Inheritance - Christopher Paolini
Originál: Inheritance, Random House Cildren´s Books, 2011
V ČR: Olga Staníčková, Fragment, 2012
Série: Odkaz Dračích Jezdců (4. díl)
Počet stran: 728
Anotace: Osud celé Alagaesie spočívá na prsou Eragona, dračího jezdce, a jeho dračice Safiry. Dlouhé měsíce bojů přinesly naděje na vítězství, ale také velké ztráty. Rozhodující bitva je ale teprve čeká. Musí se postavit Galatorixovi. Jestli ho neporazí oni, tak nikdo. Dokáží porazit zlého krále a navrátit do Alagaesie klid a mír? Pokud ano, kolik je to bude stát sil?
Eragon odrazil bodnutí hbitým pohybem zápěstí. Máchl Brisingrem tak rychle, že člověk ani elf to nemohli zaznamenat. Voják vystrašeně svraštil obličej, když si uvědomil svou chybu. Pokusil se utéct, ale stihl se pohnout sotva pár palců. Eragon udělal výpad vpřed a zasáhl ho do břicha.
(Dobývání, str. 14-15)
Uplynulo mnoho dní, co se dračí Jezdec jménem Galbatorix chtivý moci vzbouřil a došlo tak k pádu Jezdců. Když však Eragon, prostý chlapec žijící na statku, našel podivný modrý kámen (ve skutečnosti vejce), naděje na obnovení Jezdců se opět stalo reálnou možností. Z vejce se vylíhla dračice, kterou Eragon pojmenoval Safira a od té doby jsou spolu nerozlučná dvojka...
To všichni už předpokládám, když čtete tuto recenzi víte. Co ale nevíte je to, co se stalo po třetím díle knihy "Brisingr". Jak jistě víte, Inheritance je závěrečným dílem této série, a proto se konečně dozvíme, jak to bude s osudem celé říše. Asi každému, kdo četl první tři díly, je jasné, že se schyluje k závěrečné bitvě.
Osud celé říše leží v Eragonových rukou a na křídlech a jeho milované Safiry. Jistě si domyslíte, mezi kým se bitva má hlavně odehrát. - Má se odehrát především mezi Eragonem, (který na boj pochopitelně nebude sám) a mezi proradným zrádcem: čarodějem a králem Galbatorixem. Myslím, že tahle informace postačí k tomu, abyste si udělali o celém ději obrázek. Podotknu ještě snad jen to, že nic, co se boje a následujících událostí týče, nebude v žádném případě jednoduché. A události nedají zabrat jen místním obyvatelům či Galbatorixovi, ale především také samotnému čtenáři, který napjatě z povzdáli sleduje, co bude dál...
"Moje city se nezmění," prohlásil s naprostou jistotou.
Dlouhou a napjatou chvíli si prohlížela jeho tvář. Pak uviděl proměnu v jejích očích a ona dodala: "Pokud ne, pak... možná časem..." Položila mu ruku na tvář. "Teď ode mě nemůžeš žádat víc. Nechci s tebou udělat chybu, Eragone. Na to jsi příliš důležitý... jak pro mě, tak pro celou Alagaesii."
(Fírnen, str. 679)
Christopher Paolini je americký spisovatel, narozen 17. 11. 1984. Jak už jsem psala v mé (nepříliš zdařilé recenzi z roku 2015, kdy jsem tento blog založila), má můj velký obdiv, protože svůj první román s názvem Eragon, začal psát již ve svých pouhých patnácti letech a dokázal z knihy vytvořit bestseller. Přijde mi celkem zajímavé, že série měla původně končit již knihou Brisingr, ale kvůli nutnosti dovyprávět tento úžasný příběh, se Odkaz Dračích Jezdců stala tetralogií.
Pak Safira a Fírnen bok po boku vyletěli a zamířili přes les na východ. Roran seděl za Eragonem a držel se ho kolem pasu. Kuarok byl opět zavěšený na Safiřiných drápech a jeho těl odráželo sluneční světlo jako zrcadlo.
(Odloučení, str. 714)
Čtvrtý, závěrečný díl nebyl úplně na pět hvězdiček, byl spíše na čtyři a půl. Na to, že tahle kniha má směřovat k závěrečné bitvě, myslím, že mohla být mezi Eragonem a Galbatorixem delší. Přišlo mi, že Galbatorix ke konci boje byl asi značně unavený, takže se nebojoval tak, jak bych od jeho moci očekávala. (Ne, že bych mu fandila). Mrzí mě, že autor dále nerozvinul zamilovanou linku mezi Eragonem a Aryou, která mě vyvedla z míry. Kdo četl, jistě vím, co jsem tím myslela. A další věc, která mě poměrně zklamala, je, že se Fírnen objevil až na konci a další díl už není, takže se blíže nemůžeme dozvědět, jak dále vypadal jeho život, vtah k ostatním a vůbec mi přišlo, že jeho postava byla málo popsaná, což podle mého názoru škoda.
Naopak, příjemně mě potěšil Roran, jako už v předchozích dílech. Líbilo se mi, jak byl odvážný, i když mě tím dost šokoval - respektive to, do jakých krajností byl schopen zajít.
Dále se mi líbilo, že děj byl čtivý, i když samozřejmě nechyběly ani delší pasáže, jak už jsme u autora zvyklí. Ty mi však nevadily. Přišlo mi, že se tam postavy opravdu důkladně na válku připravovali a neponechávali nic náhodě. Na to, jak přípravy rozebírali, mohla být bitva delší.
Musím říct, že Aryu jsem měla ráda od začátku série, ale na konci mě opravdu hodně překvapila až zklamala rozhodnutím, které udělala. Chápu, že asi neměla rozhodování příliš lehké ale stejně... Přišlo mi to divné.
Naproti tomu Safira opět nezklamala. Miláček od začátku do konce. Takovou kamarádku, jakou byla ona, jistě každý ocení.
Mrzí mě, že děj byl takový nedokončený. Třeba mi není jasné, jak dopadl Murtagh, ale konec konců, ani Safira a Eragona konec jsem nepochopila. Jako asi většině lidí, kteří knihu četli, mi totiž připadalo, že by mohl být ještě další díl nebo minimálně nějaké třeba kratičká povídka. Proto dávám knize pouze takovýto počet hvězdiček. Jinak - na své si přijdou fanoušci série, bitev mezi dobrem a zlem, ale také fantasy s kapkou romantiky.
Komentáře
Okomentovat