Skleněný trůn - Sarah J. Maas

Autorka: Sarah J. Maas
Originál: Throne of Glass , 2012
V ČR: Ivana Svobodová, CooBoo, 2016
Série: Skleněný trůn (1. díl)
Počet stran: 392

Anotace: Je jí 18 let a jmenuje se Celaena. Od dětství byla trénovaná k jedinému úkolu - stát se nejlepším zabijákem v Endovieru. Je však chycena a odsouzena k doživotnímu vězení. Aby získala zpět svoji svobodu, musí v turnaji na život a na smrt  porazit ty nejobávanější zločince. Její soupeře ale ohrožuje něco tajemného a děsivého. Nelítostný boj na život a na smrt začíná...

  Knihovny byly plné myšlenek  - možná nejnebezpečnějších a nejmocnějších ze všech zbraní. 

  Teprve osmnáctiletá Celaena Sardotien je nejbávanější vražedkyní. Má však takový problém - již rok si odpykává trest v solných dolech, kde nikdo tak dlouho nepřežil. Nemůže tak svoje schopnosti moc ukazovat. Je nesvobodná.
  Jednoho dne dostane nabídku od samotného korunního prince Doriana, že by se mohla stát královou bojovnicí. Králi by v případě výhry v turnaji musela sloužit po čtyři roky a pak by byla volná. Celaena tolik touží po svobodě, že nabídku turnaje přijímá. Její život však neohrožují pouze soupeři, ale i něco tajemného...

  A čas jeví jitro v tmách! 

  Po sérii Dvůr trnů a růží jsem se vrhla na Skleněný trůn, který je (zatím) o malinko slabší než Dvory. Vím, že někomu se Trůn líbí víc, ale já mám zatím radši Dvory. Nevím, možná mi chybí víly.   Sarah J. Maas má neuvěřitelný talent napsat skvělou knihu a ani tato není výjimkou.  Před faktem, že Skleněný trůn je její prvotinou, která je tak povedená a oblíbená ve spoustě zemích, bychom měli všichni smeknout. Do svých příběhů vybírá postavy se silnými charaktery a pohnutými (nelehkými) osudy.
  Nevím, zda-li mám radši Doriana nebo Chaola. Podle mého názoru má každá něco do sebe. Popravdě bych nechtěla být Celaenou.
   Na konci je nenásilně naznačen milostný trojúhelník, který se snad v dalších dílech rozvine. Navzdory tomu, že většina z vás nemá milostné trojúhelníky ráda, já jsem jiná. Takhle - v životě je přímo nesnáším, ale co se týče knih či filmů, tam je mám ráda, protože je příběh jakoby napínavější. Vyberete si svého oblíbence, kterému přejete štěstí. A někdo výběr hlavní hrdinky nedopadne úplně podle vašich představ...
  Někomu přišlo, že Celaena postupně vyměkávala, ale já jsem takový dojem úplně neměla. Jako jasně, byly chvíle, kdy jsem si to přece jen říkala, ale pak jsem si na druhou stranu musela připustit, že bychom si měli připustit jednu věc, který je celkem stěžejní - Celaena svůj život neměla vůbec jednoduchý, a proto si užívala luxusu získaného při turnajích.
  Dorian mi byl sympatický. Líbilo se mi, jak se vůči ní zachoval. Kapitán stráží Chaol působí jako vtipný týpek, který si rád dělá z druhého srandu. Občas umí jeho legrace i ublížit. Nevím, jak Celaeně, ale kdybych byla na jejím místě, nevím, jestli bych některé z jeho popichování ustála. Na druhu stranu taky umí ukázat klady.
  Asi nejlepší postava byla Nehemia. Scény s ní jsou svižné. Úplně jsem si jí zamilovala a myslím, že by z nás byly dobré kamarádky, kdybychom se měly možnost potkat v realitě.  Působí důstojně, noblesně, elegantně a mile.

  Cítila, jak se jí srdce zvětšuje v hrudi a nepřestává růst.

  Naprosto mi vyhovuje autorčin styl psaní. Líbí se mi, že  ve svých dílech utváří postupně rozvíjející děj, který vyvrcholí akcí až na samotném konci. Styl psaní je čtivý, i když popisuje krajinu, tak vám připadá, že se tam toho vlastně děje dost. Sarah J. Maas prostě umí psát a myslím, že by dokázala čtivě napsat i obyčejný nákupní seznam. Je vidět, že jí psaní baví, světy má promyšlené a má velkou fantazii, kterou se nebojí poslat dál prostřednictvím svých poněkud objemnějších a to je dobře knih.
  Autorčiny série jsou vhodné nejen pro čtenáře young adult (i když bych ji doporučila spíše od 15 let), protože je tam docela dost sexu a nějaké násilí, ale i pro dospělé. Zkrátka věřím, že jsou její knihy vhodné pro téměř všechny věkové kategorie.
  Sarah si libuje v tom, že do svých příběhů vkládá magii. Ne jinak tomu je i zde. Sice ne tolik, kolik bychom si možná přáli, ale přijmeme-li skutečnost, že se jedná o první, vyskytují se zde kouzla celkem dost.
  Další věc, kterou na jejích knihách zbožňuju kromě magie, jsou právě víly. Před přečtením Dvorů jsem nevěřila,že by mě téma víl ještě v tomhle věku mohlo bavit, ale věřte nebo ne, baví. Docela mě zklamalo, že jsem se v Trůnu zatím s žádnou vílou nesetkala. Ale byl určitý náznak, tak snad v příštích dílech...

  Knížku bych rozhodně doporučila všem, kteří ještě nečetli a mají rádi kvalitní fantasy. 

"Ale přiznám se, že nic takového jsem nečekal. A přiznám se, že bez ohledu na to, jak zbytečné a zvrhlé to klání bylo, jsem vděčný, že tě přivedlo do mého života. Dokud budu žít budu za to vděčný."