Papíroví duchové - Julia Heaberlin



Autorka: Julia Heaberlin 
Originál: Paper Ghosts, 2018
V ČR: Bohuslava Nováková, Knihy Omega/Dobrovský, 2018
Počet stran: 368

Anotace: Carl Louis Feldman kdysi býval uznávaným fotografem. Poté byl však obviněn z vraždy mladé ženy a následně zproštěn obžaloby. 
  Ve stáří se stal pacientem v pečovatelském ústavu pro lidi postižené demencí. Nyní za ním přichází jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Carl však netuší, že tato dívka jeho dcerou není a že se do ústavu už nikdy nevrátí...
  Starého pána dohnala jeho minulost. Mladá žena za volantem auta je přesvědčená, že muž vedle ní je skutečný vrah, který má na svědomí smrt několika dívek včetně její sestry Rachel. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl na vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Nejvíc jí vrtá hlavou, co se doopravdy stalo s Rachel. 
  Skutečně Carl zapomněl na to, co provedl, nebo to jen předstírá? Možná je dokonce nevinný a ona je tou, kdo lže. Ať už tak či tak, mladá žena podstupuje obrovské riziko, pokud Carl skutečně sériovým vrahem je. V texaské divočině se totiž pomoci nedovolá...

  Rachelina přítomnost se ani trochu nepodobá Carlovým duchům. A nemám na rameni žádného anděla. Žádný by nesouhlasil s tím, co jsem ochotná udělat. Myslím na glock, svou pistoli. Jestli po všem tom tréninku budu mít  dost odvahy ji použít.
(Kapitola 23, str. 130)

  Carla Louise Feldmana svého času všichni měli za nebezpečného zločince. Vraha, který se nezastavil před ničím. Vlastně ho tak od doby, co byl obviněn, tak vidí celý svět. Včetně hlavní hrdinky. Nyní je Carl starý a nemocný. A jediné, v čem ještě neztratil zálibu je to, čím se kdysi živil. To, co ho předtím činilo tak úspěšným - fotografování. "Nad vodou" Carla také drží dokumenty o přírodě, které mu paní T. - neboli pečovatelka se specializací na vrahy trpící touto závažnou nemocí, každý den nepřetržitě pouští. 
  Jednoho dne se však v pečovatelském domě objeví dívka, která tvrdí, že je jeho dcerou a nabídne mu, že si s ním vyrazí na výlet. Po domluvě s pečovatelkou skutečně vyráží. Carl je nadšený, že vypadne pryč z domu na čerstvý vzduch. 
  Zatím ještě netuší, že se pod zdánlivě nevinným příslibem výletu skrývá pátrání po minulosti, která se ho velmi úzce týká. Dotyčná dívka, která své jméno prozrazuje na konci samotného příběhu, se totiž snaží vypátrat - ne ona je přesvědčená o tom, že Carl je sériovým vrahem. Zkrátka se snaží objasnit smrt několika dívek a to včetně své sestry Rachel, na kterou mimochodem ona sama s velkou láskou vzpomíná. 
  Jenže Carl jí k případům pořád nedává uspokojivé odpovědi. A popravdě řečeno ani neuspokojivé. Podle hlavní hrdinky buď zapírá nebo lže. Kdo má tedy pravdu - dívka nebo stařec? Já už odpověď na otázku znám, ale pro ty z vás, které by to zajímalo, vám dám zase moji odpověď, respektive radu: "Přečtěte si tuto knihu, pak budete vědět." 

  Připadala jsem si rozbitá na kousky jako světlo, které se štěpí přes máminu sklenici čaje. Říkala jsem si, že až budu mít dcery, budu se o jejich tajemství zajímat víc. 
(Kapitola 31, str. 168)

JULIA HEABERLIN je oceňovaná novinářka, která pracovala pro Fort-Worth Star Telegram, The Detroid News a The Dallas News. 
  Před zahájením kariéry spisovatelky pracovala jako asistentka šéfredaktora ve velkých metropolitních novinách. Editovala kriminální příběhy ze života, včetně série o vraždách náhodně vytipovaných dívek, které byly pohřbeny v mexické poušti. 
  Vyrostla v Texasu a se svou rodinou žije poblíž Dallasu/ Forth Worthu. 
  Nakladatelství  knihy Omega již vydalo její bestseller Černooké Zuzany (2017) a k vydání se chystá další thriller Hraj mrtvého (2018).

  V hrudi cítím všechno, co ve mně probouzí. Lítost, triumf, tužba. Myšlenka, že nám toho tolik uteče, když čekáme na to, co už celou dobu máme, že obyčejné věci jsou kouzelné, že exotické věci máme na dosah, že zvířata mají duši, že v každé lidské bytosti je hrozný, ale úžasný román. 
                                                                                                         (Kapitola 64, str. 321)


  Doháním resty, které jsem kvůli škole nabrala. Tentokrát jsem sáhla po knize, která má nejen krásnou obálku, (jako milovnice květin velmi oceňuji) obsah také nemá špatný. 
  A nyní trochu do hloubky. S autorčiným stylem psaní jsem měla tu možnost se seznámit vůbec poprvé. Ano, měla jsem takovou knižní premiéru. Černooké Zuzany jsem nečetla, ani je nemám doma. Ohlasy na "Zuzany" byly dost odlišné, a tak jsem nevěděla, jestli se mi její druhá kniha bude líbit. 
  Od knihy jsem neměla téměř žádná očekávání, až na to, že jsem z anotace špatně pochopila některé prvky, které se v knize objevovaly. Není to vina nakladatelství, ale moje. Zkrátka jsem si představovala trochu něco jiného než jak pravil příběh. Představovala jsem si totiž, že dívka bude Carla všemi prostředky (i násilím) nutit k tomu, aby se k vraždám přiznal. 
  Ne, tak tomu opravdu nebylo. Ale i tak mě kniha mile překvapila a ve výsledku jsem ráda, že se tam násilí neobjevilo. (Ne, že bych někdy byla). 
  Kniha je čtivá a téměř každá kapitola mě nutila číst dál. Nepřetržitě - tak, že mi knížka nešla odložit. Každopádně jsem byla velmi zvědavá, jak příběh nakonec dopadne. Na konci jsem čekala velké WOW, ale ono nebylo takové, jak jsem čekala. 
  Na druhou stranu však musím ocenit, že autorka nám více přiblížila život s člověkem trpící zákeřnou nemocí: demenci.
  Carl byl zvláštní postava. Troufám si tvrdit, že jsem si kapitoly s ním užívala a dokonce mi i chyběl, když si na chvilku někam odskočil. Získal si mě už celkem na začátku, jedním svým činem, který nemůžu prozradit, protože by to byl spoiler. Na konci mi ho bylo líto. 
  Musím říci, že jsem knihu dočetla včera o půlnoci a ještě nyní jsem plná pocitů. Na závěr s hrdiny prožijete i trochu adrenalinu. 
  Hlavní hrdinky mi bylo líto, protože ztratila sestru, kterou milovala. na jednu stranu jsem s ní soucítila, na druhou stranu jsem ji nechápala, jak se do něčeho tak nebezpečného jako je pátrání po vrahovi vůbec pustit. Vážně, mám z ní smíšené pocity. Docela chápu, že se chtěla dozvědět pravdu, ale proč takhle riskovat? 
  Docela mě mrzí, že autorka ten konec více nerozepsala, protože si myslím, že byl až moc rychlý. Proto jsem knize půl hvězdičky strhla. Další věc, která mě celkem trápila bylo, že autorka nenapsala, jak cesta vypadá (myslím krajinu). Podle mého by pak kniha nabrala mrazivější nádech. 
  Oceňuji originalitu. To, že někdo napíše knížku o pátrání po někom, takových knih je. Ale to, jak spisovatelka umí pracovat s tím, že Carl vidí duchy... Děj pěkně okořenilo. Příběh nabral úplně nový směr. A to se mi líbí. 
Vcelku mě tedy kniha nezklamala, hodnotím 4,5 hvězdičky z 5. Nejedná se o žádný krvavý thriller, kde by krev stříkala na každé stránce, spíše jde o poklidný román s detektivní zápletkou vhodný akorát na léto do horkých letních dnů k bazénu. 
 Mamku docela zaujaly Černooké Zuzany, takže možná na ni také dojde jednou řada. Doufám, že ano, protože jsem zvědavá, jak se nám bude líbit. Tak snad jednou... A třeba díky téhle recenzi. 
Mějte se pěkně a užívejte sluníčka i volna. A čtěte!
 Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Omega/Dobrovský. 
Knihu můžete zakoupit ZDE nebo ZDE.


 Výsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičkyVýsledek obrázku pro hvězdičky/Výsledek obrázku pro hvězdičky

  








Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Moře nálezů a ztrát 1: Náhodní lháři - Lena Valenová

Panský dům (původní trilogie): Anne Jacobsová

Gabrielovo Inferno - Sylvain Reynard