Jih proti Severu: Margaret Mitchellová

Autorka: Margaret Mitchellová
Originál: Gone With the Wind, Macmillan, New York, 1968
V ČR: Zdeněk Hron, Naše vojsko, Praha,  1991
Série: Jih proti Severu (1. díl ze 2)
Ilustrace: Adolf Born
Počet stran: 496

Anotace: Dramatický milostný příběh Scarlett O´ Harové a Rhetta Butlera dojímal i provokoval celé generace čtenářů a dodnes si udržuje přízeň širokého publika. V českém jazyce vždy vycházel ve dvou svazcích. Nové vydání tuto tradici dodržuje.
Scarlett, krásnou, rozmarnou a tvrdohlavou dceru majitele plantáží, vychovávají jako pravou jižanskou dámu, která se musí podřizovat přísným společenským pravidlům a tradicím. Její výbušná povaha se ale proti konvencím vzbouří, když se zamiluje do romantického Ashleyho Wilkese a rozhodne se ho získat za každou cenu, bez ohledu na to, že je zasnoubený s jinou ženou. Když se Ashley ožení s Melanií, Scarlett se provdá za jejího bratra. Krátce nato však do jejich života zasáhne válka a Ashley, stejně jako Scarlettin manžel, odchází s armádou.
Nyní už ovdovělá Scarlett žije se svým synkem a Melanií v Atlantě, kam zatím válečná vřava příliš nedolehla. Po čase se ve městě ke Scarlettině nelibosti objeví arogantní kapitán Rhett Butler. Scarlett přijímá jeho dvoření, přesto není schopná se vzdát lásky k Ashleymu. Až když Georgii zasáhne válečná vřava, se Scarlett změní. Z vrtošivé dívky se stane samostatná ctižádostivá žena, která udělá cokoli proto, aby zachránila nejen milovanou plantáž, ale také životy svých nejbližších. Po smrti druhého manžela Franka se provdá potřetí, k velkému pohoršení celé Atlanty si vezme Rhetta Butlera. Tak začíná jejich bouřlivé manželství plné nepochopení, sporů a nedorozumění. Stále je tu totiž Scarlettina láska k Ashleymu... 

  Až na beznadějně nemocné a těžce zraněné muže Scarlett žila výhradně se samými ženami a to jí šlo na nervy, protože ženám nejen nedůvěřovala, ale navíc se s nimi - což bylo ještě horší - vždycky nudila. 

(Kapitola 8, str. 155)

  Příběh Scarlett O´Harové je dnes už tak známý, že se stal téměř klasikou. Knížka zpracovává téma, o kterém se ve škole příliš nedozvídáme a myslím, že je to škoda. Margaret Mitchellová na základě faktů zpracovává krásný, srdceryvný počin o lásce a válce. 

  Scarlett je zde líčená jako rozmazlené děvče, která se s postupem času stává ženou. Musíme uznat, že doba, ve které žije, není v žádném případě jednoduchá. Na jednu stranu jí litujete a chápete, na druhou stranu máte chuť jí jednu vrazit, aby se už konečně probrala. 

Scarlett miluje Asleyho, který si má vzít jinou ženu - Melanii. S tím se však jedna z hlavních ženských postav nehodlá za žádnou cenu smířit a rozhodne se, že ho Melanii jen tak nenechá.  Mezitím však Scarlett přijímá nabídku k sňatku od Melaniina  bratra. Dny plynou, objeví se nové skutečnosti a přijíždí Rhett Butler, který si též jako Scarlett jde za svým cílem... 

  Vztah kapitána Rhetta a Scarlett i po letech komplikují stále trvající city k Ashleymu. Inu, vztahy této ženy nejsou holt nejjednodušší.... 

Ženy své muže milovaly, věřily v ně a důvěřovaly jim do posledního dechu. Jak by se takovým ženám, jaké byly ony, mohlo stát něco hrozného, když mezi nimi a Yankeei stojí pevná hráz oddaných mužů v šedých uniformách? Copak od počátku světa existovali takovíhle muži - takoví hrdinové, kteří se před nikým neskloní, tak galantní a něžní gentlemani?

(Kapitola 9, str. 167)

  O knížce jsem se dozvěděla hlavně skrz seriál Vyprávěj, kde si jedna postava nechala přezdívat Scarlett právě díky této knížce, kterou si zamilovala. Už v té době, kdy jsem seriál s mámou sledovala, mě knížka zaujala. Rozhodla jsem se, že si jí přečtu. 

  Titul jsem ke své velké radosti objevila ve školní knihovně, a tak jsem si jí půjčila. Kdo nemá čas chodit do knihovny (já taky ne, zabíjela jsem čas mezi odpoledkou), tak nesmutněte, protože knížka je v poměrně novém vydání z roku 2008 k sehnání.

  Knížku jsem nakonec četla poměrně dlouho, což se mi normálně nestává, ale měla jsem jich rozečteno několik, takže jsem po této třeba čtrnáct dní nesáhla. Ne proto, že bych neměla zájem ji dočíst, protože mě bavila, ale prostě jsem zkrátka špatně rozvrhla čas nebo ho neměla.  

  Margaret Mitchellová má pomalejší, přesto stále čtivý styl psaní. Hrozně si libuje v popisech války (té situace, ne válečných zranění) a dává tak čtenáři možnost zažít příběh společně s postavami. 

  I když jsem někdy měla chuť dát Scarlett facku, většinu času mi jí bylo jen líto a soucítila jsem s jejími starostmi či problémy. Myslím, že byla ve své době nedoceněná a nepochopená nebo alespoň takový jsem při čtení měla dojem.   

  Ashley byl fajn, ale já jsem si daleko víc zamilovala kapitána Rhetta, který byl pozorný, milý i přesto, že nebyl okolím chápán příliš lichotivě. Ashleyho jsem někdy měla trochu problém pochopit. Občas mi totiž přišlo, jakoby nevěděl, co přesně chce. Takové chování nemám moc ráda. 

  Melanie byla obyčejná žena, která milovala svého muže. Chvílemi se vůči Scarlett zachovala poněkud necitlivě a divila jsem se, že hlavní postava celou situaci zvládá. 

  Přesto, že je příběh pomalejší, líbil se mi. Naopak mi vyhovovalo, že dějová linka je zde klidnější, protože s dynamickými knihami, které jsem měla spolu s touto rozečtené, mi občas dávaly pěkně zabrat. 

  "Zůstanete sobecká až do konce, že, moje milá? Myslíte jenom na svou vzácnou kůži a zapomínáte na statečnou Konfederaci. Jen si představte, jak můj příchod v hodině dvanácté pozvedne morálku našich jednotek!" Z hlasu mu čišela poťouchlá něha. 

(Kapitola 23, str. 376) 

  Tato se podle mého názoru skvěle hodí do kolekce videí, které natáčím - jedná se o Emočník. Sekce Emočník je pocitech, právě o emocích. Kniha je totiž plná emocí. Vyskytuje se zde především láska, smutek, ale také zoufalství, naděje, víra a spoustu dalšího.

  Myslím, že kdybych měla na čtení knížky čas, přečetla bych jí daleko rychleji. Přesto jsem si jí fakt užila.

  Měla jsem ráda slovní přestřelky Rhetta a Scarlett. Doufám, že v dalším díle dostane Rhett víc možností se projevit. Přišlo mi totiž, že se zde vždycky objevil a zase vypadnul ze scény a takto pořád dokola. Je mi to líto. Rhett je super postava a chtěla jsem si ho v knize užít víc.

  Knihu jste předpokládám, alespoň většina z vás znali, ale co jste možná nevěděli, je, že podle knihy vzniknul také stejnojmenný seriál (či dvoudílný film). Já se na film určitě plánuju kouknout. Pokud se někdo toužíte do Jih proti Severu pustit a přesto se bojíte, že by vás příběh kvůli pomalejšímu tempu nemusel bavit, zkuste si pustit alespoň film. Snad je minimálně stejně dobrý, jako kniha. 

  Jak už jsem napsala výše, Jih proti Severu čítá dva svazky. Na další díl se těším. Přesto, že knížka skončila otevřeně, vůbec nevím, co by mělo být v další části. Nechám se překvapit… Jsem hrozně zvědavá, jak celý příběh dopadne. 

  Kromě hlavních postav zde najdete i celkem dost postav vedlejších, kteří mají neméně pohnuté osudy minimálně tak, jako Scarlett. 

  Mimo války a lásky zde najdete také krásně vykreslený Sever i Jih (jejich "povahy" a charakteristiky). Hodně věcí se zde dozvíte také o pěstování bavlny. (Ne, že by to tam bylo nějak hrozně podrobně rozepsané. Tento popis slouží pouze proto, aby si čtenář udělal vlastní obrázek o bavlníku.) 

  I když mám historii v knihách moc ráda, nejsem žádný odborník, ale dle mého názoru je tahle knížka zpracována v souladu s historií. Čtenář si skrz stránky mimo jiné bude moci "nahlédnout" i do tehdejších lazaretů, kde zůstávali nemocní a zranění. Tyto pasáže právě o lazaretech a bavlně mě po obecné stránce dění zaujaly nejvíce. 

  Příběh bych doporučila všem, kteří mají rádi  hluboké romantické historické příběhy o nelehkých osudech v dobách války. Každý příběh o lásce a boji nám ukazuje, že i za dob války a neštěstí si umíme zachovat svou lidskost. A tak to má být... 

  "Drahá Scarlett! Vůbec jste nezůstala bez pomoci. Žádný člověk, který je tak sobecký a zároveň rozhodný jako vy, nezůstane nikdy sám a bez pomoci. A Bůh chraň Yankee, kdyby se vám náhodou připletli do cesty!"

  Rhett prudce seskočil z vozu, a zatímco ho Scarlett, celá vyjevená bezradností, sledovala, obešel koně a přistoupil k ní.

(Kapitola 9, str. 376)