Blízko obzoru - Jessica Koch

Autorka: Jessica Koch
Originál: DEM HORIZONT SO NAH, FeuerWerke Verlag, Hamburk, 2016
V ČR: Olga Vogelová, Dobrovský, Omega, Praha 4, 2017
Počet stran: 464

"Danny je mnohem víc než můj přítel," spustila. "Je pro mě vším. Je mojí rodinou. Nade všechno ho miluju. Bez váhání bych pro něj umřela, kdyby to jen bylo možné!" 
                                                                  (Únor 2000, str. 91)

 Jedná se o příběh, který si autorka sama prožila. Jessice bylo sedmnáct let, když potkala kluka jménem Danny. Zpočátku na ni Danny (správně Danijel), působí jako typicky namyšlený borec, a proto ho celkem odmítá. Uvědomuje si však, že se jí líbí, protože se jedná o nejkrásnějšího muže, kterého do té doby viděla.
  Není těžké uhodnout, že shodou několika okamžiků se do sebe zamilují a budou spolu chodit. Jessice se však na jejich vztahu pořád něco tak úplně nezdá. Nebo lépe řečeno - postupně, jak se jejich vztah rozvíjí, zdají se jí některé věci zvláštní. Nezvyklé. Zdá se jí, že kluk, kterého potkala, má strašlivé tajemství, které jí zatím neprozradil. Zdá se jí, jako by se něčeho bál...  Abych byla úplně přesná, ona ví, čeho se bojí, ale neví celou pravdu...
  Danny je obětavý, hodný mladík, který velice miluje Jessicu a to i přesto, že svým citům chovaných k ní snažil zpočátku ubránit.
  Postupně zjišťujeme, že Danny vůbec není ten, za koho jsme ho za začátku mnozí z nás pokládali. Byl totiž úplně jiný, než kým se zdál být na začátku a jeho chování bylo zcela pochopitelné....

Já přešla jen na druhý břeh,
neskonal můj tichý dech. 
Ve vašich srdcích zůstávám,
ve vašich krocích kráčím dál. 

Už nemrazí mě země chlad,
už temnota mě nesvírá,
paprsek světla ke mně pad´,
svoboda se mi otvírá.


Odlétlas do oblak a do nebes.
Země se ještě steskem chvěje. 
Jsi teplá záře jasných hvězd, 
co srdce mé rozehřeje. 

Tisíce snů skonaly s tebou, 
čas rány zhojí, jizvy, ty už se nerozplynou.
                                                                                                                             (Duben 2002, str.330)

JESSICA KOCH (* 1982)
  pochází z německého Ludwigsburgu a dětství prožila mezi poli a koňmi. V sedmnácti letech se seznámila s Dannym, s nímž prožila neuvěřitelně silnou lásku, kterou však provázelo mnoho obtíží a komplikací. Tento vztah jí zcela změnil život a ukázal, že za úspěchem a sebevědomím se může skrývat i netušená druhá strana mince. 
  Svůj příběh sepsala již v roce 2003, ale nezveřejnila ho. Psaní pro ni představovalo spíše terapii a vyrovnání se se ztrátou přítele. Až za podpory manžela jej s velkým časovým odstupem dokázala vydat. Poté co román Blízko obzoru vyvolal u čtenářů velký ohlas, rozhodla se pokračovat románem o Dannyho těžkém dětství (Blízko propasti) a o jeho vztahu s Christinou (Blízko oceánu).

  "Smíš brečet," řekl mu. "Kolik a jak dlouho chceš. Ale až přestaneš, tak se sebereš a nebudeš to vzdávat. Rozumíš?" 
                                                                                                                                                                                                                                        (Říjen 2002, str. 392)

  Tahle kniha je neskutečně moc silná. Řekla bych že si jí zamilují zvláště milovníci knihy "Hvězdy nám nepřály" nebo pravdivých příběhů o lásce, což jsem třeba já. Co se na knize mnozí jistě ocení je také to, že se nejedná o červenou knihovnu, ale o skutečný příběh psaný samotným životem. 
  Oproti již zmiňovanému titulu od Johna Greena, se mi líbí, že se zde není Danny takový jako Hazel. Oba je potkalo neštěstí, to je jasné, ale Danny se tomu tak nepoddává jako hlavní hrdinka Hvězd. Neštval mě. Bylo mi ho líto a s každou stránkou navíc jsem si říkala věty typu:  "Nic horšího už ho potkat nemohlo" nebo "Kolik toho ještě bude muset snést, chudák?"
  Vlastně jsem si zamilovala všechny tři postavy - jak Dannyho, Christinu; tak také samotnou autorku. A jejich chování jsem po většinu času chápala. 
  U téhle knihy jsou situace, kdy jsem se i nahlas zasmála, ale také jsou situace, kdy se mi pod návalem slz rozpíjely písmenka a musela jsem na chvilku přestat číst. Dokonce jsem si i poplakala, což se mi delší dobu u knihy nestalo. 
  Vím, že další díly si rozhodně nenechám ujít a těším se na ně. Vlastně bych si je ráda přečetla v dohledné době, musím si však počkat na překlad. Ale pak... Pak už budou jenom moje. 
  Musím říct, že kdybych jediné, co na tomto světě zažiju, mělo být to, že potkám někoho, kdo mě bude tak milovat, nelitovala bych. Mnozí z vás, kteří knihu četli, mi jistě dají za pravdu, když řeknu, že kdyby tahle láska byl poslední zážitek v našich životech (nebo alespoň poloviční), odešli bychom všichni se šťastným úsměvem na tváři. 
  Styl psaní je hrozně čtivý, hltala jsem stránku za stránkou. Má krásnou obálku. 
  Hrozné je to, že se tenhle příběh opravdu stal. Na druhou stranu je ale strašně moc krásný a každou vteřinu čtení si přejete, abyste takovou lásku jednou potkali i vy. Nebudu lhát - já jsem si to přála...
  Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega a společnosti Knihy Dobrovský. 
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.
  

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky

"Miluju tě," řekl Danny. "Nade všechno. Víc než svůj bezvýznamný život."
                                                                                                                   (Prosinec 2002, str. 431)

DOPORUČUJI!
PS. Výše zmiňovanou báseň jsem si četla 3x, naprosto mě dostala. 
                                                                       

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminčin mazánek - Sarah Flint

Pilíře země - Ken Follett

Jsou světla, která nevidíme - Anthony Doerr