Zajatec z Vysočiny - Hannah Howell
Originál: My Lady Captor, ZEBRA BOOKS, 2009
V ČR: Irena Palová, Oldag, Edice Orchidej, 2016
Počet stran: 280
Anotace: Sorcha Hayová je zničená, když se dozví, že angličtí vojáci zajali jejího mladého bratra. Protože nemá peníze na výkupné, najde jediný způsob, jak bratra zachránit - zajme mladého skotského rytíře a hodlá za jeho propuštění požadovat částku, za nichž pak bratra vykoupí. Jejím zajatcem se stal raněný rytíř Ruary Kerr, jehož Sorcha našla na bojišti. Ruari je bez sebe vzteky, že ho zajala žena. Ta se však pečlivě stará o rytířovo zranění. Jeho svalnaté opálené tělo na ni působí mocným kouzlem a probouzí v ní touhu. Dívka s nádhernými kaštanovými vlasy a ladnými křivkami je pro Ruariho zosobněním vysněné ženy. Obětavě ho ošetřuje a Ruari cítí, že ho přitahuje stále víc. Bojuje sám se sebou a nechce propadnout lásce k ženě, jejímž je zajatcem. Kdyby se do ní zamiloval, ohrozilo by to životy jich obou.
Pohlédla mu do napjaté tváře a objala ho nohama kolem jeho štíhlých boků. Jakmile do ní vstoupil, zavřela oči, protože pocítila ostrou, pálivou bolest, jež krátce potlačila vášeň. Sevřela Ruariho široká ramena tak křečovitě, až mu zaryla nehty do kůže. Ruari znehybněl a něžně ji hladil po těle , aby si na splynutí zvykla.
(8. kapitola, str. 90-91)
Příběh začíná tehdy, když Sorcha Hayová prochází roku 1388 bitevním polem. Zjistí, že zajali Angličané zajali jejího bratra Dougala. Je z celé situace zoufalá. Naštěstí se setkává s raněným rytířem, který se jmenuje Ruari. Tehdy se rozhodne jednat. Je jí naprosto jasné, že mladík, jehož našla, potřebuje její pomoc, a tak se rozhodne, že mu ji poskytne. Má totiž plán. Ošetří ho a pak za něj bude požadovat tučné výkupné. Usoudila totiž, že Ruari pochází z velmi bohatého rodu.
Ruari z počátku myslí, že mu Sorcha pomáhá nezištně, velmi brzy se však dozví pravdu. Sorcha sama přiznává, že jí jde pouze o výkupné.
Jenže během doby, kdy rytíře ošetřuje, si uvědomí, že v ní probouzí něco, co ještě k nikomu necítila. Ruari sice zuří, že byl zajat ženou, nicméně zjišťuje, že ho Sorcha velice přitahuje. Žádné city si však ani jeden nemůžou dovolit. Ohrozili by jimi nejen sebe, ale i jeden druhého. V sázce je příliš mnoho...
"Ano, milovala jsem ho. A spokojená nejsem. Prostě jen odmítám nechat se srazit na kolena mužem. Člověk nemůže zemřít kvůli nenaplněné lásce."
(13.kapitola, str. 134)
HANNAH HOWELL je americká spisovatelka oceněná mnoha různými cenami. Čtenáři si oblíbili její čtivé romanticko-historické příběhy kvůli pestrému a napínavému ději, v němž se vypráví o milostných vztazích mladých lidí, smyslné vášni, citovém nepokoji a pátrání po štěstí. Děj jejich četných románů se obvykle odehrává ve Skotsku. Hannah Howell žije se svou rodinou ve státě Massachusetts v USA.
Stála před ním ve vypůjčených šedých šatech, které jí byly trochu velké. Vlasy měla volně stažené černým koženým páskem a v hustých vlnách jí padaly přes rameno na prsa. Byla malá, ale krásná a on po ní toužil každým nervem. Nevěděl, zda se má smát, nebo klít. Je možné, že Rosse má pravdu. Ruari vůbec netušil, co si s tím počne.
(17. kapitola, str. 175)
Pokud už nějaký čas sledujete můj blog nebo se osobně známe, určitě víte, že miluju Cizinku (jak knihy, tak seriál). Cizinka je a navždy bude knihou, díky které jsem si Skotsko velmi oblíbila. Podle mého názoru je to krásná země a určitě bych se tam jednoho dne chtěla podívat. Vidět krajinu, o které čtete na vlastní oči, musí být bezpochyby nezapomenutelný zážitek.
Protože jsem si tak oblíbila výše zmiňovanou sérii, hledala jsem i další knihy odehrávající se v prostředí Skotské Vysočiny. A našla jsem.
Hned po přečtení anotace mi bylo jasné, že tuhle knihu musím mít. Musela jsem si ji přečíst. Byla jsem nadšená, když jsem ji poprvé držela v ruce. Obálka se mi líbí až na jednu malou drobnost. Sorcha má v knize hnědé vlasy a ta žena na obálce je má zrzavé. Co se týče Ruariho, takhle jsem si ho přesně představovala. Nevím, jak vy, holky, ale mě se tedy líbí ten chlápek na té obálce...
Co se týče děje, byla jsem celkem spokojená. Až na malé drobnosti. Chápu, že na 272, (které děj má), nemůžete čekat, že příběh bude extra rozvinutý, ale tady mi příběh přišel možná až moc uspěchaný. Nechci prozrazovat proč, abych vás neochudila o případný čtenářský zážitek, jestliže se na knihu chystáte také, ale myslím, že každý, kdo četl, mi dá za pravdu.
Knížka vůbec není špatná. Já jsem si užila každou její stránku. Autorka píše neskutečně čtivě, ale mohla se více rozepsat. Nevím, jestli je chyba na mé straně, že se vyžívám v delších příbězích, ale tohle mě mrzelo. Příběh samotný je pěkný, romantický, jednoduchý. Člověk si u něj odpočine.
Další věc, která mě mrzela, byla, že autorka sice bezvadně vylíčila tehdejší vztahy Angličanů a Skotů, ale úplně vynechala sebemenší popis Skotska. Jasně, také nejsem vyznavačka zdlouhavých popisů. Občas bych však nějakou tu větičku o krajině, kde se kniha odehrává, přece jen ocenila.
Abych nepsala jen negativa, musím vyzdvihnout, že Hannah Howell alespoň v první kapitole nastínila probíhající bitvu, v níž byl právě Ruari zraněn. Velkým plusem románu však stále zůstává samotný Ruari.
Ruari je líčen jako pohledný, statný, mladý muž; který neustále s něčím bojuje. Nejdřív na bojišti a pak s city, které chová k ženě, která ho zajala.
Sorcha dle mého názoru velice svéráznou a tvrdohlavou ženou, která se nebojí projevit vlastní názor. Mnohdy jsou její poznámky až drzé. (Zvláště ze začátku příběhu).
Dougal mi moc nepadl do oka. Zachoval se sobecky, dle mého až arogantně. Nakonec si mě však udobřil tím, co řekl na konci příběhu.
Děj je okořeněn tím, že v něm vystupuje hned několik duchů. Ze začátku jsem vůbec nechápala, proč je tam autorka zasadila, ale jsou pro příběh celkem důležití. Pak jsem si na ně už i zvykla. Musím přiznat, že jsem si oblíbila zvláště ducha Ruariho strýce.
Knížka je plná vášně. Jiskry na vás při čtení přímo vyletují ze stránek a z příběhu dýchá mnoho lásky. Proto doporučuji fanynkám historicko-romantických příběhů a milovnicím Skotska. Nebudete litovat, ale nečekejte, že příběh bude rozepsaný jako u Diany Gabaldon. Pokud hledáte napínavý, romantický a jednoduchý příběh na pozadí Skotské Vysočiny, přečtěte si Zajatce z Vysočiny. Jedná se o nenáročnou četbu se skvělým rytířem Ruarim.
(PS. Jamieho tam nenajdete.)
Políbil ji na tvář. "Připomínáš mi vřes, který dokáže odít kopce do jemných barev," pokračoval. "Jsi divoká a krásná, ale silná jako ta květina. Nemáš věno, nemáš pozemky a mluvíš s duchy. Ano, mám dokonce podezření, že si najdeš pár dalších, když nás teď Ivor opustit. Nevadí mi to. Jsi ta, kterou chci. Jsi ta, kterou potřebuji."
(24. kapitola, str. 268)
Komentáře
Okomentovat