TEMNÉ A OSAMĚLÉ PROKLETÍ: Brigid Kemmererová

Autorka: Brigid Kemmererová
Originál: A Curse So Dark and Lonely, 2019
V ČR: Magdaléna Farnesi, CooBoo, 2019
Počet stran: 480

Anotace: Princ se vždy těšil, až převezme vládu. Jenže to bylo ještě předtím, než ho proklela zlá čarodějka. Předtím, než se proměnil v odpornou, krvelačnou zrůdu. Pro Harper život nikdy nenachystal nic dobrého. A když se jednoho večera pokusí pomoci neznámé dívce na ulici ve Washingtonu, je unesena do zakleté říše prince Rhena. Monstrum? Princ? Harper netuší, co si myslet. Když však začne prince poznávat, vypadá to, že by prokletí mohlo být zlomeno. Ale zlo se nevzdává! 

  Představovala jsem si, že se budu cítit jako drsný zabiják, ale ve skutečnosti jsem ráda, že se mi podaří zapíchnout nůž do země.

(Harper, kapitola devatenáctá) 

  Představte si, že jste mladý princ, který se těší, až se posadí na trůn a ujme se vlády. Pak si představte, že uděláte určitou věc chybu, za kterou budete nuceni léta pykat. Přijde zlá čarodějnice a prokleje vás. 

Že je to moc kruté? Možná. To však nic nemění na faktu, že právě v této situaci se nachází princ Rhen. Dědic trůnu je nucen k tomu, aby se vždy za uplynutí určitého období proměnil v krvelačnou bestii. 

  Daleko od prokletého Rhena se nahází Washington, kde Harper zachraňuje dívku na ulici. Nic netušící Harper, se kterou se nikdy život nemazlil mající svých starostí dost, unese neznámý (pro neznámý) únosce právě do Rhenova království. Dívka nejdříve neví, co si má o princi myslet, ale čím více ho poznává, tím více vypadá prolomení kletby nadějně. Nebude to však jenom jednoduché...

"Vždycky znovu mě překvapí, že i v těch nejtemnějších časech lze najít mezírku, kterou dovnitř pronikne světlo." 

(Harper, kapitola dvacátá devátá)

  Autorka Brigid Kemmererová již napsala knihu s názvem Letters to the Lost (v Česku kniha vyšla letos, vydává ji CooBoo a můžete ji znát pod názvem Dopisy ztraceným.) Autorčinu předchozí knihy jsem zatím nečetla, ale rozhodně se chystám, poněvadž Temné a osamělé prokletí bylo naprosto skvělé!

  Temné a osamělé prokletí je napsáno na motivy známé populární pohádky Kráska a Zvíře. Téma rettelingu na tuto pohádku je ve světě hodně profláknuté. Nicméně takovou milovnici původní pohádky jako jsem já, stejně asi nikdy neomrzí. A proto jsem se rozhodla k přečtení tohoto titulu. 

  Přiznám se, že když kniha vyšla, nebyla jsem si úplně jistá, jestli se do ní pustím také. Přece jenom - titulů je tolik… Za pár dní však Temné a osamělé prokletí na internetu (konkrétně na Instagramu) spustilo takové neuvěřitelné boom, že jsem si jí prostě musela přečíst, abych zjistila, co je na příběhu tak úžasného. 

 A páni! To byla jízda! Za prvé se zde nacházejí neuvěřitelně čtivé kapitoly, které budete díky sílícímu napětí doslova hltat. Za druhé se zde střídá pohled Harper a Rhena. Další, co knize oceňuji, jsou velmi originální názvy. A víte co? Hned bych do Rhenovi říše jela alespoň na čtrnáct dní na dovolenou. Miluju ten svět!

  Autorka se nebojí kromě klasické fantasy napsat také vážný příběh z našeho světa. Ze světa, do kterého patříme. Světa, který velmi dobře známe, protože zde žijeme. Kromě toho se zde projevují dokonce i prvky LGBT literatury (= knihy o homosexualitě). Toto téma tam není až tolik rozebírané. Někomu by se mohlo zdát, že to sem nepatří.  Já si myslím, že LGBT je něco, co z tak známého příběhu Krásky a Zvířete dělá něco nového, originálního. Osobně jsem se s LGBT ve fantasy ještě nesetkala (nebo si to nepamatuju).

  Přesto, že příběh, který se částečně odehrává ve smyšlené říši a částečně v našem světě a z obou je chvílemi vidět beznaděj, autorka čtenáři navzdory tomuto faktu dodává naději v lepší časy. Myslím, že Temné a osamělé prokletí má v sobě jakési poselství, které tvrdí, že nic není černobílé. Svět je barevný, stačí se jen správně dívat.

  Kromě akce mi přišly nejzábavnější hlavně slovní přestřelky Rhena a Harper. Při nich jsem se nejednou (i nahlas) zasmála.

  Je vidět, že Brigid má všechno perfektně promyšlené. A to nejen zvraty, které probíhají po celou dobu knížky, ale i prolínání obou světů.

  Velmi oceňuji, že autorka pro svůj příběh nedokonalou, ale přesto velmi silnou a schopnou hlavní hrdinku. Líbí se mi, že i přesto, že má určité problémy, se jim nepoddává a bojuje. Tak je to správné.

  Strašně jsem si zamilovala postavy i oba světy.

  Co se týče postav, nejvíce se mi líbili Rhen, Harper, Grey, Zo a Freya. Ani Jake s Noahem nebyli mimo mísu, ale ty jsem si oblíbila o něco méně. Lilith byla krutá provokatérka, ale musím se přiznat, že byla jedna slovní přestřelka s ní, u které jsem se i hlasitě zasmála. 

  Na Greyovi se mi nejvíce líbila jeho obětavost a věrnost, pak taky schopnost riskovat. Byl prostě takové moje zlatíčko. I když se musím přiznat, že když se v příběhu objevil poprvé, moc ráda jsem ho neměla, ale pak jsem mu přišla na chuť. Rozhodně si myslím, že je dobré mít ho po boku. Kdybych si mohla vybrat, s kým strávím své prokletí, rozhodně by byl jedním z kandidátů. 

  Co se týče Zo a ženy jménem Frea, líbilo se mi, že se nevzdávaly a byly od rány. 

  Rhena mi bylo líto. Vždy jsem se těšila na kapitoly s ním. Myslím, že si svoje prokletí zkrátka nezasloužil. 

  Lidé umějí z pouhého slova vytvořit skandál. Z pouhého pohledu. A ty, můj synu, jsi jim poskytl dost obojího.

(Rhen, kapitola třicátá druhá)