Mise Saturn - John Sandford, Ctein

                                                             Autoři: John Sandford, Ctein
Originál: SATURN RUN, 2015
V ČR: Marek Čtrnáct, Knihy Omega/Dobrovský, 2018
Počet stran: 688

Anotace: Píše se rok 2066. Praktikant v Caltechu si všimne anomálie, kterou zachytil vesmírný dalekohled - něco se blíží k Saturnu a zpomaluje to. Vesmírné objekty nezpomalují. Ale vesmírné lodě ano.
  Po smršti vládních porad na nejvyšší úrovni dojdou k nevyhnutelnému závěru: ať už tu loď postavil kdokoli, je po technologické stránce sto let před lidstvem. Pokud někdo dokáže tyto technologie získat výlučně pro sebe a přivést je ne Zemi, získá tak obrovskou výhodu, že se s  ním žádný jiný národ nebude moci měřit. A když se o celé záležitosti dozvědí Číňané, tak s tímto závěrem zcela souhlasí.
  Začíná závod mezi dvěma zeměmi a také pozoruhodné dobrodružství - epický příběh odvahy, zrady, vynalézavosti, tajemství, překvapení a ohromujících objevů, když muži a ženy z narychlo sestavené posádky zjišťují, že se musejí měřit v síle i důvtipu s protivníky jak pozemskými, tak mimozemskými.

  Sandy ho přerušil: "...a jestli se do mě budeš nějak moc navážet, tak tu tvoji vychrtlou, ignorantskou, vidláckou, mariňáckou prdel osobně vytáhnu ven a vyšlápnu do ní novou díru místo tý, co tam už máš."

                                                                                                          (Kapitola 9, str. 96)

  Sandy Darlington nemá v Caltechu valnou pověst. Proto asi každého překvapí, když jednoho dne dosáhne téměř přelomového objevu. Ve vesmírném dalekohledu spatří něco, co šokuje nejen jeho, ale také ostatní lidi. Vesmírná loď! Ta by mu přece mohla otevřít dveře k příležitostem, na které celou dobu své rutinní práce čekal. Cestu k něčemu novému, možná dokonce neobjevenému...
  Když ostatní členové "pracovního týmu" vidí, co objevil, zpočátku jsou překvapeni. Pak se ovšem z překvapení trochu proberou a jsou si jistí, že musí jednat. A to co možná nejrychleji... Čas rychle běží a opravdu nikdo z posádky ho nemá na zbyt.
  Všem je naprosto jasné, že cesta nebude jednoduchá. Navíc Číňané jsou už tak daleko... Jenže ve vesmíru nic není úplně jednoznačné. Co myslíte, kdo má  větší šanci na výhru - Číňané nebo Američané?

  I Crow se pousmál: "Být příliš paranoidní je stejně špatné jako být paranoidní nedostatečně. Stojíme na poměrně úzké římse: právě díky tomu je to zajímavé." 

(Kapitola 36, str. 366)

  JOHN SANDFORD (*1944) je autorem osmadvaceti románů ze série "Oběť", z nichž v češtině jako poslední vyšla Extrémní oběť , jedenácti románů s hlavním hrdinou Virgilem Flowersem a osmi dalších knih, včetně románů pro mládež Uncaged a Outrage, které napsal s Michele Cookovou. Žije v Santa Fe v Novém Mexiku. 

  Více na: http://johnsandford.org/

CTEIN je mezinárodně proslulý fotograf a expert na fotografické tisky. Má dva doktoráty z Caltechu, z angličtiny a fyziky, a je autorem více než pěti set článků, sloupků, knih a manuálů. Je uznávaným členem komunity science fiction a nyní žije v San Franciscu.

  Sandy řekl Crowovi, který řídil autobus: "Doufám, že má pravdu. Mám takovej divnej pocit mezi lopatkama."

  "To by mohl být pásový opar," odpověděl Crow. 

  "Nebo taky odstřelovač." 

  "Berete svoje stimy?" zeptal se Crow. 

  "Má slepice rty?"  

(Kapitola 56, str. 572)

  První, co mě při pohledu na tuto knihu napadlo je, že má velmi krásnou obálku. O tom není pochyb. Už když se na knihu podíváte, vidíte, že je velice krásná a to i na hřbetě. Troufám si tvrdit, že ještě hezčí je uvnitř. (Tak, nyní jsme si zhodnotili grafickou stránku. 

  A teď k té obsahové. Určitě jste si všimli, že ráda zkouším nové věci, (alespoň co se knih týče). Na rovinu - přiznám se, že knihu Marťan jsem až do dnešního dne ani nedržela v ruce, natož abych ji četla. Ale viděla jsem film a ten se mi moc líbil. Aby jste rozuměli, o vesmíru moc nečtu. Není to tak, že bych se žánru úplně vyhýbala, ale není to můj oblíbený šálek čaje. Přece jen si čas od času na četbu tohoto žánru najdu čas a dokonce i chuť. Jako tomu bylo i v tomto případě. 

  Anotace mě zaujala, a tak jsem si řekla, že se na příběh vrhnu. Když kniha dorazila, upřímně jsem se nemohla dočkat, až ji otevřu. 

  A musím říct, že jsem se do knížky celkem hned ponořila. Ale... Přiznám se, že jsem leckdy, když šlo o techniku tápala, o čem se vůbec mluví. Po tom, jak si mám danou věc představit. 

  Dočetla jsem zhruba na stranu 150 a musela jsem knihu na chvilku odložit. Ne snad proto, že by mě natolik přestala bavit, že bych to prostě musela udělat, ale proto, že jsem měla hodně práce se školou. To víte. Konec školního roku. Právě to je hlavní důvod, proč jsem knihu dočetla až dnes. Poslední dobou toho na mě bylo moc. 

  O to s větší chutí jsem se do ní pak pustila. Následovalo minimum akce a velkého popisování techniky, které bylo sice napsané zajímavě, ale pořád příběhu něco chybělo. Přesto jsem neměla pokušení, že bych četbu samovolně přerušila. 

  A... jsem ráda, že jsem to NEUDĚLALA! Kdo si říká, že mu chybí větší dávka akce, říkám - VYDRŽTE! Posledních cca 169 stran vážně stojí za to. 

  Samotný styl psaní je čtivý, zajímavý, ale dostal pouze tři hvězdičky. Další půl hvězdičky patří Sandymu a poslední část hvězdičky dávám za konec. Celkem tedy kniha dostala 4*/5*, což není vůbec špatné. 

  Myslím, že rozhodně má potenciál proto, aby od někoho získala plný počet. Třeba od fanouška sci-fi nebo od toho, kdo se alespoň trochu (ne jako já) vyzná v technice kolem vesmíru. 

  Co musím vyzdvihnout je, jak autoři dokonale popsali Saturn. Díky nim jsem ho viděla. Poté je tu Sandy. Podle mého názoru sen většiny žen. Navíc mi připadal sympatický a líbilo se mi, jak byl odvážný. Přece jen mě na něm jedna věc mrzela. Kdo četl, (zvláště ženy) určitě pochopí, co tím myslím. Na konci mi ho bylo líto. A další věc která se mi líbila bylo to, že autoři dali větší prostor Číňanům. Pomocí publikace můžeme přímo nahlédnout do situace posádky a Nebeské Odyssey jako takové. Právě tato věc dává  knize úplně nový směr.

  Pro milovníky koček mám dobrou zprávu, kočka se zde (sice okrajově) vyskytuje. Mám ráda knihy, které mají spád, a tahle je jednou z nich, takže doporučuji. 

  "Někdy prostě jedete na prkně a někdy prkno jede po vás."

                                                                                                    - Sandy

                                                                                           (Kapitola 62, str. 640)

   Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihy Omega/Dobrovský.

Knihu si můžete zakoupit ZDE  nebo ZDE.