, jestli se máte začít smát nebo plakat, že příběh skončil. Prostě nevíte, co si počít. 
  Poslední dobou, (snad od té doby, co jsem založila videa s názvy Emočník), si všímám, že příběhy jsou doslova prošpikované emocemi. Tento fakt jsem v minulosti, přiznám se, zase až tolik nesledovala. Jasně, že když jsem četla např. příběh z druhé světové války, tak jsem postřehla, že je děj silnější, ale u těch ostatních knížek jsem pocity postav zase tolik neřešila. Nevím, možná jsem se do nich neuměla pořádně vcítit, ztotožnit se s nimi... 
 Prokurátor je též nabitý silnými emocemi, které vás jistě zasáhnou, když si knihu přečtete a zjistíte, o jakých pocitech mluvím a čím jsou vyvolány. Tento příběh má hloubku. Jedná se o jednu z nejlepších knih s erotickým námětem, jaké jsem doposud četla. Spojení napětí a erotiky prostě funguje. Ani na chvilku jsem se nenudila. 
    Publikaci bych doporučila čtenářkám od osmnácti let, které mají rádi napětí s kapkou žhavého sexu. Rozhodně stojí za pozornost. Zaručeně se nebudete nudit. Myslím si, že si kniha má šanci najít hodně čtenářů, protože každý si zde přijde na své.  
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju knihkupectví Knihy Dobrovský. 
Knihu zakoupíte ZDE.

   

  Ovládl jsem svou chuť zlámat mu ruce v loktech, ale pokud je hned nesundá z jejích boků, nejspíš se k tomu nápadu vrátím.

(str. 284) 

 


 

neděle 9. června 2019

Skleněný trůn - Sarah J. Maas

Autorka: Sarah J. Maas
Originál: Throne of Glass , 2012
V ČR: Ivana Svobodová, CooBoo, 2016
Série: Skleněný trůn (1. díl)
Počet stran: 392

Anotace: Je jí 18 let a jmenuje se Celaena. Od dětství byla trénovaná k jedinému úkolu - stát se nejlepším zabijákem v Endovieru. Je však chycena a odsouzena k doživotnímu vězení. Aby získala zpět svoji svobodu, musí v turnaji na život a na smrt  porazit ty nejobávanější zločince. Její soupeře ale ohrožuje něco tajemného a děsivého. Nelítostný boj na život a na smrt začíná...

  Knihovny byly plné myšlenek  - možná nejnebezpečnějších a nejmocnějších ze všech zbraní. 

  Teprve osmnáctiletá Celaena Sardotien je nejbávanější vražedkyní. Má však takový problém - již rok si odpykává trest v solných dolech, kde nikdo tak dlouho nepřežil. Nemůže tak svoje schopnosti moc ukazovat. Je nesvobodná.
  Jednoho dne dostane nabídku od samotného korunního prince Doriana, že by se mohla stát královou bojovnicí. Králi by v případě výhry v turnaji musela sloužit po čtyři roky a pak by byla volná. Celaena tolik touží po svobodě, že nabídku turnaje přijímá. Její život však neohrožují pouze soupeři, ale i něco tajemného...

  A čas jeví jitro v tmách! 

  Po sérii Dvůr trnů a růží jsem se vrhla na Skleněný trůn, který je (zatím) o malinko slabší než Dvory. Vím, že někomu se Trůn líbí víc, ale já mám zatím radši Dvory. Nevím, možná mi chybí víly.   Sarah J. Maas má neuvěřitelný talent napsat skvělou knihu a ani tato není výjimkou.  Před faktem, že Skleněný trůn je její prvotinou, která je tak povedená a oblíbená ve spoustě zemích, bychom měli všichni smeknout. Do svých příběhů vybírá postavy se silnými charaktery a pohnutými (nelehkými) osudy.
  Nevím, zda-li mám radši Doriana nebo Chaola. Podle mého názoru má každá něco do sebe. Popravdě bych nechtěla být Celaenou.
   Na konci je nenásilně naznačen milostný trojúhelník, který se snad v dalších dílech rozvine. Navzdory tomu, že většina z vás nemá milostné trojúhelníky ráda, já jsem jiná. Takhle - v životě je přímo nesnáším, ale co se týče knih či filmů, tam je mám ráda, protože je příběh jakoby napínavější. Vyberete si svého oblíbence, kterému přejete štěstí. A někdo výběr hlavní hrdinky nedopadne úplně podle vašich představ...
  Někomu přišlo, že Celaena postupně vyměkávala, ale já jsem takový dojem úplně neměla. Jako jasně, byly chvíle, kdy jsem si to přece jen říkala, ale pak jsem si na druhou stranu musela připustit, že bychom si měli připustit jednu věc, který je celkem stěžejní - Celaena svůj život neměla vůbec jednoduchý, a proto si užívala luxusu získaného při turnajích.
  Dorian mi byl sympatický. Líbilo se mi, jak se vůči ní zachoval. Kapitán stráží Chaol působí jako vtipný týpek, který si rád dělá z druhého srandu. Občas umí jeho legrace i ublížit. Nevím, jak Celaeně, ale kdybych byla na jejím místě, nevím, jestli bych některé z jeho popichování ustála. Na druhu stranu taky umí ukázat klady.
  Asi nejlepší postava byla Nehemia. Scény s ní jsou svižné. Úplně jsem si jí zamilovala a myslím, že by z nás byly dobré kamarádky, kdybychom se měly možnost potkat v realitě.  Působí důstojně, noblesně, elegantně a mile.

  Cítila, jak se jí srdce zvětšuje v hrudi a nepřestává růst.

  Naprosto mi vyhovuje autorčin styl psaní. Líbí se mi, že  ve svých dílech utváří postupně rozvíjející děj, který vyvrcholí akcí až na samotném konci. Styl psaní je čtivý, i když popisuje krajinu, tak vám připadá, že se tam toho vlastně děje dost. Sarah J. Maas prostě umí psát a myslím, že by dokázala čtivě napsat i obyčejný nákupní seznam. Je vidět, že jí psaní baví, světy má promyšlené a má velkou fantazii, kterou se nebojí poslat dál prostřednictvím svých poněkud objemnějších a to je dobře knih.
  Autorčiny série jsou vhodné nejen pro čtenáře young adult (i když bych ji doporučila spíše od 15 let), protože je tam docela dost sexu a nějaké násilí, ale i pro dospělé. Zkrátka věřím, že jsou její knihy vhodné pro téměř všechny věkové kategorie.
  Sarah si libuje v tom, že do svých příběhů vkládá magii. Ne jinak tomu je i zde. Sice ne tolik, kolik bychom si možná přáli, ale přijmeme-li skutečnost, že se jedná o první, vyskytují se zde kouzla celkem dost.
  Další věc, kterou na jejích knihách zbožňuju kromě magie, jsou právě víly. Před přečtením Dvorů jsem nevěřila,že by mě téma víl ještě v tomhle věku mohlo bavit, ale věřte nebo ne, baví. Docela mě zklamalo, že jsem se v Trůnu zatím s žádnou vílou nesetkala. Ale byl určitý náznak, tak snad v příštích dílech...
  Knížku bych rozhodně doporučila všem, kteří ještě nečetli a mají rádi kvalitní fantasy. 

"Ale přiznám se, že nic takového jsem nečekal. A přiznám se, že bez ohledu na to, jak zbytečné a zvrhlé to klání bylo, jsem vděčný, že tě přivedlo do mého života. Dokud budu žít budu za to vděčný." 

 

sobota 8. června 2019

Jih proti Severu: Margaret Mitchellová



Autorka: Margaret Mitchellová
Originál: Gone With the Wind, Macmillan, New York, 1968
V ČR: Zdeněk Hron, Naše vojsko, Praha,  1991
Série: Jih proti Severu (1. díl ze 2)
Ilustrace: Adolf Born
Počet stran: 496

Anotace: Dramatický milostný příběh Scarlett O´ Harové a Rhetta Butlera dojímal i provokoval celé generace čtenářů a dodnes si udržuje přízeň širokého publika. V českém jazyce vždy vycházel ve dvou svazcích. Nové vydání tuto tradici dodržuje.
Scarlett, krásnou, rozmarnou a tvrdohlavou dceru majitele plantáží, vychovávají jako pravou jižan
skou dámu, která se musí podřizovat přísným společenským pravidlům a tradicím. Její výbušná povaha se ale proti konvencím vzbouří, když se zamiluje do romantického Ashleyho Wilkese a rozhodne se ho získat za každou cenu, bez ohledu na to, že je zasnoubený s jinou ženou. Když se Ashley ožení s Melanií, Scarlett se provdá za jejího bratra. Krátce nato však do jejich života zasáhne válka a Ashley, stejně jako Scarlettin manžel, odchází s armádou.
Nyní už ovdovělá Scarlett žije se svým synkem a Melanií v Atlantě, kam zatím válečná vřava příliš nedolehla. Po čase se ve městě ke Scarlettině nelibosti objeví arogantní kapitán Rhett Butler. Scarlett přijímá jeho dvoření, přesto není schopná se vzdát lásky k Ashleymu. Až když Georgii zasáhne válečná vřava, se Scarlett změní. Z vrtošivé dívky se stane samostatná ctižádostivá žena, která udělá cokoli proto, aby zachránila nejen milovanou plantáž, ale také životy svých nejbližších. Po smrti druhého manžela Franka se provdá potřetí, k velkému pohoršení celé Atlanty si vezme Rhetta Butlera. Tak začíná jejich bouřlivé manželství plné nepochopení, sporů a nedorozumění. Stále je tu totiž Scarlettina láska k Ashleymu...
 



  Až na beznadějně nemocné a těžce zraněné muže Scarlett žila výhradně se samými ženami a to jí šlo na nervy, protože ženám nejen nedůvěřovala, ale navíc se s nimi - což bylo ještě horší - vždycky nudila. 

(Kapitola 8, str. 155)

  Příběh Scarlett O´Harové je dnes už tak známý, že se stal téměř klasikou. Knížka zpracovává téma, o kterém se ve škole příliš nedozvídáme a myslím, že je to škoda. Margaret Mitchellová na základě faktů zpracovává krásný, srdceryvný počin o lásce a válce. 
  Scarlett je zde líčená jako rozmazlené děvče, která se s postupem času stává ženou. Musíme uznat, že doba, ve které žije, není v žádném případě jednoduchá. Na jednu stranu jí litujete a chápete, na druhou stranu máte chuť jí jednu vrazit, aby se už konečně probrala. 
Scarlett miluje Asleyho, který si má vzít jinou ženu - Melanii. S tím se však jedna z hlavních ženských postav nehodlá za žádnou cenu smířit a rozhodne se, že ho Melanii jen tak nenechá.  Mezitím však Scarlett přijímá nabídku k sňatku od Melaniina  bratra. Dny plynou, objeví se nové skutečnosti a přijíždí Rhett Butler, který si též jako Scarlett jde za svým cílem... 
  Vztah kapitána Rhetta a Scarlett i po letech komplikují stále trvající city k Ashleymu. Inu, vztahy této ženy nejsou holt nejjednodušší.... 

Ženy své muže milovaly, věřily v ně a důvěřovaly jim do posledního dechu. Jak by se takovým ženám, jaké byly ony, mohlo stát něco hrozného, když mezi nimi a Yankeei stojí pevná hráz oddaných mužů v šedých uniformách? Copak od počátku světa existovali takovíhle muži - takoví hrdinové, kteří se před nikým neskloní, tak galantní a něžní gentlemani?

(Kapitola 9, str. 167)

  O knížce jsem se dozvěděla hlavně skrz seriál Vyprávěj, kde si jedna postava nechala přezdívat Scarlett právě díky této knížce, kterou si zamilovala. Už v té době, kdy jsem seriál s mámou sledovala, mě knížka zaujala. Rozhodla jsem se, že si jí přečtu. 
  Titul jsem ke své velké radosti objevila ve školní knihovně, a tak jsem si jí půjčila. Kdo nemá čas chodit do knihovny (já taky ne, zabíjela jsem čas mezi odpoledkou), tak nesmutněte, protože knížka je v poměrně novém vydání z roku 2008 k sehnání.
  Knížku jsem nakonec četla poměrně dlouho, což se mi normálně nestává, ale měla jsem jich rozečteno několik, takže jsem po této třeba čtrnáct dní nesáhla. Ne proto, že bych neměla zájem ji dočíst, protože mě bavila, ale prostě jsem zkrátka špatně rozvrhla čas nebo ho neměla.  
  Margaret Mitchellová má pomalejší, přesto stále čtivý styl psaní. Hrozně si libuje v popisech války (té situace, ne válečných zranění) a dává tak čtenáři možnost zažít příběh společně s postavami. 
  I když jsem někdy měla chuť dát Scarlett facku, většinu času mi jí bylo jen líto a soucítila jsem s jejími starostmi či problémy. Myslím, že byla ve své době nedoceněná a nepochopená nebo alespoň takový jsem při čtení měla dojem.   
  Ashley byl fajn, ale já jsem si daleko víc zamilovala kapitána Rhetta, který byl pozorný, milý i přesto, že nebyl okolím chápán příliš lichotivě. Ashleyho jsem někdy měla trochu problém pochopit. Občas mi totiž přišlo, jakoby nevěděl, co přesně chce. Takové chování nemám moc ráda. 
  Melanie byla obyčejná žena, která milovala svého muže. Chvílemi se vůči Scarlett zachovala poněkud necitlivě a divila jsem se, že hlavní postava celou situaci zvládá. 
  Přesto, že je příběh pomalejší, líbil se mi. Naopak mi vyhovovalo, že dějová linka je zde klidnější, protože s dynamickými knihami, které jsem měla spolu s touto rozečtené, mi občas dávaly pěkně zabrat. 

  "Zůstanete sobecká až do konce, že, moje milá? Myslíte jenom na svou vzácnou kůži a zapomínáte na statečnou Konfederaci. Jen si představte, jak můj příchod v hodině dvanácté pozvedne morálku našich jednotek!" Z hlasu mu čišela poťouchlá něha. 

(Kapitola 23, str. 376) 

  Tato se podle mého názoru skvěle hodí do kolekce videí, které natáčím - jedná se o Emočník. Sekce Emočník je pocitech, právě o emocích. Kniha je totiž plná emocí. Vyskytuje se zde především láska, smutek, ale také zoufalství, naděje, víra a spoustu dalšího.
  Myslím, že kdybych měla na čtení knížky čas, přečetla bych jí daleko rychleji. Přesto jsem si jí fakt užila.
  Měla jsem ráda slovní přestřelky Rhetta a Scarlett. Doufám, že v dalším díle dostane Rhett víc možností se projevit. Přišlo mi totiž, že se zde vždycky objevil a zase vypadnul ze scény a takto pořád dokola. Je mi to líto. Rhett je super postava a chtěla jsem si ho v knize užít víc.
  Knihu jste předpokládám, alespoň většina z vás znali, ale co jste možná nevěděli, je, že podle knihy vzniknul také stejnojmenný seriál (či dvoudílný film). Já se na film určitě plánuju kouknout. Pokud se někdo toužíte do Jih proti Severu pustit a přesto se bojíte, že by vás příběh kvůli pomalejšímu tempu nemusel bavit, zkuste si pustit alespoň film. Snad je minimálně stejně dobrý, jako kniha. 
  Jak už jsem napsala výše, Jih proti Severu čítá dva svazky. Na další díl se těším. Přesto, že knížka skončila otevřeně, vůbec nevím, co by mělo být v další části. Nechám se překvapit… Jsem hrozně zvědavá, jak celý příběh dopadne. 
  Kromě hlavních postav zde najdete i celkem dost postav vedlejších, kteří mají neméně pohnuté osudy minimálně tak, jako Scarlett. 
  Mimo války a lásky zde najdete také krásně vykreslený Sever i Jih (jejich "povahy" a charakteristiky). Hodně věcí se zde dozvíte také o pěstování bavlny. (Ne, že by to tam bylo nějak hrozně podrobně rozepsané. Tento popis slouží pouze proto, aby si čtenář udělal vlastní obrázek o bavlníku.) 
  I když mám historii v knihách moc ráda, nejsem žádný odborník, ale dle mého názoru je tahle knížka zpracována v souladu s historií. Čtenář si skrz stránky mimo jiné bude moci "nahlédnout" i do tehdejších lazaretů, kde zůstávali nemocní a zranění. Tyto pasáže právě o lazaretech a bavlně mě po obecné stránce dění zaujaly nejvíce. 
  Příběh bych doporučila všem, kteří mají rádi  hluboké romantické historické příběhy o nelehkých osudech v dobách války. Každý příběh o lásce a boji nám ukazuje, že i za dob války a neštěstí si umíme zachovat svou lidskost. A tak to má být... 


  "Drahá Scarlett! Vůbec jste nezůstala bez pomoci. Žádný člověk, který je tak sobecký a zároveň rozhodný jako vy, nezůstane nikdy sám a bez pomoci. A Bůh chraň Yankee, kdyby se vám náhodou připletli do cesty!"

  Rhett prudce seskočil z vozu, a zatímco ho Scarlett, celá vyjevená bezradností, sledovala, obešel koně a přistoupil k ní.

(Kapitola 9, str. 376) 


   


  




Manželský pakt - Michelle Richmond

Autorka: Michelle Richmond Originál: The Marriage Pact, 2017 V ČR: Květa Palowská,  Domino, 2017 Počet stran: 503 Anotace:   My ...