Lidé, kteří mě znali - Kim Hooper

Autorka: Kim Hooper
Originál: People who knew me, St. Martin´s Press, 2016
V ČR: Michaela Dvořáková, Knihy Omega, Knihy Dobrovský, 2017
Počet stran: 328

Anotace: Emily se dostalo štěstí než většině ostatních...
Jako velmi mladá se vdala za muže, jehož vášnivě milovala, a budovala si život, jaký vždycky chtěla. Ale nic netrvá věčně. Pár ukvapených rozhodnutí, zamilování do jiného muže, nechtěné těhotenství  - a její život je vzhůru nohama.
Emily se rozhodne manželovi vše říct a odejít za otcem svého dítěte. Ale své plány mění 11.září 2001. Strašlivá tragédie je jejím vysvobozením, dává jí možnost beze stopy zmizet z New Yorku a začít nový život.
Není to snadné, ale Emily - nyní Connie Prynne -, si v Kalifornii vybuduje nový život. Ale když jí lékaři oznámí fatální diagnózu, Emily je donucena vše přehodnotit - pro dobro své třináctileté dcery.
Strhující debut, v němž je obyčejná žena konfrontována se svou minulostí, aby zajistila budoucnost své dcery. Základní otázka zní: "Jak byste se zachovali vy?"

Lidé, kteří mě znali, si myslí, že jsem mrtvá.
                                                                                                                                            (Jedna, str.5)

  Emily je mladá, sympatická žena, která se jednoho dne zamilovala do (v té době ještě dospívajícího) muže Andrewa (v knize známý též jako Drew). Nedlouho poté, co se poprvé potkali, ho Emily pojala za manžela. Oba byli bláznivé zamilovaní jeden do druhého.
  Na těch pár měsíců se zdá být všechno tak dokonalé... Až na pár "drobných" problémů s penězi jsou Emily a Drew spokojeným novomanželským párem.
  Vše se změní poté, co se rapidně zhorší zdravotní stav Drewovi matky. Em, jak jí Drew říká ve společně stráveném čase, si  s hořkostí a zármutkem uvědomuje, že jejich vztah už vůbec není tak idylický, jako ze začátku. Vlastně by se jich současný vztah dal přirovnat k rozbité okenní tabulce. Emily si je jistá, že nic horšího ji v životě potkat nemohlo. To však ještě netuší, že všechno může být ještě mnohem, mnohem horší...
  Naše hlavní hrdinka, která již prošla různými nesnázemi se vztahy, prací a v neposlední řadě také penězi se po nějaké době znovu setkává s mužem, který ji kdysi miloval a ona ho odmítla právě kvůli Drewovi - s Gabem...

Byly časy, kdy se střetla minulost a přítomnost, kdy hra opravdu mohla skončit. 
                                                                                                                                          (Osm, str. 73)

  Jak se jistě dalo čekat, právě on je ten, do kterého se Em zamiluje a tím se zde utvoří milostný trojúhelník a celá situace se tím ještě více zkomplikuje. 
  Snad nemusím říkat, že žena je s novým partnerem velmi šťastná a to i přesto, že ji pro tuto situaci velmi pochopitelně sžírá pocit viny. Na chvilku je zase všechno dokonalé. Práce, peníze, bydlení, vztah s Gabem... Pak však přijde osudné datum - 11.září 2001 a všechno, co až dosud bylo tak skvělé a fungující, se rázem mění v až nesnesitelnou tragédii. 
  Navíc Emily těsně před tragédií zjistila, že je těhotná. Řešila, jak říci Drewovi, svému stále ještě  manželovi o současném vztahu i stavu. Před jedenáctým zářím se jí zdálo, že její problémy  už nemohou být větší... Ale to bylo předtím...

  Neřekla jsem jim, že nutím Drewa ráno vylézt z postele prvního, protože jsem nechtěla zdravit jeho mámu. Neřekla jsem jim, že pokaždé, když začne padat, jako nemocný strom v lese, rozmýšlím, zda jí pomoct, nebo nechat spadnout. Neřekla jsem jim, že jsem zvažovala zavolat sociálku, abych jim nahlásila týrání starších, aby si ji vzali pryč. Neřekla jsem jim to, protože jsem myslela, že řeknou to samé jako Drew - měj trochu slitování. 
                                                                                                                        (Dvanáct, str. 120-121)

  Emily (nyní těhotná otřesená) po tragédii utíká z New Yorku do Kalifornie, kde doufá v lepší život, než jaký vedla doposud. Je si vědoma toho, že potřebuje začít znovu jako nový člověk. Dokonce si změní jméno s nynější Emily Morrisové na Connie Pryne.
   Snad netřeba dodávat, že na začátku svého pobytu v Kalifornii, si nejprve musí najít nový domov a práci. To také udělá. Není naivní a ví, že musí nějak přežít. Naštěstí si obojí najde velice rychle. 
  Začíná být opět šťastná a to v jejím případě nezní vůbec dobře - zatím bylo její štěstí předzvěstí katastrofy. Tentokrát tomu není jinak. Lékaři jí totiž oznámí závažnou diagnózu, která změní život nejen jí, ale také život její nyní už třináctileté dcery Claire...

Řekla jsem jí, jak zdrcující bylo, že Parkinson není smrtelný. Zeptala jsem se jí, zda to ze mě dělá hrozného člověka, že jsem si přála opak, že jsem nechtěla nic jiného, než to skončit. 
Usmála se. "Zlato, někdy doufám, že moje máma chytne chřipku, ze kterého se vyklube pneumonie."
                                                                                                                       (Dvanáct, str. 122 - 123)

KIM HOOPER žije se v jižní Kalifornii se svým manželem a absolutním počtem domácích mazlíčků. Lidé, kteří mě znali je její románový debut.

Tenhle debut se vážně povedl. Trochu mi svým dějem připomínal moji jednu z  více oblíbených knížek Léto na druhý pokus.
  Kniha mě bavila, do čtení jsem se vůbec nemusela nutit. Naopak - musela jsem se nutit, abych od vůbec někdy odešla a přestala číst. Je svižná, čtivá, zajímavá a má potenciál zabavit na dlouhé hodiny.
  Myslím, že se skvěle hodí na čtení na léto, ale i na dlouhé zimní večery. Hodí se prostě do každého ročního období i počasí.
  Včera jsem knihu dočetla, přečetla jsem asi 200 stran na jeden zátah. Četla jsem ji do čtvrt na jednu, ale za to ponocování rozhodně stála a svého "počinu" rozhodně nelituji. Nikdy jsem se u knihy nenudila, ani mi nepřišla táhlá i když ty linky o nemoci by tam nemusely být zase tak často. Neskutečně moc mě bavil život Emily. Ale velmi brzy jsem si zamilovala také její nový život jako Connie. Líbila se mi také postava její dcery Claire. Byla to správná holka a myslím, že kdybychom se potkaly, tak bychom si spolu báječně popovídaly, Byly chvíle (a ty chvíle byly dost často), kdy jsem ji obdivovala za to, jak je statečná.
  Této knize také velmi pomohla krásná obálka a především sympatické postavy v kombinaci s autorčiným talentem psát příběhy.

Velký, pupkatý muž, který seděl sám, měl ruce tak velké, že vedle nich vypadal sud s pivem, který pil, jako miniatura.
                                                                                                                          (Šestnáct, str. 167)
  Líbí se mi, že se jedná o příběh, který je takový ze života a nejsou v něm klišé. Na ty jsem v těchto dnech opravdu neměla náladu. Nejen, že se jedná o román pro ženy, ale především v sobě skrývá příběh, který se čte doslova jedním dechem a myslím si, že rozhodně není pro ty, kteří nemají rádi silné příběhy. Já je ráda mám a proto mi tato kniha vůbec v ničem nevadila.
Jediné, co musím hlavní hrdince vytknout je to, že často lhala a nebo si pravdu nechávala pro sebe.

   "No, doporučovala bych vám jít na chemoterapii co nejdřív," řekla, "ale vím, že život má někdy přednost."
  Ano, život má přednost. Život musí předcházet smrti.
                                                                                                                         (Třicet jedna, str.306)

Děkuji knihám Omega a Knihám Dobrovský za poskytnutí recenzního výtisku a příjemně strávené chvíle s touto až neskutečně úžasnou knihou, na kterou hned tak nezapomenu.

  "A pokud umírám, omlouvám se." 
  Nemohla se vysmát mojí omluvě. Jen zírala do stopu. 
  "Chci, abys věděla, že zvládnu roky chemoterapie, pokud to bude znamenat, že s tebou budu moct zůstat," řekla jsem. "Udělala bych cokoli, abych s tebou mohla zůstat." 
  Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy, měla jsem v krku pocit, že jsem snědla něco kyselého. 
  "Mluvila jsem s Alem. Miluje tě, zlato. Kdybych odešla, nebudeš sama. Postará se o tebe," řekla jsem v naději, že tenhle neurčitý plán jí dá stejně neurčitou jistotu.
                                                                                                                                 (Dvacet, str.216)

Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky


Knihu můžete zakoupit tady: http://www.knihyomega.cz/eshop-lide-kteri-me-znali.html
                                                https://www.knihydobrovsky.cz/lide-kteri-me-znali-5943811

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminčin mazánek - Sarah Flint

Nákupy knih - červenec/srpen 2017

Pilíře země - Ken Follett