Hora mezi námi - Charles Martin

Autor: Charles Martin
Originál: The Mountain Between Us, 2010
V ČR: Lubomír Veselý, Motto, 2017
Počet stran: 328

Anotace: Přichází bouře a celý provoz na letišti v Salt Lake City je ochromen. Novinářka Ashley je nervózní, že nestihne vlastní svatbu, a na chirurga Bena čekají pacienti. Ačkoli se tihle dva vůbec neznají, objednají si spolu charterový let, aby se navzdory nepříznivému počasí dostali domů včas. Jejich letadlo ale havaruje a oni se ocitají uprostřed zasněžených hor bez naděje na záchranu. Jak dlouho tu budou uvězněni? Jak si obstarají potravu a přístřeší? Hledají k sobě vztah, přehodnocují minulost a čelí krutým nástrahám nemilosrdné divočiny. Dramatický boj o přežití v extrémních podmínkách v nich probudí sílu, o níž neměli tušení...Podlehnou v mrazivé pustině zraněním těla a duše, nebo znovu uvěří v lásku?

  "Ztratit se je jedna věc. Ale zůstat ztracený je druhá."

  Když jsou kvůli bouři zrušeny všechny lety, Ashley i Ben pomalu začínají propadat zoufalství. Ona prošvihne vlastní svatbu, on se ke svým pacientům nedostane včas. Jejich zoufalství však opadne ve chvíli, kdy si spolu objednají soukromého pilota, který je navzdory nepříznivému počasí okamžitě ochoten vyrazit na cestu.
  Jenže na cestě za cílem se setkají s komplikací v podobě havárie jejich letadla. Všechny naděje, které měli, když si let objednali, se v tu chvíli rozpadají na kusy.
  Ashley a Ben budou muset čelit nejen kruté zimě, ale i ranám na těle, ba i na duši. Zvládnou to?

  "Člověk, který bloudí životem se zlomeným srdcem, je napůl mrtvý, což ale vůbec neznamená, že je i napůl živý. Znamená to jen, že je napůl mrtvý... a to k životu nestačí." 

  Toto bylo moje první setkání s autorem. A přiznám, se že jsem záměrně začala právě knihou Hora mezi námi, protože jsem před časem neodolala šílenství spojenému s filmem a film si skutečně pustila.
  Po čase jsem si řekla, že by bylo dobré přečíst si knihu, kterou jsem si toužila přečíst už od doby, co vyšla. V letošním srpnu konečně taková chvíle nastala.
  Jsem ráda, že jsem nevynechala knihu, která je dle mého názoru i přesto, že se film řadí k mým nejoblíbenějším, o mnoho lepší než ve ztvárnění na televizních obrazovkách. (I když oba herci jsou skvělí a zahráli to moc pěkně.)
  Kniha se dělí jakoby na dvě dějové linky. V jedné lince klasicky pokračuje příběh spojený s havárií, v druhé Ben vzpomíná na minulost. Na databázi knih jsem si v komentářích přečetla, že autorovi někteří čtenáři vytýkají právě kapitoly, kde Ben vzpomíná na Rachel a zastávají názor, že vzpomínky do knihy tak úplně nepatří. Já si myslím, že patří. Kdo někdy zažil   nějakou havárii, tak ví, že člověk, který je v této situaci, rád alespoň v myšlenkách uteče k čemukoli jinému než ke vzpomínkám na to, jak se celá havárie stala. Tyto vzpomínky ho totiž děsí a neustále mu při pouhé myšlence na ten nešťastný den běhá nepříjemný mráz po zádech.
  Na druhou stranu jsem chápala i jejich touhou přežít, která dýchala z každé stránky. I radost s maličkostí. Když přežijete vlastní smrt, máte radost dokonce i z toho, že na vás svítí slunce. Jedině ten, kdo něco podobného zažil může pochopit touhu po jídle, kofeinu, horké sprše, odpočinku a klidu.
  Příběh Bena a Ashley je velice čtivý. A i přesto, že jsem viděla film, mě velmi bavila. Líbilo se mi, že autor se dokázal vžít do postav, (což je z příběhu hodně cítit). Děj je nabitý emocemi, pocity, lidskostí i láskou. Když čtete, prožíváte všechno s nimi. V titulu se navzdory situaci vyskytuje i určitá dávka humoru. Je dobré si ke čtení vzít něco k zakousnutí, protože je klidně možné, že ze všech těch řečí ohledně jídla dostanete také hlad.
  Ben Payne je neskutečně obdivuhodný člověk. Navzdory vlastním překážkám, kterým musel čelit, byl za každou cenu ochoten Ashley pomoci. Ashley mu naopak pomáhá tím, jaká je. Myslím, že kdyby se navzájem neměli, neměli by vůbec žádnou naději. Takhle ji měli. Alespoň nepatrnou. A věřte mi, že v takové situaci berete jakoukoli naději. Chytáte se jí se stejnou intenzitou, s jakou se tonoucí chytá záchranného kruhu.
  Po poměrně dlouhé době se mi stalo, že jsem u knížky slzela. Příběh ve mně zanechal hrozně moc pocitů, které nedokážu popsat slovy. Navždy se mi vryl do srce. Určitě jsem Horu mezi námi nečetla naposledy.
  Jedná se o krásný příběh, který bude mít od teď zvláštní místo v mém srdci. Mimochodem - na knize je hrozně poznat, že autor sám někdy měl zlomené srdce nebo alespoň ví, jak to bolí, protože tak, jak to dokázal vystihnout on, jsem se u čtení s žádným lepším "popisem" nesetkala.
  Rozhodně se chystám na další knihy od autora. Miluju jeho styl psaní. Asi se nedá napsat víc, než to, že vám knihu s klidným svědomím doporučuju.